Článek
Nová data, na která upozornil americký list The Washington Post, ukazují, že někteří američtí studenti začali tento školní rok ve skluzu. Čísla naznačují, že se zpoždění ve škole týká zejména dětí z chudých komunit a menšinových etnických skupin. Současná situace tak jen přispívá k dlouhodobě se prohlubujícím rozdílům v americkém školství.
Podle nové studie, která byla publikovaná minulý týden společností McKinsey & Co., studenti z řad bělochů nabrali v matematice až tříměsíční zpoždění, zatímco studenti pocházející z různých menšinových etnických skupin dokonce tři až pět měsíců.
Koronavirová pandemie ve Spojených státech zatím navíc rozhodně není na ústupu, podle McKinsey & Co. to bude znamenat jen další prohlubování rozdílů.
Ztracená generace
„Domnívám se, že bychom se tím měli zabývat. Stojíme před rizikem, že tu bude ztracená generace studentů,“ uvedl bývalý tajemník pro americké školství John B. King mladší, který je v současné době prezidentem projektu Education Trust specializujícím se na problematiku rovnosti ve školství.
To, že studenti stagnují - zejména pak v matematice - zaznamenaly i jednotlivé školy na začátku nového školního roku. Studentům se jednoduše zhoršily známky.
Zhoršený prospěch se týká zejména zranitelných studentů, tedy těch ze znevýhodněných skupin společnosti. Jde o děti z chudých poměrů, minoritních etnických skupin, ale i zdravotně postižené děti.
Znepokojivá data se týkají také přihlašování na vysoké školy. Žádostí o federální studentskou podporu bylo letošní podzim o 16 procent méně. Nejvíce ubylo studentů s hispánskými kořeny, studentů s nízkými příjmy a těch, jejichž rodiče nemají vysokoškolské vzdělání.
„Když to vidíte, je to zdrcující,“ uvedla Jenny Rickardová, ředitelka společnosti Common Application spravující přihlášky na stovky vysokých škol ve Spojených státech.
Experti předpovídali zaostávání u studentů od té chvíle, co začalo být patrné, že pandemie zavře školy na delší časový úsek. Některé odhady byly přehnané a poslední čísla dokazují, že jsou ztráty ve výuce ještě mírné. Jisté ale je, že se obavy naplňují a škody se mohou ještě dál prohloubit.
Otázkou také je, jakým způsobem se po pandemii budou americké děti vracet do školního systému a jak mohou učitelé rozdíly mezi dětmi a jejich skluz zmenšovat.
Podle expertů by mohly napomoci letní školy a intenzivní výuka. To by ale stálo miliardy dolarů. Někteří tvrdí, že je nutné děti dostat do lavic co nejdříve. A tomu jdou naproti i některá data, podle kterých školy nejsou až tak výraznými zdroji nákazy. Pandemická situace v zemi je ale stále vážná a úplnému návratu do škol mnohde zabránila.
Podle Nata Malkuse, člena think thanku American Enterprise Institute, by se do lavic měla vrátit alespoň většina studentů základních škol. „To není tak nebezpečné,“ uvedl.
Online výuka je podle listu The Washington Post „katastrofou“. Mnozí studenti nejsou schopni se připojit a samotné učitele zastihla nepřipravené.
Podzimní přístup je sice o trochu lepší, miliony dětí ale stále zůstávají doma, kde právě vzniká rozdíl. Děti, které mají klidné místo na učení, dobrý internet a třeba i doma přítomné rodiče, mají lepší podmínky než děti v chudších rodinách. Dokonce i některé bohatší rodiny shledávají obtížné udržet děti soustředěné a emocionálně vyrovnané. V některých případech se děti dokonce k hodinám vůbec nepřihlašují a je jasné, že budou zaostávat za ostatními spolužáky.
Právě absence na online hodinách je u dětí z chudších poměrů podle Malkuse vyšší. V některých případech je to i z důvodu špatného internetového připojení.
Špatný internet i nedostatek technologií
Děti tmavé pleti (zejména Afroameričané a Hispánci) mají obecně nižší pravděpodobnost mít přístup k počítači s internetem. V tomto ohledu se ale situace zlepšuje. Na jaře mělo k dispozici ke studiu 79 % afroamerických dětí elektronické zařízení, na podzim to pak bylo 89 %. Bělošských dětí ale mělo na podzim k dispozici zařízení dokonce 93 %.
Například ve státě Connecticut se snížila školní docházka afroamerických, hispánských a dětí se „speciálními potřebami“ o 5 % za tento rok. Čísla jsou v některých chudších oblastech státu ještě vyšší.
Veřejné školy v Chicagu ohlásily pokles přihlášených černošských dětí do školek o 44 % a téměř o 30 % méně hispánských dětí. Oba číselné údaje jsou vyšší než u dětí bílé pleti a asijského původu.
Rozdíly se podle firmy McKinsey & Co. budou zvětšovat i proto, že afroamerické a hispánské děti chodí fyzicky do školy méně než bílé.
Rodina má přednost
Například na střední škole v Avonu ve státě Indiana uvedl jeden z vyučujících, že má stále problém se spojit asi se čtvrtinou ze svých sta studentů. Nejméně pět dětí je pozadu o zhruba dva měsíce a odhaduje, že zhruba 15 % studentů je týden až dva ve skluzu. Díky průzkumu mezi svými studenty zjistil, že až 75 % z nich má dojem, že minimálně v jednom předmětu nestíhají.
Jeden z jeho studentů musel vlivem finanční situace své rodiny přestat na hodiny i v online formě docházet, protože se začal starat o své sourozence. Pedagog, kterému The Washington Post slíbil anonymitu, protože ve svém distriktu nesmí učitelé poskytovat informace novinářům, mu studijní materiály naposílal. Doufá, že se bude učit ve volném čase.
Hledání řešení
Údaje dokládající ztráty v americkém vzdělávání pocházejí ze dvou primárních zdrojů. Na jedné straně jsou to národní data výsledků testů po návratu do školy. Na druhé ta ze samotných školních distriktů. Ty informovaly o klesajícím prospěchu dětí.
Americká studie ale hledá i odpovědi na nově vzniklé problémy. Zintenzivnění výuky by stálo zhruba 66 miliard dolarů, asi 2 500 dolarů na studenta. Tato částka by ale pokryla intenzivní vzdělávání jen pro polovinu amerických studentů. Letní výuka by mohla být levnější, vyšla by zhruba na 42 miliard.
Nasnadě je i cesta, kterou prosazuje Washington. Ten by měl zajistit ochranu těch školských distriktů, které jsou nejchudší.
Řešením také může být kontaktování studentů, které učitelé pokládají za nejslabší, nebo výuka jen těch nejdůležitějších poznatků. Materiálů by tak bylo méně a zabraly by méně času. Žáci by se učili například násobení, které je pro další studium důležité, zaokrouhlování čísel by ale naopak vynechali.
Školy by také měly promyslet, jakým způsobem budou po krizi přistupovat ke studentům, které pandemie traumatizovala, a nasadit tak do škol v těch nejpostiženějších místech nejkvalitnější a nejlépe placené pedagogy.
