Článek
Není na něm nic zvláštního. Jen obyčejný desetiarový kus pole nad fotbalovým hřištěm TJ Sokol Plumlov. Je ale jádrem jednoho ze soudů o bývalý majetek knížecího rodu Lichtenštejnů v Česku, který je zároveň symbolický pro celý léta se táhnoucí a zamotaný spor.
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) v tomto případu napadl rozhodnutí katastrálního úřadu. Stát se tedy soudil se státem, a to kvůli sporu, jestli je možné na ÚZSVM přepsat majetek na základě 75 let staré konfiskační vyhlášky.
V katastru totiž u tohoto pozemku zůstal vedený jako vlastník zesnulý lichtenštejnský kníže František Josef II., ačkoliv měla být parcela podle ÚZSVM zkonfiskována a převedena na Česko už v roce 1945.
Katastrální úřad v Prostějově ale rozhodl, že takový postup není možný, protože dokumenty, které předložil ÚZSVM, nesplňují podmínky katastrálního zákona, a tak pozemek zůstane zapsaný na otce současné hlavy lichtenštejnského státu. Nejen rod Lichtenštejnů a český stát se tak dívají na vzájemné majetkové spory zcela opačně, neshodnou se ani české úřady.
A tak musely nastoupit až soudy. Zatímco Krajský soud v Brně dal za pravdu katastrálnímu úřadu, vrchní soud se nyní postavil za ÚZSVM.
„Ačkoliv vkladové listiny (zejména konfiskační vyhláška) specifikaci nemovitosti (předmětného pozemku) dle § 8 katastrálního zákona neobsahují, nemůže být, s ohledem na výše popsané, pochyb, o jaký majetek se jedná, byl-li zkonfiskován všechen zemědělský majetek ve vlastnictví knížete Františka Josefa II. Lichtenštejna,“ píše v rozhodnutí, které Seznam Zprávy získaly podle informačního zákona, Vrchní soud v Olomouci.
Katastrální úřad totiž rozporoval skutečnost, že nemůže provést zápis změny vlastnictví podle konfiskační vyhlášky, která neobsahuje označení předmětné nemovitosti podle katastrálního zákona, tedy v případě pozemku parcelní číslo s uvedením názvu katastrálního území.
Konfiskační vyhláška Okresního národního výboru v Olomouci z 31. července 1945 mluví ale pouze o tom, že je na základě Benešových dekretů knížeti Františku Josefovi II. odebrán zemědělský majetek mimo jiné v okresu Prostějov, ale bez výpisu konkrétních parcel. Na pozemek nedaleko Plumlova se při přepisu v roce 1945 jednoduše zapomnělo, to však podle Vrchního soudu v Olomouci nic nemění na tom, že parcela patří českému státu.
„Konfiskační vyhláška tak jednoznačně prokazuje (dokládá), že kníže František Josef II. Lichtenštejn není vlastníkem předmětného pozemku, a současně, že vlastníkem daného pozemku je stát, a to i při absenci náležitostí stanovených § 8 katastrální vyhlášky,“ dodává Vrchní soud v Olomouci.
Konfiskační vyhláška je přitom podle soudu veřejnou listinou, takže nelze zpochybnit její formální ani obsahovou správnost.
„Vrchní soud v Olomouci dal pravomocně za pravdu našim argumentům, které jsme uváděli jak v řízení před katastrálním úřadem, tak i v rámci první instance, a potvrdil tak správnost našeho postupu,“ komentuje rozhodnutí soudu mluvčí ÚZSVM Radek Ležatka.
„Nenechme se mýlit, že jde ve sporu dvou státních úřadů především o majetek Lichtenštejnů. Je zjevné, že Katastrální úřad Prostějov hájí práva všech zapsaných vlastníků pozemků v České republice, hájí právo na vlastnictví. Pokud totiž české úřady v honbě za lichtenštejnským majetkem prosadí přepisy v katastru bez nabývacího titulu, o které se zde jedná, bude to znamenat jediné: stvrdí se, že české úřady můžou přijít na katastr, kde prohlásí, že pozemky pana Josefa Nováka je třeba přepsat na stát, protože jeho dědeček či tatínek měli v minulosti údajně problém – jehož pravdivost ovšem nemusíme dokazovat – a katastrální úřad to bez důkazů vykoná. Tady se jedná o obranu jedné ze základních jistot právního státu,“ říká Michal Růžička, mluvčí Nadace knížete z Lichtenštejna v České republice.
Lichtenštejnská strana je v tomto sporu sice jen přizvaným účastníkem, i tak se ale může dovolat k Nejvyššímu soudu.
„Můžu potvrdit, že Nadace knížete z Lichtenštejna využije možnosti dovolání k Nejvyššímu soudu České republiky. S rozhodnutím Vrchního soudu Olomouc, který obrátil rozsudek Krajského soudu v Brně, nelze souhlasit, neboť vychází z mylného právního předpokladu, odporuje zákonu o katastru a protiřečí dřívějším rozsudkům Nejvyššího i Ústavního soudu ve věci ochrany vlastnických práv subjektů zapsaných v katastru nemovitostí,“ říká právní zástupce Nadace knížete z Lichtenštejna Aleš Linhart.
Tento soudní spor je ale jen malou částí pře mezi rodem Lichtenštejnů a Českou republikou.
Lichtenštejnsko totiž zažalovalo Česko v srpnu u Evropského soudu pro lidská práva. Konkrétně jde o spor o pozemky u Říčan za Prahou, nicméně obecně o nikdy nedořešené majetkové neshody mezi oběma státy. Tehdejší československé úřady totiž po druhé světové válce zkonfiskovaly Lichtenštejnsku a jeho občanům majetky, protože je označily za Němce a aplikovaly na ně Benešovy dekrety. Lichtenštejnové se ale hájili vždy tím, že jsou občany samostatného lichtenštejnského státu, nikoliv Německa, takže se na ně nemohly Benešovy dekrety nikdy vztahovat. Tehdejší soudy ani současné porevoluční ale jejich argument neuznaly.
Finální verdikt tak přinese až Evropský soud pro lidská práva. Rozhodnout by mohl na přelomu let 2022 a 2023.
