Článek
Pražskou filharmonii měla koncem září zahájit šňůru koncertů v Číně. Nepojede tam. Podobný osud stihnul také plánovaná vystoupení Pražského kvarteta nebo Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Stojí za tím politická roztržka mezi Prahou a asijskou velmocí. Postup čínské strany už se řeší na vládní úrovni.
Z informací, které Seznam získal od sedmi předních českých orchestrů, ovšem vyplývá, že i přes odložená turné, to není pro hudební tělesa tak bolestivá ztráta.
„V Číně jsme byli naposledy v roce 2015 a v současné době nemáme s čínskou stranou nic rozjednaného. Do zahraničí jezdíme každý rok, letos jsme byli v Británii a v lednu v Japonsku,“ sdělila mluvčí Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK. Více než Čínu upřednostňuje soubor Japonsko, Rakousko, Německo nebo Polsko. S aktuální situací na lince Praha-Peking to prý nesouvisí.
Opera Národního divadla vyjela do Číny naposledy v roce 2010. Důležitý byl pro ni rok 1997, kdy v nejlidnatější asijské zemi odehráli deset představení. Nyní se tam nechystají.
Podobně mluví i další velká tělesa jako třeba Český národní symfonický orchestr nebo i mimopražské orchestry. „V Číně jsme naposledy hráli v roce 2017 a do budoucna zatím nic neplánujeme,” sdělila Seznamu mluvčí ostravské Janáčkovy filharmonie.
Brněnská filharmonie hrála v Číně naposledy také na přelomu let 2017 a 2018, celkem se jednalo o pět koncertů. V jiných zemí ale měly daleko více koncertů. „V každé sezoně jedeme jedno velké zámořské turné a k tomu máme až 10 koncertů v Evropě, příští rok pro nás budou zásadní turné v Rakousku a Německu,“ sdělila mluvčí Filharmonie Brno Kateřina Konečná.
Citelně je tak zasažena především Prague Philharmonia (PKF). „Turné jsme připravovali dva roky, mělo obsahovat 14 koncertů,“ sdělil ředitel PKF Radim Otépka. Čtrnáct koncertů bylo sice odloženo na neurčito, ale Otépka se domnívá, že se vůbec neuskuteční.
Klíčem k rušení koncertů je postoj pražského primátora Zdeňka Hřiba. Pražský Pirát jednak navštívil Tchaj-wan, který Čína považuje za svou integrální součást. A jednak trvá na tom, aby Praha změnila smlouvu o spolupráci s Pekingem, kterou uzavřelo minulé vedení českého hlavního města. Hřib chce vypustit bod, který uznává právě územní celistvost Číny (neboli včetně Tchaj-wanu).
Do sporů se vložil nový ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD), který se při pondělním jednání s čínským velvyslancem v České republice Čang Ťien-minem ohradil proti rušení koncertů českých souborů v Číně.
„Řekl jsem, že nechci poslouchat žádné řeči o spolupráci, pokud se na čínské straně nezmění činy. Tady jde o to, aby ta praxe okamžitě skončila, jinak si nedovedu představit spolupráci v kulturní oblasti,“ uvedl Zaorálek.