Zvířatům hrozil transport, nebo smrt. Lidé je teď obdivují po tisících

Je všední den, deset hodin dopoledne. Královédvorská zoologická zahrada je přesto už poměrně plná, do trucku na safari se několik dalších hodin již nikdo nevejde.

„Řekl bych, že v tomto počasí dnes určitě přijde více než čtyři tisíce lidí. A může to být i šest tisíc. Ty návštěvnosti jsou teď rekordní,“ říká šéf Safari Parku Přemysl Rabas, zatímco krmí žirafu větvemi bezu.

Jen pro zajímavost – roční náklady na krmení jedné žirafy se vyšplhají zhruba na sto tisíc korun. A zahrada jich má ve dvou stádech 25. Na několik desítek tisíc korun ročně vyjdou i ryby pro jediného pelikána a nejdražší je pak péče o slony a nosorožce.

Celkem tak zahrada ročně „prokrmí“ 13 milionů korun, bez nákladů na další zpracování žrádla.

Ještě před pár měsíci to přitom vypadalo, že kvůli covidovým omezením a výpadku příjmů ze vstupného nemusí být peněz na provoz dost, a v médiích se objevily zprávy, že v zahradě nemusí zůstat všechna zvířata.

„Rozvíjel jsem hypotézu, že kdyby se stalo to, že omezení nebudou jen na jaře, ale po celý rok, a projeví se to i v kolapsu hospodářství, muselo by se uvažovat o nějakých redukcích. Například přesunech zvířat jinam. Byla tam i ta krajní mez, že by se ta stáda musela nějakým způsobem redukovat. Ale to byla jenom hypotéza,“ vysvětluje Rabas.

Tato slova spustila lavinu podpory českých zoologických zahrad. Do Dvora Králové lidé poslali formou „pozvání zvířat na oběd“ hned 35 milionů korun.

Tento strach o budoucnost zahrady spolu s faktem, že řada lidí tráví dovolenou v Česku, dnes stojí za rekordními počty návštěvníků.

Ani rekordní léto však nejspíš nedožene výpadek z uplynulých měsíců a celková roční návštěvnost tak bude nižší než „necovidových“ půl milionu.

Roční provoz zahrady stojí 200 milionů korun. „Přes 60 milionů korun dává zřizovatel, zbytek musí zahrada získat. Něco málo jsou dotace, drtivá většina pak naše tržby. Jak ze vstupného, tak z projížděk a z kempu,“ dodává Rabas.

Zahradě se totiž daří zdržet návštěvníky déle než jeden den. „Je to zásluha bývalé ředitelky, která vybudovala nejprve hotel, následně kemp, jenž se stal obrovskou atrakcí. My jsme později, když ten zájem byl velký, přišli s myšlenkou, že kromě bungalovů postavíme i luxusní africké stany,“ dodává Rabas.

Celkem dnes zahrada nabízí v hotelu, bungalovech, afrických či vlastních stanech ubytování pro 500 lidí. I přes poměrně vysokou cenu však tato kapacita nestačí. „Začneme prodávat v říjnu a většina té sezony je okamžitě vyprodaná,“ dodává Rabas.

Teď zahrada chystá pro návštěvníky další novinku. „Začali jsme budovat jihozápadní Afriku. Budujeme expozici, která ukazuje zvířata vázaná na vodu. Začínáme plameňáky, pelikány, pokračovat bychom chtěli krokodýly. Ale už teď máme vysoutěženou stavbu pro tučňáky a to by mohlo být lákadlo pro návštěvníky,“ říká Rabas.

Tučňáci by ve Dvoře mohli být už příští sezonu.