Zvrat v boji o záchranu lidstva. Jedna z posledních šancí začíná

Do Glasgow ležícího na západním pobřeží Skotska se sjely desítky tisíc lidí z celého světa. Mezi nimi lídři členských států Organizace spojených národů, novináři, klimatičtí vyjednavači i aktivisté. Největší skotské město i zbytek země na severu Spojeného království v neděli ožilo jednáním o budoucnosti planety i protesty proti nečinnosti vlád v otázce klimatické krize. Klimatický summit COP26, jenž pořádá Velká Británie, skončí v pátek 12. listopadu.

Samotný summit se koná v areálu výstaviště v centru Glasgow. Kromě výrazné architektury, třeba stavby Armadillo z roku 1997, mu dominuje obrovský, zrezivělý konzolový jeřáb. Dříve nakládal třeba parní lokomotivy na nákladní lodě, nyní představuje vzpomínku na industriální minulost města. Podle britské veřejnoprávní BBC na kus historie, která vedla ke klimatické změně – a právě o boji proti neřízenému oteplování planety se teď bude na této kdysi průmyslové půdě jednat.

Osobnosti z různých koutů světa označují COP26 za jednu z posledních šancí, kterou lidstvo pro zvrácení klimatické změny má. Reagují tak mimo jiné na skličující zprávu Mezinárodního panelu pro změnu klimatu (IPCC) ze srpna letošního roku.

Poprvé v historii najisto potvrdila, že za klimatickou změnu je skutečně zodpovědný člověk. A lidstvu vykreslila znepokojivou budoucnost.

Jen namátkou: vědci ve zprávě uvedli, že do konce tohoto století nelze vyloučit zvýšení mořské hladiny o dva metry. Podle všech scénářů (těch nejčernějších i optimistických) se průměrná teplota na Zemi oproti předindustriální éře zvýší o 1,5 stupně Celsia už v roce 2040.

A samozřejmě – napříč planetou lze očekávat častější a ničivější požáry.

Generální tajemník OSN Antonio Guterres v létě apeloval na světové politiky, aby zajistili, že bude COP26 úspěšný. Tedy že přijmou zásadní kroky v boji s postupujícími klimatickými změnami.

Podle BBC se očekává, že ačkoliv zástupci zemí přijdou s novými klimatickými závazky, mnohdy půjde spíš o technikálie týkající se historické Pařížské dohody. Tu na klimatické konferenci ve francouzské metropoli přijali už před šesti lety s cílem udržet nárůst globální průměrné teploty výrazně pod hranicí 2 stupňů Celsia, ideálně nepřekročit hranici 1,5 stupně Celsia.

Letos na COP26 uslyšíme sliby o ukončení využívání uhlí, rychlejším přechodu k elektrickým automobilům i důkladnější ochraně přírody.

Zatímco na poli velkých oznámení a nových, ambicióznějších cílů to nejspíš bude váznout, summit se má točit i kolem dvou palčivých otázek: bude se hrát o peníze nutné pro přechod na zelenou ekonomiku. A o klimatickou spravedlnost.

Rozvojové země, jež zpravidla čelí hlubším dopadům krize a přitom nemají peníze na boj s klimatickou změnou, patří zároveň mezi menší znečišťovatele. A za uhlíkové emise vyprodukované v minulosti nesou jen malou zodpovědnost.

Před dvanácti lety se bohaté vyspělé státy zavázaly, že budou těm chudším poskytovat 100 miliard dolarů (2,2 bilionu korun) ročně jako klimatickou pomoc. To se však dosud nestalo, i když lhůta pro dosažení této částky vypršela už loni.

Podle magazínu Time bylo navíc některé rozvojové země složité se na COP26, nejdražší klimatický summit v historii, vůbec dostat.

A opět – roli v tom hrály peníze. Státy totiž neměly dostatek prostředků na to, aby v Glasgow celou delegaci byť jen ubytovaly. Od ledna tam stoupají ceny noclehů raketově o stovky procent. Kvůli nedostatku peněz pak budou mít s osekanými týmy vyjednavačů státy silně zasažené klimatickou změnou menší šance prosadit své zájmy.

Pozornost světové veřejnosti směřuje zejména k Číně, největšímu znečišťovateli planety. V roce 2018 z Číny pocházelo 31,6 procenta světových emisí oxidu uhličitého. I přesto však čínský prezident Si Ťin-pching do Glasgow nedorazí. Zastupovat jej budou čínští úředníci.

Ještě před začátkem summitu představila Čínská lidová republika své klimatické závazky, informovala agentura Reuters. Peking nepřišel s ničím výrazně novým: emise CO2 by měly dosáhnout maxima do roku 2030, o třicet let později pak chce být země uhlíkově neutrální. Nově má také do konce dekády zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě energie i kapacitu větrné a solární energie.

Někteří odborníci podle Reuters s novými závazky Číny spokojení nejsou. Očekávali od ní víc. „Nedostatek nových závazků vrhá na globální klimatické snahy stín,“ uvedl Li Shuo z čínské pobočky organizace Greenpeace. „Ve světle ekonomických nejistot na domácím poli se země zdráhá v krátkodobém časovém horizontu zavázat k větším cílům, a unikla jí tak možnost prokázat ambice,“ dodal s narážkou na současnou energetickou krizi.

Australský politolog Christian Downie ve svém textu pro The Conversation ještě před týdnem napsal, že naděje na „úspěšný COP26“ stále existuje. Připomněl, že více než 100 zemí světa se zavázalo k uhlíkové neutralitě, a to včetně největších znečišťovatelů – Spojených států a Číny.

Přechod na obnovitelné zdroje energie se navíc šíří po celém světě a čím dál více zemí se odklání od fosilních zdrojů.

Jak to však bývá, žádná ze zúčastněných zemí nepřekročí „pro vyšší dobro“ své vlastní domácí zájmy. A právě ty – nemluvě o silné lobby fosilních společností – pak pohání a usměrňují vlekoucí se a (s ohledem na ekonomické dopady koronavirové pandemie) velmi opatrná mezinárodní vyjednávání.

Momentů, které budou klíčové, je hned několik.

Sledovat je potřeba například způsob, jakým se ke klimatickým závazkům postaví Brazílie, Rusko, nebo Austrálie – země silně závislé na spalování fosilních paliv.

Tak či tak zůstává otázkou, zda se summitem v Glasgow svět posune blíž ke splnění svých klimatických cílů, nebo spíš k dalšímu oteplení planety.