Článek
Po týdnech dolaďování se naplno rozjel projekt chytré karantény. Systém díky technologiím a spolupráci napříč obory zvládne rychle odhalit nakažené i jejich kontakty. Podílí se na něm také Marián Hajdúch, jeden z předních odborníků v oblasti výzkumu léčiv a molekulární onkologie v Česku.
Projekt považuje za základní pilíř návratu do běžného života bez řady omezení. „Nemůžeme jen čekat, až se nemoc někde masivně rozšíří,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy uznávaný expert, který vede laboratorní sekci projektu. Zdůrazňuje, se na něm podílí stovky lidí. „Rozhodně si nechci připisovat nějaké zásluhy.“
Jak se projekt podařilo zavést do celé republiky, dnes jeho aktéři představí na tiskové konferenci spolu s prvními čísly o tom, jak infekce koronaviru „promořila“ českou společnost.
Chytrou karanténu vyvinuly technologické firmy sdružené v iniciativě Covid19CZ ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví, hygieniky, laboratořemi či mediky. „Nejtěžší bylo všechny aktivity smysluplně propojit,“ říká šéf Ústavu molekulární a translační medicíny na olomoucké univerzitě.
Podle Mariána Hajdúcha lze očekávat novou podzimní vlnu epidemie. „Je to docela pravděpodobný scénář, s nímž se pracuje ve většině zemí.“
A právě chytrá karanténa má zabránit, aby nemusela společnost znovu zamrznout. „Samozřejmě jsme museli projekt nejdřív otestovat v jednotlivých krajích. Zkušenosti třeba z jižní Moravy jsme pak využili při zavádění v dalších krajích,“ říká Hajdúch.
Už tedy projekt naplno jede ve všech krajích?
Ano, už plně funguje.
Chytrá karanténa hodně mění zažitou práci epidemiologů. Zapojuje se více technologií, lidé na call centrech, vzpomínkové mapy vytvářené z dat mobilních operátorů. Jenže 59 hygieniků se ozvalo v otevřeném dopise, že pracovali chytře už před zavedením nového systému. Už jste je získali na svou stranu?
Postupně se do toho dostávají. Chytrá karanténa možná nebyl úplně šťastný název. Implikuje to, jako by to, co se dělalo předtím, chytré nebylo. To není pravda. Je to možná efektivnější, rychlejší karanténa. Hygienici dál skvěle dělají svoji práci. Umí výborně trasovat, napadají je postřehy, kterého nezkušeného člověka mimo obor nenapadnou. A lidé k nim mají důvěru. Nicméně v určitou chvíli narážíte na limity mozku a vlastní paměti.
Narážíte na výhodu vzpomínkových map?
Když se sám sebe zeptáte, s kým jste se potkal za posledních pět dní a na jak dlouho, tak na to člověk vzpomíná těžko. Sám bych si na 50 procent věcí nevzpomněl. Jsou tu relativně aktivní lidé a jejich paměťová stopa není dokonalá. Vzpomínkové mapy utvořené z dat mobilních operátorů umožňují si lépe vzpomenout. Jsou to velmi důležité věci, které nelze zjistit tradičním šetřením. Když narazíte na nakaženého řidiče kamionu, který procestoval republiku, taková mapa hodně pomůže.
Kolik takových případů v máte celkovém počtu nakažených?
Na to neumím odpovědět. Z toho, co můžeme monitorovat z veřejných čísel, tak je epidemie na velkém ústupu. Uvidíme, co s tím udělají správná uvolňovací opatření.
Je tedy chytrá karanténa vůbec potřeba?
Určitě. Je to základní pilíř, který epidemii uchová pod kontrolou i při relativně rozvolněných plošných opatřeních. Nemůžeme jen čekat, až se nemoc někde masivně rozšíří. Pokud rychle neidentifikujeme nakažené a jejich kontakty, tak se přeruší trasování a celý systém se rozpadne.
Ptám se proto, zda cítíte od vládních představitelů, že projekt i při klesajících číslech považují za prioritu?
To úplně nedokážu posoudit, ale chytrou karanténu považuji za nejlepší z možných řešení. Vždycky bude nutné nakažené jedince identifikovat. Že je epidemie na ústupu, souvisí jen s tím, že jsme zatáhli za záchrannou brzdu dřív, než zemřel první člověk. Proto jsme v klubu zemí, které mohou nejdřív opatření uvolňovat. A jak se to bude vyvíjet? Ta infekce nám nezmizí ze světa. Bude v populaci doutnat. To je v podstatě skoro jistá věc. S tím počítá většina modelů. Uvidíme, jak rychle dojde k další vlně nebo několika vlnkám. Bude to záviset i na situaci v okolních zemích a jak se budou dodržovat zbývající opatření.
Kdy může přijít další vlna?
Je to spekulativní. Každý máme nějaký názor, které se mění s tím, jak se generují nové poznatky o nemoci. Je to neobvyklá věc. Ani doteď přesně nevíme, jak dlouho po infekci látky přetrvávají. Některé studie ukazují, že moc dlouho ne. Je otázkou, jestli jsou protilátky jediným ochranným mechanismem, který proti infekci imunitní systém zapojuje. Od toho se bude odvíjet, jaké budou další fáze.
A váš osobní odhad?
Letní počasí nepovede k velkému rozšíření infekce, ale je možné, že se s další vlnou potkáme na podzim. Je to docela pravděpodobný scénář, s nímž se pracuje ve většině zemí.
Co tedy přijde dřív, vakcína, nebo dostatečně „promořená“ populace, která bude mít proti covidu přirozenou imunitu?
To je dobrá otázka, na kterou ale nikdo neumí odpovědět. Máme asi 90 firem ve světě, které teď vakcínu vyvíjejí. Nevíme, jak dopadnou. Koronavirus je poměrně specifickým patogenem. Co je z mého pohledu důležité - u většiny lidí není průběh infekce závažný. Velmi se nám rozvážou ruce, když bude k dispozici spolehlivý lék, který ochrání nejvíce rizikovou populaci. Pokud jej budeme mít v rukou, tak se rizika sníží na minimum a bude to infekce, s níž se naučíme žít podobně jako s chřipkou.
Když to znovu spojím s chytrou karanténou. Brzy se otevřou velká nákupní centra. Kolik nakažených tedy s novým systémem dokážete zachytit?
Dokážu odpovědět pouze z laboratorního hlediska. Tam můžeme být omezení kapacitou laboratoří, ale ta v tuto chvíli nepředstavuje žádný problém. Momentálně je dvojnásobná než průměrný počet vyšetřených za den.
Když tedy zjistíte, že přišlo několik nakažených na fotbalový zápas, bude ve vašich možnostech všechny fandy vyšetřit?
Jasně. Pokud na takový zápas přijde 10 tisíc lidí, není to problém. Máme přesný přehled o kapacitách všech zapojených laboratoří, jež se hlásí minimálně dvakrát denně do aplikace, kterou vyvinula Armáda ČR. Může se stát, že se pokazí nějaké zařízení, nebo se personál dostane do karantény. V takovou chvíli už běžně děláme, že se vzorky z těch laboratoří posílají jinam, kde kapacita je.
Takže jste schopní velké množství vzorků rychlé rozvézt?
Ano, už se to několikrát stalo a zafungovalo to.
Můžete uvést příklady?
Třeba k nám do Olomouce se vezly vzorky z Prahy, kde už nebyla kapacita na zpracování. Tam byl přetlak v jednu chvíli obrovský. Snažili jsme kolegům vyjít vstříc. Nyní díky větší kapacitě laboratoře ve valné většině dodávají výsledky do 24 hodin, někdy dokonce dřív. Může se stát, že některé vzorky jsou hraniční a opakujeme testování, ale to je výjimečné.
Jak bylo složité laboratoře sladit a dostat do systému chytré karantény?
Ten proces se pořád vyvíjí. Řekl bych, že jsme ve fázi 1 celé elektronizace systému. Velký podíl na tom má armáda, Státní zdravotní ústav i naše pracoviště. Je to samozřejmě také obrovské úsilí Ústavu zdravotnických informací a statistiky. V podstatě jsme odbourali papírové žádanky na testování. I v sanitkách nebo v odběrových stanech funguje plná elektronizace. To nám v laboratořích velmi usnadnilo práci. Za to patří kolegům velký dík. Množství chyb a problémů, které vznikaly při přepisování potenciálně infikovaných žádanek, bylo předtím nezanedbatelné.
Co týmu dalo nejvíc zabrat?
Všechny aktivity smysluplně propojit. Adaptovat se na velký objem nakažených, který tady byl. Připravit laboratoře na velkokapacitní testování. Propojit a zajistit elektronizaci systémů, aby byl přehled o kapacitách laboratoří, nemocnic, jednotek intenzivní péče. Aby se dopracoval registr infekčních chorob, kam se tyto věci hlásí a který je zároveň centrální databází, jež eviduje průchod pacientů systémem.
Jak to poslouchám, pandemie byla urychlovačem digitalizace českého zdravotnictví.
Jednoznačně. Pandemie nás naučila, že digitalizace českého zdravotnictví je naprosto nezbytná. Buďme vděční za to, že už částečně nastala. Málo se o tom mluví, ale kdybychom neměli e-recepty nebo e-neschopenky, tak bychom možná měli možná víc nakažených. Docházeli by do ambulancí pro papírové recepty, byli by v mnohem intenzivnějším kontaktu s lidmi, kteří můžou mít symptomy nemoci. Samozřejmě zastavit se v této fázi nestačí. Systém musí být intenzivnější a je to největší výzva pro naše zdravotnictví v dalších letech.
Kolik laboratoří je do testování aktuálně zapojených a může číslo ještě narůstat?
Je jich 98. Nábor dalších jsme zastavili, protože je teď třeba se koncentrovat na kvalitu systému a kultivovat jej uvnitř. Ať už zmíněnou elektronizací, nebo nastavením systému externího testování kvality prostřednictvím Státního zdravotního ústavu v Praze. Chceme, aby tím všechny laboratoře prošly. I ony si samy ověří, jak přesně diagnostiku provádějí. Kdyby bylo potřeba navýšit testování, jsme připravení systém znovu otevřít pro další laboratoře.
Na jakou testovací kapacitu se tedy chcete dostat?
Myslím, že s minimálním úsilím zvládneme za den 15 tisíc vzorků. Asi existuje prostor pro vyšší kapacitu, ale momentálně nemáme tolik vzorků, abychom ji uplatnili. Buďme za to vděční.
Máme za sebou i plošné testování v některých regionech. Ukazuje se, že protilátky mají maximálně jednotky procent lidí v české populaci. Znamená to tedy, že virus naší populací vůbec neprošel, anebo se u někoho prostě projevil jen velmi mírně?
Celou populací projít ani nemohl. Zatáhli jsme za brzdu velmi brzy. Promořenost se opravdu nedá očekávat vysoká. Je otázkou, jak dlouho ty protilátky v těle vydrží. To ukáže budoucnost a další poznatky.
Naznačil jste, že je nový koronavirus specifický patogen. Vznikl podle vás v laboratoři?
To neumím posoudit. Byl bych v závěrech opatrný. Nedá se to vyloučit, ale kdyby pocházel z laboratoře, ještě to neznamená, že byl geneticky modifikován. Příroda často opakuje řešení, která se jí v minulosti osvědčila. Že se v nějakém viru najde sekvence jiného patogenu, nemusí to nutně znamenat, že to někdo uměle vytvořil v laboratoři, ale může to být jednoduše výsledek evoluce.
