Článek
Nouzový stav je v České republice už od 12. března, kdy jej schválila vláda. Podle zákona platí pouze třicet dní, vláda ale na začátku dubna schválila jeho prodloužení do konce měsíce, což následně posvětili i poslanci.
Podle předsedy ČSSD Jana Hamáčka je ale potřeba nouzový stav ještě prodloužit, a to hlavně kvůli centrálním nákupům ochranných pomůcek. Vláda by měla jasně rozhodnout tento čtvrtek, ale už v úterý se Andrej Babiš nechal slyšet, že ministři za ANO nejsou pro prodloužení stavu.
Stejný názor zastává i jedenáct lékařů Univerzity Karlovy, kteří sepsali výzvu, v níž vysvětlují veřejnosti, proč je zcela zásadní začít rozvolňovat opatření v boji proti koronaviru. Plošná opatření podle nich totiž nepovedou k vymýcení covid-19. Za zásadní považují zrušení nouzového stavu ke 30. dubnu a obnovení dostupnosti zdravotní péče pro všechny občany.
„Je potřeba obnovit výuku na základních, středních a vysokých školách v průběhu května. Odstranit překážky pro chod ekonomiky, zabránit krachu, který hrozí významné části malých a středních firem a živnostníků,“ stojí v úvodu výzvy, kterou podepsal například rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, kardiochirurg Jan Pirk nebo fyzioterapeut Pavel Kolář.
Právě odkládání plánovaných operací u pacientů způsobuje další oběti na životech. „Množí se případy zanedbaných bolestí břicha, drobných poruch hybnosti či mluvení (mozkové příhody) či bolesti v rameni nebo v zádech, a to vše v důsledku strachu pacientů z nákazy během ošetření či hospitalizace,“ vysvětlují lékaři.
Koronavirus také podle nich nezvýšil přirozenou úmrtnost v Česku. Průměrně totiž v České republice zemře zhruba 300 lidí a lidí, kteří umřeli v souvislosti s nákazou koronavirem, je za den průměrně pět. „Nicméně smrt minimálně poloviny z nich nemá přímou souvislost s onemocněním covid-19, nýbrž se jedná o úmrtí způsobená jiným závažným onemocněním,“ argumentují lékaři.
Výzva se také věnuje tématu, které je v současné chvíli jedno z hlavních pro české epidemiology, a to je, zda občané prodělali nákazu koronavirem, aniž by o tom věděli. Právě tato čísla by pak měla sloužit pro další uvolňování opatření. Podle lékařů je ale tato úvaha chybná.
„Každý jedinec protilátky vytváří v různém množství a v různém časovém období. V populaci může být mnoho jedinců, kteří koronavirus úspěšně prodělali a nemají zvýšené nebo detekovatelné množství protilátek,“ vysvětlují.
Kromě toho lékaři apelují na vládu, aby postupně uvolňovala státní hranice v koordinaci s okolními zeměmi. „A zvláště s našimi sousedy a těmi, kteří mají podobnou epidemiologickou situaci, jako jsou například Německo či Rakousko,“ doplňují. Na omezování cestování ve snaze zabránění šíření pandemie si stěžují i ústavní právníci. Podle některých je toto nařízení vlády proti ústavě.
„Vláda by si měla být lépe vědoma, že vstupuje na citlivou půdu, kde se vyskytují lidská práva. Tam některé věci dělat můžeme až po pečlivém promyšlení alternativ a také důsledků. A to se mi zdá, že vláda úplně nedělala, alespoň to nebylo příliš vidět,“ řekl v rozhovoru ústavní právník Univerzity Karlovy Jan Kysela pro Seznam Zprávy.
„A když se podíváme do čl. 14 Listiny základních práv a svobod, tak zjistíme, že nám garantuje jednak obecnou svobodu pohybu a pobytu. A garantuje nám na základě zkušeností s dobou před rokem 1989 zvláštní právo, aby každý, kdo se na území České republiky zdržuje oprávněně, to území také mohl opustit,“ doplňuje.
Ve čtvrtek by vláda měla rozhodnout o tom, zda v Česku bude prodloužen nouzový stav. Premiér sice avizoval svůj negativní názor vůči prodlužování, vicepremiér Jan Hamáček ale argumentuje tím, že Česku to přinese více komplikací než užitku.
„Nebude možné například centrálně nakupovat ochranné prostředky, kontrolovat vstup cizinců do země či ukládat pracovní povinnost,“ tvrdí ministr vnitra.
Zatímco se k možnosti znovu prodloužit nouzový stav zástupci opozice staví rezervovaně, komunisté, kteří Babišovu menšinovou vládu tolerují, jsou připraveni podpořit pokračování tohoto mimořádného stavu do 17. května.
