Článek
Podle ředitelů škol se prohlubují vědomostní rozdíly mezi žáky. Přínosem je naopak to, že si učitelé i děti mohli vyzkoušet nové metody. Ředitelé se ale shodují v tom, že výuka na dálku nemůže nahradit docházku do škol. Na distanční výuce strávila většina žáků převážnou část minulého a letošního školního roku. „Myslím, že efektivita distanční výuky je celkově nižší. Do budoucna může být doplňkovou formou pro nemocné děti nebo přes aplikace jim můžeme poskytovat konzultace a další materiály k rozšíření učiva. Celkově ale prezenční výuku nenahradí,“ uvedl ředitel ZŠ Lesní Jiří Dvořák.
Ředitelka ZŠ Husova Blanka Lukeš Reindlová se obává hlavně sociálních dopadů. „Dětem více chybí sociální kontakt a řešení situací v sociálním prostředí než to, že neumí Ohmův zákon a vyjmenovaná slova,“ uvedla. Podle ní děti ztrácí sociální návyky, nevědí, jak se chovat, jak trávit čas. „Nemají si s kým popovídat, s kým zdravě soutěžit, někomu se líbit nebo někoho naopak ignorovat. To jsou věci, které dětem chybí, a rok života jim nikdy nikdo nevrátí. Z toho mám obavu. Na řadu dospělých má současná situace velký vliv, chováme se v některých situacích asociálně, ale děti to odnesou naprosto krutým způsobem. Vidím kolem sebe pár případů, že to psychicky odnáší a neumí se s tím srovnat,“ uvedla.
Podle Dvořáka mají ve škole k dispozici dva speciální pedagogy, na něž se mohou děti v takových případech obrátit. „Bohužel psychický dopad tam je, to je asi nejvíc negativní ze všeho. Nějaký čas bude trvat, než se to odstraní. Neodhadnu jak dlouho, ale určitě to nebude krátce. To jsme viděli už při prvním návratu do škol,“ dodal.
I ředitelka ZŠ 5. května Iveta Rejnartová považuje absenci kontaktů mezi dětmi za velké minus. „Děti spolu nekomunikují, nedokážou spolupracovat, přijímat role ve skupině, kontakty jsou jen virtuální. To na nich zanechá velké následky. Určitě odstranit se to dá, ale neříkám, že stoprocentně u všech jedinců. Bude poměrně dost dětí, které už vztahy ani nenavážou nebo dlouhou dobu jen velmi těžko,“ dodala. Kladem distanční výuky je podle ní naopak to, že si mohli vyzkoušet něco jiného. „Metody a formy práce, které bychom normálně ve školním životě ani nezkoušeli,“ uvedla. Ředitel ZŠ Lesní zase oceňuje, jak rychle se dokázali učitelé přizpůsobit virtuálnímu prostředí. „Vylepšení přicházejí stále, ale není to nic výrazného,“ dodal.
Podle ředitelky ZŠ Husova byl rozdíl ve vnímání distanční výuky loni na jaře, a poté od podzimu. „Ze začátku se hledaly ideální cesty,“ uvedla Reindlová. Škola nyní vytváří almanach za rok 2020 a děti v příspěvcích píšou, že ze začátku to vnímaly jako chaotické a že jsou přetěžované úkoly. „Na druhou stranu z velké většiny jsme jaro pojali tak, že se nic neděje, že budou nějakou dobu doma, a pokud nebudou plnit vzdělávací program, nic se nestane,“ dodala Reindlová.
Dvořák míní, že distanční výuka více vyhovuje dětem, které jsou studijní typy. „Pro ně myslím poskytujeme více než dříve, mohou jít víc do hloubky, podívat se na odkazy, které učitel doporučí,“ uvedl. Rejnartová je přesvědčena, že distanční výuka pomohla dětem, které jsou schopny samy pracovat. „S těmi, co to nezvládají, to je horší. Rozdíl mezi motivovanými a méně motivovanými dětmi se tak neuvěřitelně zvětšuje. Propast mezi nimi to už je opravdu jáma. Bude hodně těžké, až se nám jednou vrátí, rozdíly mezi nimi překonat,“ řekla. Zároveň se jí ale zamlouvá myšlenka takzvané hybridní výuky. „Část dětí je prezenčně a ostatní, které nemohou z nějakého důvodu přijít, tak se připojují z domova,“ uvedla. Škola tento způsob výuky nyní testuje. Podle ředitelky je to ale technicky i finančně náročné, aby děti doma viděly a slyšely to, co jejich spolužáci ve třídě, a mohly při hodině komunikovat s učitelem. Vybavení pro jednu třídu stojí od 100 tisíc do 130 tisíc korun.
