Článek
Vědci na lebce německé jeptišky, která žila ve středověku, učinili překvapivý nález. Jeden z jejích zubů byl modrý. Tajemství zubu podle vědců tkví v jeptiščině nezvyklém zlozvyku – a sice v olizování či cucání štětce na malování, píše BBC.
Zub byl modrý díky částečkám pigmentu, který se po čase trvale nalepil na ženiny zuby. Nález 900 let starých ostatků odhalil, že ženy byly do přepisování svatých textů ve středověku zapojeny mnohem více, než se předpokládalo.
K objevu se vědci dostali náhodou, při zkoumání stravování ve středověku. V rámci výzkumu podrobili analýze i kosti nalezené v Dalheimském klášteře v Německu. Zajímaly je hlavně zuby, zejména plak, který se na zubech usazuje v průběhu života.
„Našli jsme částečky škrobu a pylu, kromě toho jsme ale viděli i velmi jasně modrou barvu a nejednalo se pouze o jednu nebo dvě částečky minerálů, byly jich stovky,“ řekla pro BBC doktorka Christina Warrinerová z Max Planckova institutu vědy a lidské historie v Německu, „to jsme nikdy předtím neviděli,“ dodala doktorka.
Vědci se nejdříve museli ujistit, z čeho modré částečky pochází. Nakonec zjistili, že šlo o Lapis Lazuli, tedy jasně modrý kámen, který pochází z afghánských hor. Ve středověku se po rozdrcení používal ke zdobení těch nejvzácnějších svitků a knih. Se vzácným materiálem mohli malovat pouze nejzdatnější umělci.
Smazání z historie
„Žila v Dalheimu, kde stále můžete vidět ruiny ženského kláštera, ale není zde žádné umění, žádné knihy, pouze pozůstatky hrobky. V textech je o tom pouze pár zmínek,“ řekla doktorka Warrinerová. „Bylo to smazáno z historie, nyní jsme ale našli další místo, které dokazuje, že ženy byly zapojeny v uměleckých činnostech, o kterých jsme neměli ponětí.“
V minulosti se věřilo, že ženy ve středověku přispěly ke vzniku méně než jednoho procenta knih dvanáctého století. Ženy své práce často nepodepisovaly, navíc v té době panoval velmi silný patriarchát, a tak ženy byly téměř neviditelné, nový nález ale vše mění, myslí si autorky výzkumu.
