Článek
Testy. Zkoušení. Známky. Některé žáky čekalo loni po návratu do lavic nepříjemné překvapení. Další pak měli známkovací spurt absolvovat v lednu, ačkoliv ministerstvo školství apelovalo na učitele, aby žáky po návratu nepřetížili. Jenže školy zůstaly po Novém roce uzavřené pro všechny vyjma prvních a druhých tříd a žáků mateřských a speciálních škol.
„Mám třeba obavy, aby se v některých školách neděla nějaká šílená zvěrstva jen kvůli tomu, aby učitelé získali relevantní podklady k pololetnímu vysvědčení,“ formuloval to jednoduše ředitel Masarykovy základní školy v pražských Klánovicích a předseda Asociace ředitelů základních škol Michal Černý.
Nelze tvrdit, že by podobný scénář byl na školách pravidlem, nicméně i potenciální riziko podobných „snah“ pedagogů dohnat co nejrychleji distanční manko z podzimu vedlo ministerstvo školství k úvaze, jestli pololetní vysvědčení úplně nezrušit nebo alespoň neodložit.
Nakonec platí pouze druhá varianta a navíc jen v mimořádných případech.
„V případě, kdy z objektivních závažných důvodů nemá škola dostatek podkladů pro hodnocení konkrétního předmětu u konkrétního žáka, se na základní škole postupuje podle ustanovení § 52 odst. 2 školského zákona a stanoví se náhradní termín pro hodnocení do dvou měsíců po skončení prvního pololetí,“ píše ministerstvo školství v aktuálním Doporučení pro školy k hodnocení na vysvědčení za 1. pololetí 2020/2021.
Školy mohou také žákům předat vysvědčení až po konci prvního pololetí, a to především z toho důvodu, že zatím není jasné, kdy se do lavic jednotlivé stupně vrátí. Nejpozději však třetí vyučovací den po opětovném umožnění prezenční výuky. Výsledky musí ale škola rodičům a žákům sdělit 28. ledna jiným způsobem, například přes informační systém školy.
„Ředitelé si skoro do Vánoc oprávněně mysleli, že v lednu bude normálně pokračovat výuka tak, jak vypadala v prosinci. Z toho důvodu nemusejí mít všichni připravené podklady pro pololetní vysvědčení,“ dodává Černý.
Učitel: Je nutné změnit způsob hodnocení
Situace se ale liší škola od školy i pedagog od pedagoga. Libor Pelcman učí na 31. základní škole v Plzni matematiku a zeměpis. Ačkoliv musel tradiční hodnocení žáků proměnit, podkladů pro jejich klasifikaci má dost.
„Žáci v zeměpise plnili úkoly, a to je možné bez problémů ohodnotit i na distanční výuce. Matematika je trošku jiná, protože musím ověřit, jestli žáci ovládají, nebo neovládají látku. Ale i krátká doba prezenční výuky mi umožnila zjistit, jak na tom děti reálně jsou,“ říká Pelcman.
Někteří žáci druhého stupně totiž do školy zaskočili jen na týden. Rotační výuka platila v prosinci tak krátce, že se dvě skupiny tříd nestačily v lavicích ani dvakrát vystřídat. Žádné honění známek na poslední chvíli ale Pelcmanovy žáky nečeká.
„Nějakou čtvrtletní nebo pololetní práci nepovažuji za důležitou. Zadával jsem menší testíky, ve kterých jsme jednotlivá témata prošli. Přijde mi škoda obětovat celou hodinu na velký test, když už byli a patrně i nadále budou žáci ve škole tak málo,“ dodává plzeňský učitel.
Zrušení vysvědčení? Neprošlo
Ve hře byl přitom i další scénář, a to pololetní vysvědčení úplně zrušit. K tomu ale ministerstvo školství nakonec nepřistoupilo.
„V rámci naší asociace bylo proti zrušení 70 procent ředitelů,“ vypočítává Černý. Asociace ředitelů základních škol sdružuje zhruba 200 ředitelů. Celkem je v Česku 4 200 základních škol.
Jedním z argumentů byla i realita posledních ročníků, tedy devátých tříd základních škol a nejstarších žáků na středních školách. Pro ně je pololetní vysvědčení velmi často jedním z hledisek, ke kterým přihlíží střední, respektive vysoké školy.
„Nevidím důvod, proč by se pololetní vysvědčení mělo rušit. V rámci distanční výuky se dá online zkoušet, psát testy, zadávat úkoly, a tak získat podklady pro hodnocení,“ uvedla ještě před zveřejněním podkladů od ministerstva školství pro Seznam Zprávy předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová.
Na druhou stranu už v dřívějším pokynu od ministerstva školství dostaly střední školy informaci, že nemají v přijímacím řízení přihlížet k vysvědčení z druhého pololetí loňského školního roku. Obvykle se přitom hodnotí poslední tři klasifikace, tedy z prvního pololetí posledního ročníku a dvě předcházející vysvědčení. Současní deváťáci by tak v případě zrušení pololetního hodnocení měli k dispozici jen jedno kompletní vysvědčení z prvního pololetí osmého ročníku. Ministerstvo navíc školy upozorňuje, že i odložení klasifikace u některých žáků může být vzhledem k přijímacím zkouškám problematické.
„Nehodnocení na vysvědčení ve vybraných ročnících může mít totiž následně vliv na výpočet průměrného prospěchu pro účely přijímacího řízení,“ píše se v ministerském doporučení.
Mimo vysvědčení resort školství ředitelům potvrdil listopadovou informaci o formátu přijímacího řízení na střední školy. Zájemci o čtyřleté maturitní obory letos nebudou absolvovat jednotnou přijímací zkoušku. Školy mohou žáky přijímat bez vstupního ověřování znalostí a dovedností nebo si mohou sestavit vlastní přijímací zkoušky. U víceletých gymnázií probíhá přijímací řízení jako obvykle, a to ve dvou termínech, a jeho součástí bude jednotná přijímací zkouška.
Ministerstvo školství v nové metodice rovněž doporučuje ředitelům, aby učitelé hodnotili žáky na vysvědčení slovně nebo kombinací tradiční klasifikace a slovního hodnocení. První pololetí letošního školního roku totiž proběhlo velmi nestandardně, a žáci by tak neměli být hodnoceni jen za plnění školních výstupů, ale i za účast a aktivitu v distančním vyučování, schopnost organizovat si čas, osvojení nových digitálních kompetencí nebo za to, v jaké míře převzali odpovědnost za své učení a práci.
