Článek
Norma, kterou ještě musí schválit Senát, je reakcí na násilnosti při protestech hnutí takzvaných žlutých vest. Podle kritiků z řad opozice i ochránců lidských práv zákon omezí základní svobody včetně svobody shromažďování. Podle vlády je ale norma namířena proti hrstce brutálních násilníků.
Na základě zákona by mohli prefekti v čele regionů zakázat účast na protestech těm osobám, které se podílely na násilnostech při předchozích protestech. Jejich jména by figurovala ve zvláštním registru – dotyčné osoby by za čin nemusely být ani odsouzené. Nově by mělo být trestným činem také zakrývání tváře během demonstrací, výtržníci by tak mohli dostat zničený majetek k úhradě – před časem výtržníci z řad žlutých vest poničili kromě obchodů i třeba Vítězný oblouk v Paříži.
Macronova strana se zčásti zdržela hlasování
Návrh zákona je reakcí na protesty hnutí takzvaných žlutých vest. Od poloviny listopadu loňského roku se jeho příznivci scházejí pravidelně každou sobotu, aby vyjádřili nespokojenost s vládou a reformní politikou prezidenta Emmanuela Macrona. Zákon podpořilo 387 poslanců Národního shromáždění, 92 jich bylo proti. Z více než sedmi desítek poslanců, kteří se hlasování zdrželi, jich padesát bylo z vládní strany Republika v pohybu. Podle AFP je to dosavadní rekord v počtu poslanců strany prezidenta Emmanuela Macrona, kteří nepodpořili vládní návrh zákona.
V sobotu se sejdou lidé v reflexních vestách v ulicích francouzských měst již potřinácté. Atmosféra na demonstracích je už mnohem klidnější než na počátku protestů žlutých vest v listopadu. „Když jsem byl na třetí, čtvrté demonstraci, potkával jsem lidi, kterým jsem to víc věřil, že jsou na systém naštvaní a chtějí něco změnit. Teď už je to jinak – demonstrace jsou dopředu nahlášené a ti lidé jsou tam takoví klidnější,“ řekl pro Seznam Zprávy Čech žijící v Paříži Miroslav Fokt.
Část hnutí žlutých vest se ale už ve středu připojila k demonstracím a protestním stávkám, k nimž vyzvala odborová centrála CGT.
Aktivisté se připojili k odborářům
Do francouzských ulic vyšly na výzvu CGT desítky až stovky tisíc lidí. Podle odborářů se protestů zúčastnilo na 300 tisíc lidí, ministerstvo vnitra zase napočítalo přes 137 tisíc demonstrantů. V průvodech zněly požadavky na zvýšení mezd a daňovou spravedlnost, odpor ke středoškolské reformě či ke zvýšení školného pro zahraniční studenty. V hlavním městě se demonstrace obešly bez násilností.
Třeba v Marseille podle policie demonstrovalo 5 200 lidí. Výrazně převládali odboráři, žluté vesty byly vidět uprostřed průvodu. „Naše požadavky jsou shodné. Je třeba být spolu,“ uvedla penzistka Brigitte, která podle svých slov pobírá penzi ve výši 680 eur, což je v přepočtu necelých 18 tisíc korun. Důchodkyně se přidala k žlutým vestám, ale tvrdí, že nastala chvíle, kdy se všechny boje musí spojit. „Protože bez sblížení stran a odborů nedosáhneme ničeho,“ dodala.
Celonárodní stávky se zúčastnila část zaměstnanců pařížského dopravního podniku RATP, železniční společnosti SNCF či rozhlasu Radio France. Podle ministerstva školství v úterý stávkovalo pět procent učitelů a učitelek.
K odborářům se připojilo i hnutí žlutých vest, které s nimi dosud spolupracovat nechtělo. A odbory se zase od hnutí žlutých vest zpočátku distancovaly. „Máme společné požadavky, jsou sociální,“ řekl Matinez, který přitom ještě v listopadu odmítal jakékoli spojení se žlutými vestami kvůli jejich výpadům proti daním a kvůli obavám z oživení krajní pravice. Po rozšíření požadavků protestního hnutí ale Martinez svůj postoj přehodnotil.
