Článek
Dluh navázaný na dotaci jako překážka pro záchrannou pomoc od státu. Mezi podniky, které nedosáhly na státní podporu z programů COVID je i rodinný hotel Joseph 1699. Majitel se dozvěděl, že na pomoc formou zajištěného úvěru od státní rozvojové banky nedosáhne, protože si před lety půjčil peníze na rekonstrukci historické budovy v centru Třebíče.
Objekt určený k demolici zrekonstruoval – více než 16 milionů korun dostal z evropských a českých dotací, další deset milionů si půjčil. Přestože hotel funguje řadu let, kvůli počátečním nákladům je vlastní kapitál záporný a zástupci Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB), proto podporu určenou pro podniky postižené koronavirem hotelu nepřiklepli.
„Toto kritérium bylo pro posuzování všech žádostí univerzálně aplikováno a není tudíž možné z něj činit žádné výjimky,“ dozvěděl se majitel hotelu Josef Pošvař v emailu od banky, který má redakce k dispozici.
Seznamu už v neděli potvrdil marketingový ředitel ČMZRB Michal Pluta, že žádosti o úvěr COVID prochází standardním schvalovacím procesem.
„Posuzujeme schopnost žadatele úvěr splácet. Takhle se běžně postupuje. Není to jen o tom, že banka chce mít jistotu, že ty peníze získá zpátky. Stejně tak nechceme ani klienta předlužit,“ vysvětluje Pluta.
Banka se chová podle instrukcí
Podle Ladislava Minčiče, ředitele odboru legislativy, práva a analýz v Hospodářské komoře, záruční banka postupuje, tak aby minimalizovala riziko, že se jí půjčené peníze nevrátí. Jde podle něj o standardní chování.
„Vnitřně jsem ale přesvědčený o tom, že je to mimořádná situace a ta si žádá mimořádní postupy,“ říká Minčič s odkazem na to, že pomoci se nedostává firmám, které by se za normálních okolností do problémů nedostaly.
Podle Ladislava Minčiče z Hospodářské komory záruční banka postupuje podle instrukcí a je to mimo jiné na vrcholových představitelích státu, aby jasně formulovali zadaní, podle kterého záruční banka postupovat.
Mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu Štěpánka Filipová, uvedla že resort program inicioval, ale podmínky nastavila samotná záruční banka.
„Chceme, aby na podporu dosáhla většina zejména malých podniků, ale otevřeně si musíme říct, že nikdy to nebude 100 procent. Vemte si, že můžete mít subjekty, které byly problémové už před pandemií, že jim podnikání nefungovalo, že byly ve ztrátě,“ odpověděla na tiskové konferenci po jednání vlády ministryně Alena Schillerová (za ANO) na dotaz, proč někteří podnikatelé na pomoc nedosáhnou kvůli tomu, že mají například dluhy.
Program COVID II a i připravovaný COVID III má fungovat na bázi státní záruky i soukromé banky a podle ministryně nemůže stát bankám nařizovat podmínky, za kterých budou půjčovat. Na druhou stranu tvrdí, že podnikatelé by měli bez státní záruky o banky daleko horší pozici.
Mimořádná doba
Hotel Joseph 1699 pocítil dopady koronaviru už na přelomu roku – ubyli turisté z Asie, kteří rádi navštěvují památky zapsané na seznam světového dědictví UNESCO. To byl důvod proč hotel žádal o podporu, jak v programu COVID I i COVID II.
„Nevím, které odvětví je postižené víc než hotely a cestovní ruch obecně,“ konstatuje Pošvář, který má aktuálně kvůli mimořádným opatřením nulové příjmy.
„Z čeho mám platit zaměstnance?“ ptá se podnikatel a dodává, že své pracovníky musel propustit a kvůli koronavirovým opatřením se bude i v budoucnu bát zaměstnávat lidi na hlavní pracovní poměr. Odkazuje na to, že jedna zaměstnankyně mu dala v březnu výpověď, a přestože ještě dva měsíce u něj bude pobírat mzdu, nemůže na ni čerpat podporu z programu Antivirus.
Na vyhodnocování podle bonity si podnikatelé stěžovali i v rámci zpětné vazby na COVID, kterou si dělala Hospodářské komora mezi svými členy. Podle mluvčího komory Miroslava Dira získali stovky reakcí.
Podnikatelům vadí, že programy jsou velmi rychle ukončené, protože dojdou peníze. Stejně tak jim vadí i to, že dostávají k zamítnutým žádostem jen obecné informace. A zmiňují i to, že žadatelé se hodnotí podle bonity a tedy, že na podporu proto nedosáhnou žadatelé, kteří negenerují tržby. Tedy ti nejpostiženější mimořádnými opatřeními.
