Článek
Pomyslným zabijákem v letošních maturitách z češtiny byl přísudek jmenný se sponou. Právě ten měli v textu k šesté úloze žáci hledat. Spojení je symbolem ale správně určilo jen 21 procent maturantů. Velké překvapení to ale nebylo, v otázkách na přísudek jmenný se sponou selhává každý rok většina žáků.
Stejný podíl maturantů měl problém najít všechna čtyři slova, která byla v textu u otázky 28 zapsána s pravopisnou chybou. Na druhou stranu alespoň jedno slovo našlo úspěšně 85 procent žáků.
Tady je pět nejtěžších úloh letošních maturit z češtiny. Řešení najdete v popisku:
Více než čtvrtina maturantů pak zvládla určit správnou charakteristiku básně Františka Gellnera v úloze 32. Zde už ale roli mohl hrát i čas. Jde totiž o poslední otázku v celém testu, a tak řada žáků mohla prostě jen tipovat, protože za špatnou odpověď se v testu body nestrhávaly.
Až čtvrtou nejtěžší úlohou tak kupodivu bylo pro maturanty hledání Jana Nerudy. Přitom na úlohu, která se ptala právě na známého spisovatele a jeho dílo Povídky malostranské, si stěžovalo nejvíce žáků. Druhá část otázky ale dopadla relativně dobře i díky tomu, že Cermat, který maturitní testy vyhodnocoval, maturantům uznával různé kombinace názvu Nerudova povídkového souboru, tedy nejen Povídky malostranské, ale i Malostranské povídky nebo pravopisně chybný název Povídky Malostranské.
Na druhou stranu skoro všichni maturanti (95 %) zvládli otevírací úlohu v textu, která se zaměřila na pochopení textu. Správně tak uvedli, že jihoamerický stát, v němž leží městečko Cândido Godói, na jihu nesousedí s Brazílií, ale přímo v Brazílii leží.
Zase ty slovní úlohy
A jak si studenti vedli v matematice? Už bývá pravidlem, že největším problémem jsou pro maturanty slovní úlohy. Bylo tomu tak i letos. Nejnižší úspěšnost měli studenti u úlohy číslo osm. Ta se ptala na počet kombinací signálů různě barevných žárovek. První část úlohy zvládla pětina žáků, druhou 40 procent.
Mezi čtvrtinovou a třetinovou úspěšností se pohybovaly odpovědi i na další slovní úlohy. Zadání dvou z nich přitom už před časem kritizoval v rozhovoru pro Seznam Zprávy matematik Oldřich Botlík. Úloha číslo 14 se ptala na dva čtenáře, kteří četli současně stejnou knihu stále stejným tempem každý den. Otázka číslo 7 pak chtěla po maturantech, aby počítali výsledek voleb s tím, že vědí, kdy byl který hlas do urny odevzdán. Na první úlohu nenašlo správnou odpověď 75 procent žáků, na druhou 66 procent z nich.
„Nedokážu si představit čtenáře, který čte každý den stejně stránek, a druhého, který zvládne vždycky o čtyři stránky více. To je vrchol umělosti. Ten samý nesmyslný příklad je sedmá úloha o volbách. Podrobné informace o voličích přece nikdo mít nesmí, protože se hlasuje do zapečetěné urny. Problém je, že se nad smyslem těch úloh nikdo nezamyslel, a tak autor pomáhá vychovávat voliče, kteří nebudou vědět, co si mají u voleb pohlídat,“ vadí Botlíkovi.
Nejvíce tak dělaly maturantům problémy opět slovní úlohy. Naopak nejjednodušší pro ně letos byly uzavřené otázky ano/ne na geometrickou a aritmetickou posloupnost. I tu relativně nejtěžší zvládlo správně zodpovědět 73 procent maturantů.
