Článek
Záměr kandidovat do čela sociální demokracie ohlásila svým kolegům na pondělním předsednictvu a vzápětí na sociálních sítích.
Jana Maláčová vedla kandidátku ČSSD v pro levici obecně nejtěžším volebním obvodě - v Praze. Přesto dokázala získat nejvíce preferenčních kroužků, dokonce více než její kolegové v typicky levicových krajích.
Co vedlo někdejší kariérní úřednici k rozhodnutí pokusit se resuscitovat stranu, která vypadla po třiceti letech ze Sněmovny? A co pro to je ochotná oželet? Až dosud se médiím vyhýbala, nyní dala obsáhlý rozhovor Seznam Zprávám.
Co rozhodlo, že budete kandidovat?
Byly to apely, ať už spolustraníků nebo lidí, kteří nás volívali a volili, to bylo asi to hlavní, proč jsem se rozhodla. Hodně lidí mne vybízelo k tomu, abych se o tu pozici předsedkyně ucházela.
Jak takové rozhodování vypadá?
Jsem člověk, který vše hodně zvažuje. A když výzvy slýcháváte čím dál častěji, tak o tom začnete přemýšlet. Bavila jsem se o tom s mužem, konzultovala jsem to se svým okolím, dáváte si na stůl ty argumenty pro a proti. Zvažujete přitom, jestli máte šanci, jestli je to ta cesta, kterou se chcete ubírat v životě, jestli třeba stejně jako jsem nečekaně přišla do politiky, tak jestli tak nečekaně nemám odejít. Je tam spousta aspektů a je to proces.
Prozradíte mi, co bylo v té kolonce proti?
Klidnější životní styl, protože to jsem si hodně přála a také slíbila, že budu víc doma. Politika je strašně náročná. Ale těch argumentů je více. Chtěla jsem dodělávat doktorát, a kdybych měla být zvolena předsedkyní strany, tak to bude asi definitivně konec tohoto snu, pak už budu asi moc stará.
Mluvíme spolu poprvé od doby, co jste se v Lidovém domě dozvěděli, že ČSSD končí ve Sněmovně. Jaké byly pocity ten večer?
Šok to nebyl, protože riziko bylo velmi vysoké, zvláště při té vysoké účasti. Prostě dostanete ránu mezi oči. Člověk pak přemýšlí, co měl udělat jinak, lépe. Je to velká prohra, je to katastrofa, nevídaná situace pro sociální demokracii.
Co jste dělala druhý den? Celé vedení ČSSD na čtrnáct dní zmizelo.
Druhý den jsem byla s rodinou. Na pár dní jsem se stáhla ze stranického života, to je pravda, ale ten běžný provoz vás pak vtáhne zpátky. Neměla jsem ani jeden den volno a soustředila se hlavně na ministerstvo. Navíc ty dvě velké věci, které se teď tady řeší, i když je už po volbách, tomu napomohly. Myslím krizi v automobilovém průmyslu, zejména subdodavatelů, a skokově rostoucí ceny energií. Takže člověk neměl moc času vypnout.
Proč jste mlčeli? Nezasloužili si voliči něco víc než tiskovou konferenci bez dotazu?
Určující byla zkušenost z roku 2013, kdy se sešlo vedení strany hned druhý den a ta zkušenost nebyla dobrá (po volbách s nízkým výsledkem předsednictvo na popud Michala Haška odvolávalo Bohuslava Sobotku, pozn. red.). Otázka je, jestli to nemělo být dříve, ale zanalyzovat si situaci a získat odstup je ku prospěchu věci. Pro mne je důležité, že bude brzy sjezd.
Celý rozhovor s Janou Maláčovou publikujeme ve středu 27. října.
