Článek
Přesně 53 let po srpnové okupaci Československa uvádí dnes karlovarský filmový festival unikátní střihový dokument Rekonstrukce okupace. Režisér a dlouholetý sběratel rodinných archivních filmů Jan Šikl v něm představuje nikdy neviděné unikátní záběry ze srpna 1968.
Čtyři hodiny zmíněných filmových záběrů natočila v srpnu 1968 i po něm řada fotografů Armádního filmu. Dlouho byly považovány za ztracené, dokud se ve 35 krabicích nedostaly do rukou právě Janu Šiklovi. Ten se před třemi lety rozhodl najít některé z tváří, které se s v nich objevují. Tito lidé jsou nyní ve filmu konfrontováni s archivními záběry a prostřednictvím jejich výpovědí můžeme nahlédnout do samého nitra tragické události, která navždy změnila tento národ.
„Je to rekonstrukce toho, co se s námi před padesáti lety vlastně stalo,“ říká ve filmu velmi přesně jeho režisér.
Záběry jsou němé, a tak jejich tiché působení podkresluje jen velmi naléhavá hudba, která vydá za tisíc slov. Dokumentují poslední vzepětí československé společnosti předtím, než ji tvrdé potlačení pražského jara uvrhlo do dvacetiletého normalizačního temna.
Na Šiklovu televizní výzvu, v níž v roce 2018 hledal svědky zachycených událostí, se mu ozvali nejen oni, ale i tvůrci dalších záběrů. „Chtěl jsem to zdokumentovat, protože jsem nevěřil vlastním očím, že to je možné,“ říká jeden z tehdejších pamětníků, zatímco další ukazuje průstřel na své staré košili. Jiní vzpomínají na padlé členy svých rodin. Většina pamětníků ve filmu popisuje šok z někdejšího ponížení nad tím, že „sem někdo jen tak přijde a obsadí nás“.
Záběry nabízejí detailní vhled do událostí srpna 1968 - od prvních momentů, kdy poklidný život na českém venkově uprostřed žní naruší zjevení prvních tanků. Film ukazuje šok v ulicích Prahy, Plzně, Karlových Varů, Košic i dalších měst. Nevěřícné výrazy kolemjdoucích tváří v tvář tankům, diskuze i přímé konfrontace v ulicích, první zraněné i oběti okupace, tanky uvízlé na náměstích i zničených mostech, hořící autobusy, záběry zraněných v nemocnicích, demonstrace proti uvěznění české politické elity v Moskvě.
Řadu podobných záběrů známe, ale zde ve své kumulaci a s vědomím toho, že donedávna nebyly viděny, působí ještě děsivěji. Jeden z pamětníků vyzdvihuje, jaký na něj udělal dojem intelektuální i fyzický odpor českého národa vůči okupaci vojsk Varšavské smlouvy, film se ale poté láme do beznaděje nad tím, jak poroben nakonec tento národ zůstal.
Rekonstrukce okupace vrcholí pohřbem Jana Palacha a připomínkou prvního výročí okupace. „Za rok už do nás mlátili vlastní lidi,“ vzpomíná trpce na srpen 1969 další z pamětníků ve filmu, který je těžké dostat z hlavy a ke sledování ho lze jen doporučit, nejen u příležitosti výročí srpnové okupace. Film po karlovarské premiéře a dalších třech festivalových projekcích vstoupí 23. srpna také do běžných kin, jedná se i o online distribuci.
55. filmový festival v Karlových Varech
– Karlovarský festival se letos uskuteční po dvouleté pauze způsobené covidem. Loni měl proběhnout alespoň v náhradním podzimním termínu, nakonec si ale na další ročník musel počkat na letošní léto, a navíc až na konec prázdnin.
– Na letošním festivalu se představí 127 celovečerních a dokumentárních filmů. Podle organizátorů je to přibližně o 25 filmů méně než obvykle. Kompletní program ZDE.
– Diváky kvůli covidovému nebezpečí budou organizátoři do kin pouštět jen se speciální páskou označující jejich bezinfekčnost, nabídnou též testování návštěvníků, a dokonce i vlastní očkovací místo přímo u festivalových pokladen – návštěvníci festivalu se budou moci bez registrace naočkovat jednorázovou vakcínou Janssen.
