Zůstalo jen u slibů. Ministr na desetitisícové odměny neposlal peníze

Zklamání ze situace okolo odměn pro první linii tento týden v otevřeném dopisu vyjádřili lékaři Kliniky infekčních chorob Fakultní nemocnice Brno. Ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi (za ANO) v něm vzkázali, že během krizového období pečovali o desítky covid-19 pozitivních pacientů, stejně jako o další stovky s podezřením na nákazu. Přesto se k nim nedostaly odměny, které ministr přímo řízeným organizacím nařídil vyplatit.

„Argumentem managementu nemocnice pro nemožnost vyplatit odměny v adekvátní výši je aktuální špatná ekonomická situace nemocnice. Vedením nám bylo doslova sděleno: Kde nic není, ani čert nebere. Ministr nějaké odměny nařídil, peníze na ně ale neposlal,“ píší zdravotníci.

Na hodinu podle míry náročnosti a podstoupeného rizika měli lidé navíc dostat 100 až 500 korun. Zvláštní prémie potom měly doputovat k členům týmů, které odebírají biologický materiál možných nakažených pacientů, a to ve výši 1500 korun na hodinu takové práce.

Realita je ale podle pracovníků zcela jiná.

Za duben, kdy koronavirová krize kulminovala, se podle nich výše reálně vyplacených odměn pohybuje pouze kolem 80 korun hrubého za hodinu práce. Za měsíc březen jde potom pouze o 35 korun hrubého za hodinu. „V této velmi nízké a nedůstojné částce zcela jistě není zohledněno extrémní osobní nasazení veškerého lékařského personálu a vysoké riziko, kterému jsme na Klinice infekčních chorob čelili a nadále čelíme,“ dodávají zdravotníci.

Vedení fakultní nemocnice se brání - v době, kdy došlo k vyplacení prvních odměn zdravotníkům v souvislosti s mimořádnými směnami ve ztíženém provozu, byla podle jeho vyjádření nemocnice „dlouhodobě ve velmi špatné ekonomické situaci a čelila riziku přerušení dodávek vitálně důležitých léků a zdravotnického materiálu“.

Ředitel Jaroslav Štěrba měl personál osobně ujistit, že vedení bude po obdržení finanční pomoci od ministerstva i nadále odměny v následujících měsících vyplácet a zvažovat jejich další výši. „Vše však záleží na aktuální ekonomické situaci nemocnice,“ vzkázal s tím, že si zdravotníci částky přepočítali na hodiny strávené na pracovišti, nikoli však na počet hodin ve ztíženém provozu.

O potřebě náležitě odměnit všechny zdravotníky, kteří pomohli náročné období zvládnout, přitom ještě na začátku dubna mluvil i premiér Andrej Babiš (ANO). „Za velice důležité považuji okamžitě navrhnout odměny pro zdravotníky, kteří jsou v první linii a samozřejmě i v domovech seniorů a sociálních službách,“ uvedl premiér pro deník Právo.

Na to, že se do původních slibů o odměňování negativně promítne ekonomická situace jednotlivých nemocnic, dlouhodobě upozorňují zdravotnické odbory. Podle předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníkové situace lékařů z brněnské fakultní nemocnice zdaleka není ojedinělá.

„Už dříve jsme upozorňovali, že nemocnice mají velké dluhy, že doporučené částky nebudou vyplácet nebo se budou držet na té spodní hranici - a to také nastalo. Pan ministr navíc opakovaně říká, že odměny mají dostat jen zaměstnanci, kteří pracovali na covid jednotkách. Jenže koronavirem byli ohroženi všichni - na příjmových ambulancích, na standardních odděleních a dalších. Je potřeba je ohodnotit všechny. Nejen tím, že si pan ministr dá na ministerstvo transparent, ale tím, že pošle do nemocnic peníze a dá k tomu jasný předpis,“ uvedla Dagmar Žitníková pro Seznam Zprávy.

Ministerstvo zdravotnictví se však brání tím, že nemocnicím, na které má přímý vliv, dalo zmiňovaný pokyn k odměnám a všechny se jím podle jeho informací řídily. Stejně tak jim má finančně pomoci řada už schválených kroků.

„Nemocnice jsou financovány z prostředků veřejného zdravotního pojištění, tedy úhradami od zdravotních pojišťoven, nikoliv od ministerstva zdravotnictví. Zároveň jsou placené zálohově v průběhu roku – zdravotní pojišťovny tyto zálohy v průběhu epidemie covid nesnížily, ačkoliv měly nemocnice menší produkci, ale platily nadále stejné zálohy,“ uvedla mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová.

„Kromě toho byla navýšena platba za státní pojištěnce. To znamená pro tento rok navýšení finančních prostředků pro zdravotnictví o 20 miliard a pro příští rok o 50 miliard korun. Nyní také probíhá příprava kompenzační vyhlášky, která bude poskytovatelům péče kompenzovat náklady s covid, péči o covid pacienty a také je motivovat dohnat odloženou péči. Vyhláška bude kompenzovat očekávaný výpadek v produkci hrazených služeb odhadovaný ve výši až přibližně 30,5 miliard korun, současně budou navýšeny úhrady za zdravotní péči o 5 miliard korun a také alokovány další 3 miliardy na možnou úhradu nadprodukce,“ dodala mluvčí s tím, že by tak nemocnice na mimořádné odměny měly mít dostatek finančních prostředků.

Nastavení spravedlivé výše odměn za práci v každém jednotlivém zařízení je podle resortu jednou ze základních úloh jeho managementu.

Dalším krokem z krize má být také oddlužení šesti velkých státních nemocnic v Praze a Brně, kterým v květnu vláda poslala 6,6 miliardy.

Podle Dagmar Žitníkové však tyto peníze půjdou zejména na pokrytí starých dluhů, které jsou řádově v miliardách. Zařízením však přiblížení ke stabilnímu dlouhodobému hospodaření nezajistí. Stejně tak je podle ní situace komplikovanější i ohledně avizované finanční injekce v podobě vyšších plateb za státní pojištěnce.

„Zvýšené platby v žádném případě všechny nepůjdou do nemocnic, ale vykryjí výpadek ve veřejném zdravotním pojištění, který vznikne výpadkem plateb OSVČ. Pojištění přinese maximálně 12 miliard - a ještě je dostanou pojišťovny, které je budou následně dělit. Že by z toho nějaké enormní částky zůstávaly na zaměstnance, to už vůbec ne,“ dodává.

Odměňování zdravotníků nicméně na mnoha místech už delší dobu probíhá. Například Nemocnice Na Bulovce, která patří co do počtu odběrů a hospitalizací kvůli covid-19 mezi nejvytíženější, odměnila ještě před nařízením ministerstva 332 zdravotníků. „Absolutní vícenáklady spojené s vyplácením mimořádných odměn, v případě dodržení doporučené výše ministerstva, by v našem případě byly pravděpodobně jedny z nejvyšších ze všech nemocnic v ČR, a dosáhly by tak desítek milionů korun,“ uvedl už dříve ředitel Jan Kvaček. Nemocnice proto podle něj jedná s ministerstvem o provozní dotaci, která má mimořádné náklady pokrýt.

Podle typu pracovišť a činností lidé dostali odměny i ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN). Podle mluvčí Marie Heřmánkové je VFN zatím vyplácí z vlastních zdrojů. „Žádné mimořádné finance jsme od ministerstva neobdrželi. Výše odměn byla stanovena tak, abychom byli v současnosti schopni tyto odměny pokrýt z rozpočtu nemocnice,“ uvedla.

Homolka: Nižší, nebo vyšší odměny?

Na nesrovnalosti v odměnách pro zaměstnance nemocnic už před několika týdny upozornil případ Nemocnice Na Homolce.

A to poté, co se na sociálních sítích objevila část interního sdělení ředitele nemocnice Petra Poloučka, ve kterém se píše, že „vedení nemocnice rozhodlo o snížení objemu finančních prostředků určených na výplatu pravidelných mimořádných odměn za měsíc duben 2020“. Krok zdůvodnil útlumem produkce a výkonů v nemocnici.

Mluvčí zařízení Martina Dostálová následně vyjádření korigovala s tím, že jde o nepochopení celkového sdělení.

„Na odměnách jsme vyplatili o tři miliony více než obvykle, a to i přesto, že produkce nemocnice klesla na úplné minimum. Celkový objem vyplacených finančních prostředků určených na mimořádné odměny zaměstnancům za měsíc duben 2020 očekáváme oproti minulým měsícům naopak vyšší, přibližně 11 milionů korun,“ uvedla mluvčí s tím, že se snížil pouze jeden z koeficientů odměnového systému.

„Hned, jak se tahle zpráva včera objevila, hovořil jsem s ředitelem Homolky. Ujistil mě, že se jedná o nedorozumění. Nemocnice vyplatí na odměnách o tři miliony víc,“ komentoval následně záležitost ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.