Článek
„Každý rok chřipkou onemocní v Česku až 15 procent dospělých a 30 procent dětí. Právě děti jsou často tím, kdo do rodiny chřipku zanese a je zdrojem nákazy pro ostatní. Obvykle je hlídají babičky a dědečkové. Takže ti onemocní po nich a následují rodiče,“ popisuje ředitelka pražské hygienické stanice, lékařka Zdeňka Jágrová.
Celosvětově má chřipka každý rok u třech až pěti milionů lidí závažný průběh, 291 až 646 tisíc lidí nemoci podlehne.
Mezi rizikové faktory patří cukrovka, astma, chronické plicní onemocnění, obezita, kouření nebo chronické kardiovaskulární onemocnění.
Chřipka přitom na člověka může mít devastující dopad, i když jí nakonec nepodlehne. Závažnost problému ukazuje Zdeňka Jágrová na případu 75leté pacientky z dřívějších let.
„Měla jen běžnou hypertenzi a brala léky na cholesterol – v jejím věku nic neobvyklého. Druhého února dostala kašel a měla vysokou teplotu, 5. února došla k lékaři a byla hospitalizována na interním oddělení. Potvrdili jí oboustranný zánět plic a další komplikace,“ přiblížila Jágrová.
Pacientku poté přeložili na kliniku anestezie a resuscitace a zaintubovali ji. Testy prokázaly pandemickou mexickou chřipku, z které se v roce 2009 stala běžná sezonní chřipka. Žena prodělala další komplikace a až 9. dubna byla přeložena na interní kliniku, kde ležela další měsíc. Teprve potom se dostala na rehabilitaci – kvůli dlouhému ležení potřebovala nácvik chůze.
„To je případ chřipky, která dopadla dobře, a přesto měla devastující účinek,“ míní lékařka.
Skryté riziko
Smrtnost je u běžné sezonní chřipky přibližně 0,1 procenta, jsou ale kmeny viru, který měl smrtnost i nad dvě procenta. Pro srovnání – u nového koronaviru dosahuje smrtnost okolo dvou procent. Lékaři navíc upozorňují, že ne všechna úmrtí, za kterými stojí chřipka, jsou oficiálně vedena jako úmrtí na tuto nemoc.
„Řada úmrtí je ale asociována s chřipkou. Senioři se například léčí se srdcem, nakazí se chřipkou a ani nemusí mít závažný klinický průběh. Přesto se jejich chronické onemocnění může dekompenzovat. Dostanou se na interní oddělení a v závěru podlehnou interní diagnóze. Vyvolávajícím momentem přitom může být virus chřipky,“ říká lékař Milan Trojánek z Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce.
Pacientů s chřipkou a akutním průběhem bylo jen loni v Česku 650, třetina zemřela. Celkově se ale odhaduje, že na 10 milionů obyvatel chřipka způsobí až 2000 úmrtí.
„Bohužel jsou mezi nimi v poslední době i děti. Loni to bylo osmileté dítě, které zemřelo doma, a letos dvouleté, jež po krátkém dvoudenním průběhu onemocnění zemřelo,“ dodává Zdeňka Jágrová.
Podceněné očkování
V Česku je přitom extrémně nízká proočkovanost chřipky – pohybuje se okolo pěti procent. U rizikových skupin potom dohromady nedosahuje ani 20 procent.
„V rámci Evropské unie je Česko v podstatě mimo graf,“ říká lékařka Jágrová. Podle ní může mít český odpor k vakcinaci několik důvodů.
Lidé se například mylně domnívají, že se očkuje živou vakcínou a že jim očkování může nemoc přivodit.
„Očkuje se optimálně v podzimních měsících. Často už v té době začínají různé jiné respirační infekce – lidé, kteří nějakou dostanou, si ji spojují s chřipkou. A potom už se nikdy očkovat nedají. Ale opravdu nevím, proč je zrovna v Česku takový odpor k očkování, když se podíváte do Německa nebo do severských států – tam je proočkovanost výrazně vyšší,“ míní Jágrová.
Například v USA je podle expertky očkováno 50 procent dospělých a 60 procent dětí.
Očkování je přitom vhodné i pro těhotné ženy, které z něj podle Jágrové mají velký profit – obzvláště ty, které jsou v chřipkové sezoně v posledním trimestru.
„Fyziologické poměry v těhotenství plíce laicky řečeno utlačí, jejich kapacita není tak velká a hůře odolávají viru. Máme i kazuistiky, kdy těhotná žena musela být na umělém plicním oběhu, musel se vyvolat předčasný porod, aby vůbec přežilo dítě,“ dodává.
Podle lékaře Milana Trojánka panují v oblasti mýty, které není snadné vyvracet.
„Sám bych očkování na chřipku doporučil všem. Zejména rizikovým jedincům a skupinám, ale i mladému zdravému jedinci, který prostě nechce strávit 14 dní v posteli,“ míní Trojánek.
Lidé z rizikových skupin mají očkování hrazeno pojišťovnou, ostatní platí maximálně 250 korun.
