Článek
Plánovaný rozsah konsolidace veřejných financí Česka se podle studie Národní rozpočtové rady (NRR) jeví ve srovnání s dalšími zeměmi Evropské unie jako nedostatečně ambiciózní. Česko ze srovnání vychází vždy jako nejhorší nebo druhé nejhorší ze všech zemí EU, uvádí studie. Podle ní se v rámci struktury vývoje konsolidace Česko vymyká především v daních, které klesly ze všech zemí EU nejvíce.
„Celkově je tedy Česko v porovnání s ostatními zeměmi EU relativně málo ambiciózní jak na příjmové, tak na výdajové straně veřejných rozpočtů, vybočuje zejména v oblasti daní. Struktura fiskální konsolidace v ostatních zemích EU přitom může naznačovat, jakým směrem by fiskální konsolidace v Česku mohla směřovat. Vodítkem pro nastavení tempa a nastavení způsobu fiskální konsolidace pro Česko by mohla být především konsolidace v Německu či ve Švédsku,“ uvádí rada ve studii.
Pokles příjmů z daní je v Česku v rámci zemí EU zcela nejvyšší.
Ze studie dále vyplývá, že Česko neprovádí konsolidaci pomocí zvyšování příjmů, i když je po Maďarsku a Řecku zemí s třetím největším propadem příjmů. „Pokles příjmů z daní je přitom v Česku v rámci zemí EU zcela nejvyšší,“ upozorňuje studie.
Z té dále vyplývá, že konsolidaci v podobě omezení výdajů naopak provádějí všechny země EU. „Česko opět patří spíše mezi země, které omezují výdaje nejméně (šestý nejnižší pokles výdajů),“ uvádí materiál. Jednotlivé země podle rady přistupují ke konsolidaci prostřednictvím omezení různých typů výdajů, prakticky všechny omezují provozní náklady státu. Často také omezují rozsah sociálních plateb a dotací a kapitálových transferů. Většina zemí také předpokládá pokles úrokových plateb. „Naopak investiční výdaje v mnohých zemích mají tendenci spíše narůstat, v Česku se předpokládá jejich stagnace,“ dodává studie.
Rada upozorňuje, že v Česku nárůst dluhu v době pandemie příliš nevybočoval z nárůstu dluhů v jiných zemích EU. „Projekce nárůstu dluhu po roce 2021 je v Česku v rámci EU naopak nejvyšší. ČR je tak mezi zeměmi EU z hlediska plánované konsolidace veřejných financí tou nejméně ambiciózní zemí,“ stojí v materiálu.
Vliv: Zrušení superhrubé mzdy, některých daní a zvýšení důchodů
V případě strukturálního deficitu, což je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu, studie upozornila, že letošní deficit v Česka je relativně vysoký, což je způsobeno opatřeními nesouvisejícími s pandemií, jako je například zrušení superhrubé mzdy, zrušení daně z nabytí nemovitých věcí, nebo zvyšování důchodů nad rámec povinné valorizace. „Strukturální deficit v roce 2020 byl přitom v Česku v rámci EU spíše mírně podprůměrný. Naopak plánovaný strukturální deficit v roce 2024 je v Česku mezi sledovanými zeměmi opět nejvyšší,“ uvádí studie.
Celkový veřejný dluh by měl podle srpnové prognózy ministerstva financí stoupnout z loňských 37,8 procenta HDP na letošních 43,5 procenta HDP. V roce 2022 by měl stoupnout na 46,2 procenta a růst by měl i v dalších letech až na 51,8 procenta HDP v roce 2024. V případě úspor plánovaných nyní ministerstvem by dluh v roce 2024 měl dosáhnout 50 procent HDP. Úspory by se měly podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) týkat provozních výdajů, úpravy spotřebních daní, revize zdanění globálních firem a pokračování redukce daňových výjimek.
MF také počítá se snižováním strukturálního deficitu o 0,5 procentního bodu ročně. Z letošního 6,1 procenta hrubého domácího produktu by měl deficit klesnout na 4,6 procenta v roce 2024. V případě úspor, které MF plánuje, by měl deficit klesnout do roku 2024 na 3,9 procenta HDP. Před přijetím novel o rozpočtových pravidlech během pandemie byl střednědobým rozpočtovým cílem pro Česko v letech 2020 až 2022 strukturální deficit 0,75 procenta HDP.
„ČR opět vzhledem k poměrně vysokému počátečnímu strukturálnímu deficitu vykazuje podprůměrné fiskální úsilí, které je v rámci všech zemí EU jedno z nejnižších,“ uvádí dnes zveřejněné studie.
Pravidla EU za normálních okolností vyžadují dluh pod 60 procenty HDP. Unie ale platnost pravidel dočasně kvůli dopadům pandemie pozastavila.
Rada ve studii srovnávala konsolidace veřejných financí zemí EU tak, jak je tyto země formulovaly ve svých konvergenčních a stabilizačních programech. Cílem těchto programů je obecně zabránit vzniku nebo zhoršení nerovnováh v rozpočtové politice. Programy jsou následně Evropskou komisí posuzovány a výsledek hodnocení komise zveřejňuje. „Programy jsou do značné míry standardizované a obsahují obdobné statistické přílohy pro všechny země EU, takže je možné na jejich základě srovnávat jednotlivé země,“ uvedla rada.
