Článek
Mnuchin v dopisu zaslaném OECD podtrhl obavy Spojených států z digitální daně vybírané z tržeb, nikoli ze zisků. O dopisu informovala agentura Reuters, která k němu získala přístup.
Americká vláda v pondělí oznámila, že by mohla uvalit až stoprocentní dodatečná cla na francouzské zboží o objemu v přepočtu 55,3 miliardy korun. Dotkla by se desítek produktů, konkrétně například šumivého vína, kabelek, kosmetiky, nádobí z porcelánu nebo sýrů. Krok ještě musí schválit americký prezident Donald Trump.
Francouzská digitální daň má tříprocentní sazbu a týká se firem, které mají ve Francii příjmy nad 25 milionů eur (zhruba 638 milionů Kč) a celosvětově nad 750 milionů eur (přes 19 miliard Kč). Platí zpětně od začátku letošního roku.
Americký obchodní zmocněnec Robert Lighthizer v prohlášení uvedl, že podle závěrů pětiměsíčního vyšetřování jeho úřadu „není francouzská daň v souladu s převažujícími principy mezinárodní daňové politiky“ a představuje neúměrnou zátěž pro dotčené americké společnosti. Mezi ně patří především internetoví giganti Google, Facebook, Apple a Amazon.
Vláda Spojených států teď podle Lighthizera zkoumá, zda podobné vyšetřování zahájí také vůči Itálii, Rakousku a Turecku. Tyto státy totiž rovněž plánují digitální daň brzy začít vybírat. O zavedení daně uvažuje také například Španělsko nebo Velká Británie.
Česká vláda minulý měsíc schválila zavedení sedmiprocentní digitální daně pro velké internetové firmy. Do státního rozpočtu by daň podle odhadů Ministerstva financí mohla přinést pět miliard korun ročně. Zákon by mohl začít platit v příštím roce, pokud projde parlamentem a podepíše jej prezident. Český návrh daně zatím ve Washingtonu odezvu nevyvolal.
Akcie padaly
Kvůli hrozbě 100% cel zažily cenné papíry francouzských firem výprodej. Výrobce ikonických kabelek Birkin, firma Hermes, ztratil při obchodování téměř dvě procenta, LVMH (například Louis Vuitton či Dior) a Kering (například Gucci a Saint Laurent) pak 1,3, respektive 1,2 procenta.
Drakonické zvýšení cel by Francouzi výrazně pocítili. Například Hermes ve výroční zprávě za rok 2018 uvádí, že Ameriky (Severní i Jižní) tvoří 18 procent veškerých tržeb. Ale v minulosti se už řada firem naučila, že jedna věc je clem hrozit a druhá ho skutečně zavést. A pak se nabízí ještě jedna cesta, jak hněvu Bílého domu uniknout – postavit továrnu ve Spojených státech, což některé módní značky už učinily.
