Zrušení testů vlnu nezastaví. Opomíjí se to nejzásadnější, varují odborníci

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Systém OTN by se mohl brzy změnit na ON. Znamenalo by to, že z dokladů předkládaných v rámci protiepidemických opatření vypadnou testy a zůstane jen očkování a prodělaná nemoc. Návrh inspirovaný Rakouskem má vláda na stole a v pátek by ho podle informací Seznam Zpráv měla upřesnit.

Otázkou však je, jak moc může taková změna pomoci při aktuálně sílící páté vlně pandemie a proč ministerstvo zdravotnictví v minulých dnech naopak upustilo od již osvědčených nástrojů prevence nákazy. Zároveň opatření opomíjí oblast, ve které nyní nákaza bují nejvíce.

„Cílem je v podstatě donutit všechny občany, aby se nechali zaočkovat. Nebude to ale fungovat pro tuto vlnu, to je naprosto vyloučené,“ okomentoval věc pro Seznam Zprávy Marián Hajdúch, ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny v Olomouci a člen Institutu pro zvládnutí pandemie, který má radit budoucí vládě.

Vychází z dat o očkování i fungování lidské imunity. Česko nyní očkuje přibližně 15 tisíc prvních dávek vakcín denně a i kdyby tempo zrychlilo, bude se očkovat ještě řadu měsíců. „I kdybychom zítra naočkovali všechny neočkované jako mávnutím kouzleného proutku, než tyto osoby navodí kompletní imunitu, budeme v podstatě na konci roku,“ upozorňuje odborník.

Jinými slovy – ani prudký nárůst očkování nezastaví aktuální vlnu. Tento názor sdílí i Mezioborová skupina pro epidemické situace (MeSES). „Nesouhlasíme s tím, myslíme, že testy jsou stále ještě ekvivalentem ostatních dokladů,“ uvedl epidemiolog IKEM a šéf skupiny Petr Smejkal. Experti se shodují na tom, že je podpora očkování důležitá, a to i z dlouhodobého hlediska. Pro boj s aktuální vlnou epidemie je ale třeba dělat víc.

Ještě v září hlavní hygienička Pavla Svrčinová v Poslanecké sněmovně ubezpečovala, že má ministerstvo pro podzimní nárůst epidemie připravený plán opatření. Opírat se měl mimo jiné o plošné testování ve firmách a školách při incidenci 75 případů na 100 tisíc obyvatel za sedm dní.

Postupně se ale více než incidence začalo skloňovat sledování stavu kapacit v nemocnicích. „V této situaci, i když se zvyšují počty nakažených, zatím není významná zátěž nemocnic. Tudíž neplánujeme žádná další plošná opatření. Půjde jen o lokální opatření v místě, které nařídí místní hygienická stanice,“ komentovala vývoj začátkem října náměstkyně ministra Martina Koziar Vašáková pro Radiožurnál.

Reagování na vývoj pohledem na hospitalizace se přitom už loni setkalo s kritikou. Lidé se totiž do nemocnic dostávají přibližně dva týdny od nákazy a jakákoliv opatření jsou následně jen snahou o doběhnutí tempa nákazy.

„Řídit takto epidemii je jako kdybyste jeli po dálnici a nedívali se před sebe, ale do zpětného zrcátka,“ okomentoval postoj vlády při středeční konferenci MeSES František Duška, přednosta ARO/JIP z pražské vinohradské nemocnice.

Naopak zmiňované testování a trasování je podle MeSES tím nástrojem, který má vláda masivně a aktivně využívat a od kterého se neměla odklánět. „Rezignuje se na protiepidemická preventivní opatření, jen se hasí požár s velkými následky,“ uvedl například epidemiolog Rastislav Maďar.

MeSES už dříve navrhovala, aby se testovalo ve školách při dosažení incidence 100 nakažených na 100 000 obyvatel týdně. Ministerstvo zdravotnictví později stanovilo hranici na trojnásobku a následně se rozhodlo od testů upustit. „V současné době, kdy víme, že ten virus je v celé populaci, plošné testování významně nepomáhá. Proto jsme pro to, aby se striktně dodržovalo to, co platí v každé jiné epidemické situaci: vyšetřovat klastry na základě krajů a krajských hygienických stanic. Plošné testování samo o sobě nic nepřináší,“ uvedla v úterý náměstkyně ministra Martina Koziar Vašáková.

Navzdory jejímu prohlášení se ale zdá, že by testy ve školách mohly být opět ve hře, i když jen částečně. Podle vyjádření premiéra Andreje Babiše pro Blesk se testování plošně uskuteční 22. a 29. listopadu.

Důvodem, proč se pozornost okolo covidu-19 opět upíná na děti, jsou data. Ta ukazují, že je to právě nejmladší a často školou povinná generace, na kterou nyní virus útočí nejčastěji. Přestože děti nejsou tak často ohroženy těžkým průběhem covidu, ani jim se potíže nevyhýbají. Stejně tak mohou trpět postcovidovými problémy. Zároveň se od nich může nákaza šířit na další členy rodiny. Na rozdíl od dospělých přitom často nemohou být chráněny vakcínami, ty jsou dostupné pro děti od 12 let.

„V současné době je incidence v dětských kategoriích vyšší než v době nejvyšších vln. Děti jsou nakažené ještě daleko více, než to bylo v období, kdy se školy uzavíraly. Je to nejvíc ve věkových kategoriích 6 až 14 let,“ popsala demografka Dagmar Dzúrová.

Na potřebu periodického testování ve školách, které by mohlo předejít jejich zavírání, upozorňuje i Marian Hajdúch. „Nekonečná série karantén není cestou. Abychom je udrželi v chodu, potřebujeme mít efektivní opatření a pokud nebudou, tak se budou třídy periodicky uzavírat,“ míní.

Podle Hajdúcha je také na čase začít se bavit o testování alespoň některých očkovaných, přestože je u nich snížená pravděpodobnost přenosu nákazy. Týkat by se mohlo třeba seniorů, kteří zatím nepřišli pro posilující dávku očkování.

„Určité skupiny obyvatel, u kterých bylo očkování ukončeno před šesti až devíti měsíci a ve skupinách 65 + už protilátky nemá. Mohou onemocnět, ale i virus přenášet a minimálně by u nich mělo být nastavené standardní testování,“ uvedl.