Článek
Výkonnost žáků základních a středních škol se v časech pandemie změnila stejně, jako by žáci byli na letních prázdninách. Jinými slovy jejich znalosti jsou v lepším případě stejné, jako byly před uzavřením škol kvůli covidu.
Veškeré snahy o distanční výuku na tom nic nezměnily.
K takovému výsledku dospěla analýza univerzit ve Frankfurtu a v Oslu pod vedením Svenji Hammersteinové a Andrease Freye.
„Větší část distanční výuky nebyla efektivní a rozdíl proti úplné absenci výuky o prázdninách nebyl žádný,“ stojí v závěru dokumentu, který se opírá o třicet podrobnějších výzkumů z celého světa. Experti z Osla a Frankfurtu zdůrazňují, že každý z výzkumů podrobně testoval dovednosti žáků a srovnával je s minulým obdobím.
Pro Česko jsou zkušenosti z Evropy, z Ameriky a z Asie zajímavé i z toho důvodu, že výkonnost zdejších žáků a studentů po všech uzávěrách dosud nikdo neprověřoval.
Pro většinu amerických dětí znamenal tříměsíční výpadek výuky na jaře 2020 ztrátu padesáti procent znalostí z matematiky, které plánují osnovy, u některých ročníků byl výpadek dokonce stoprocentní, zjistila studie Megan Kuhfeldové a Beth Tarasawové z univerzity v Portlandu.
Právě na nejvíc ohrožené, tedy na nižší ročníky, se soustředila Michelle Kaffenbergerová z Oxfordu, která v případě třetích tříd potvrdila, že „tříměsíční výpadek výuky znamená v důsledku ztrátu jednoho roku školního vzdělávání“. Kaffenbergerová navíc došla k závěru, že se zpoždění ve výuce u postižených žáků bude prohlubovat, pokud se vzdělávací plány neupraví podle jejich aktuálních znalostí. V nejhorším případě podle ní přijdou dnešní třeťáci na konci povinné školní docházky o znalosti na úrovni větší než jeden a půl školního roku.
Britská pedagožka vypočetla ztrátu znalostí během tříměsíčního výpadku na 38 bodů stupnice PISA. Tato stupnice se odvozuje od výkonu žáků v zemích OECD, když výkon průměrné země je stanoven ve výši 500 bodů.
„Dopady pandemie covid-19 na vzdělávání jsou tragické,“ nepochybuje Kaffenbergerová. Z dalších studií navíc vyplývá, že se až o třetinu zvětšily rozdíly mezi znalostmi dětí z bohatších a chudších rodin.
Experti obvykle stihli dokončit pouze výzkumy, které se týkaly školního roku 2019/2020. V právě ukončeném školním roce 2020/21 však došlo k dalším školním uzávěrám. „Vzhledem ke kumulativní povaze procesů učení jsou v něm pravděpodobné další ztráty učení,“ potvrzují experti z univerzity ve Frankfurtu.
Dodávají však, že dopady mohou být mírnější, protože se školy na podzim 2020 nezavíraly ze dne na den jako při jarním začátku pandemie, a učitelé s pomocí úřadů mohli žáky na distanční výuku připravit. V řadě případů byly také k dispozici kvalitní online výukové podklady i software.
I nadále bude podle většiny expertů klíčová reakce státních úřadů na výpadky výuky. Například podle Michelle Kaffenbergerové nestačí jenom první reakce, která by napravila nejhorší propad během uplynulého školního roku.
Zároveň je třeba vypracovat dlouhodobý plán, jak překonat propast, která se otevřela mezi požadavky vzdělávacích plánů a úrovní, na které žáci zaostali během pandemie. Oxfordská pedagožka na jedné straně tvrdí, že se tak otevírá prostor pro vylepšení současné málo efektivní výuky, na druhé straně si nemyslí, že žáci postižení pandemickou uzávěrou doženou ztráty bez toho, že se jim zvýší počet učebních hodin.
Doporučení zahraničních expertů se překvapivě shodují s hodnocením české populace, jak ji v dubnu zachytil průzkum Medianu na zakázku Seznam Zpráv.
Pouze jedenáct procent dotázaných si tehdy myslelo, že vyrovnat ztráty ve výuce půjde bez nějakých zásadních kroků ze strany vlády. Skoro třetina Čechů si myslela, že náprava nebude možná bez opakování celého ročníku, čtvrtina doporučovala zvýšit počet hodin.
