Článek
„Pokud spojíme síly teď, můžeme odvrátit klimatickou katastrofu. Ale jak dnešní zpráva IPCC jasně ukazuje, nemáme času nazbyt a žádný prostor pro výmluvy. Spoléhám na lídry států a všechny zainteresované, že zajistí, aby byla COP26 úspěšná,“ nechal se na adresu dokumentu i nadcházející klimatické konference OSN slyšet António Guterres, generální tajemník dané organizace.
Podle zveřejněné zprávy lidská činnost jednoznačně způsobuje růst teploty na Zemi a stojí také za nedávnými zásadními výkyvy klimatu, vlnou veder či záplavami. Vést měla navíc i k menší stabilitě celé planety. Ta se v každém případě ohřeje o 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální úrovni, otázkou zůstává pouze to, jak rychle.
K ochraně přírody vyzval i britský premiér Boris Johnson. „Dnešní zpráva nás nutí k vážnému zamyšlení a je jasné, že příští desetiletí bude klíčové pro zajištění budoucnosti naší planety. Víme, co je třeba udělat pro omezení globálního oteplování – nechat uhlí minulosti a přejít k čistým zdrojům energie, chránit přírodu a poskytovat finance na boj s klimatem zemím v první linii,“ uvedl v prohlášení pro tisk předseda britské vlády. K rychlému podniknutí kroků pro odvrácení klimatické krize vyzval také americký ministr zahraničí Antony Blinken.
Nedůvěru ve sliby světových lídrů ovšem vyjádřila v rozhovoru s agenturou Reuters švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová. Podle té je pro odvrácení klimatické krize zapotřebí značný tlak ze strany veřejnosti i médií. „Očekávám, že nyní vystoupí s údernými projevy, tiskovými prohlášeními nebo tvrzeními na sociálních sítích, že klimatická krize je velmi důležitá a že děláme vše, co můžeme. (…) Zatím se ale nic nemění. Jediná věc, která se mění, je klima.“
Další a další varování
Lidstvo podle zprávy může očekávat také vzestup hladiny moří, před čímž varuje i nový materiál regionální pobočky organizace Greenpeace pro Austrálii a Pacifik. Podle té bude oteplování katastrofické pro tichomořské ostrovní státy a stoupající hladina by během století mohla vést dokonce ke ztrátě celých zemí.
„Pokud se podíváme na to, jaké jsou dopady, tady jsou pravděpodobně vidět více než kdekoli jinde, Pacifik je nejvíce zasažen,“ cituje britský list The Guardian Nikolu Casuleho, vedoucího zmiňovaného výzkumu. „Uvidíme více slanosti, uvidíme stoupat hladinu moří… To by znamenalo, že značné části míst, jako jsou Kiribati, Vanuatu nebo Šalamounovy ostrovy, se stanou neobyvatelnými.“
Zpráva organizace Greenpeace Australia Pacific navíc poukázala na výraznou klimatickou nespravedlnost, které tichomořský region čelí. Je totiž jedním z regionů s nejnižšími emisemi uhlíku na světě (odpovídá pouhým 0,23 % celosvětových emisí), ale přesto utrpěl některé z nejranějších a nejvážnější dopadů oteplování planety.
„Pacifik byl vždy považován za kanárka v dole, který signalizoval tuto krizi. Naše realita byla používána ke zdůraznění klimatické krize po celá desetiletí,“ cituje The Guardian Josepha Sikulu z odnože skupiny klimatických aktivistů 350.org pro Tichomoří. Ten zároveň vyzývá k činům.
Podle polární vědkyně Marie Šabacké, se kterou se spojila ČTK, můžou být lidé v budoucnu také svědky Antarktidy bez sněhu. Ze závěrů IPCC totiž vyplývá, že při tzv. středním scénáři budou nadále ustupovat ledovce v polárních krajích i nižších oblastech nebo se budou objevovat extrémy typu povodní a sucha a nedostatku pitné vody v horských oblastech.
Nadále by také mělo ubývat množství sněhu. „Sníh odráží asi 90 procent záření. To je taková pozitivní zpětná vazba, že čím méně je sněhu, tím více se otepluje, protože méně světla se odráží. A to je právě problém i u ledovců, že se často ztmavují v důsledku oteplování a tím pádem to přispívá k ještě rychlejšímu tání,“ vysvětlila vědkyně.
