Článek
Co dříve platilo o testech a odhalování pozitivních případů koronaviru, už nemusí nutně platit dnes. Měli bychom na statistiky o koronaviru v Česku nahlížet jinak než před třemi měsíci?
Během největšího náporu epidemie se na covid-19 testovalo více. Nyní se ale počet testů snížil a podle Ministerstva zdravotnictví tomu tak je proto, že se testy zaměřují primárně na trasování případů, u kterých je podezření z nákazy kvůli kontaktu s již odhaleným pozitivním případem. Tím jsou zároveň odhalována další ohniska nákazy.
To teď může postihnout Pardubicko. Ve firmě Junker v Holicích na Pardubicku jsou tři nakažení koronavirem, dalších 98 lidí z výrobní haly, kde pracovali, muselo do karantény. Vedení celý podnik zavřelo, uvedla Česká televize. Zbytek zaměstnanců - asi 170 - zůstává doma a firma zavřela dočasně svou továrnu.
Dnes zatím přibylo 53 nově odhalených nakažených, tedy ani ne polovina včerejšího nárůstu.
V případě výskytu takových epicenter, kdy se nakazilo větší množství lidí v blízkém kontaktu, je pak možné vidět rychlý nárůst v grafech zobrazujících počet případů, jako tomu bylo například 18.6.:
Důležitější než samotný graf tak může být spíše mapa výskytu aktuálních případů, která dokáže ukázat, zda se nákaza šíří plošně, nebo jde o jednotlivá ohniska.
I když se tak může zdát, že je epidemie na ústupu, Ministerstvo zdravotnictví považuje koronavirus stále za hrozbu. „Epidemie stále probíhá na pozadí populace, ale přijatá opatření ji drží pod kontrolou. Počty pozitivních případů souvisí zejména s lokálními ohnisky výskytu covid-19, jako je Karviná, Olomouc, výskyt pozitivních případů pokračuje i na území města Prahy,“ řekla nedávno mluvčí Ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová pro Seznam Zprávy.
Více testů využitých k testování kontaktů pozitivních osob také způsobuje, že procento pozitivních výsledků se může zvyšovat, jelikož je jednoduše pravděpodobnější, že testovaný člověk je pozitivní, než tomu je při plošném testování. V posledních týdnech tomu tak skutečně bylo. I když celkově provedených testů znatelně ubylo, počet pozitivních případů zůstal stejný a procento pozitivních se tak začalo zvyšovat:
Podle Ministerstva zdravotnictví tak nárůst modré křivky na grafu znamená, že cílenější testování odhaluje větší poměr pozitivních případů při nižším počtu testů.
Tak tomu ještě donedávna nebylo, jelikož modrá křivka byla počítána z množství testů, mezi které patřilo méně těch cílených, určených k trasování. Dříve by tak vysoký nárůst této křivky znamenal spíš varování před možným nástupem druhé vlny.
Otázkou pak také je, jak poznáme, zda se vir nešíří přes skrytá ohniska nebo zda se nerozbíhá ona často skloňovaná druhá vlna.
„Skrytá ohniska se identifikují trasováním kontaktů nakažených a jejich testováním, tedy jak u podezřelých z nákazy, tak u jejich kontaktů,“ odpovídá mluvčí Štěpanyová. „Některé kraje pak využívají možnost testování vybraných skupin populace. Další možnost je testování na vlastní žádost tzv. samoplátců.“
Někdo z nakažených tedy musí zdravotníky zavést k onomu ohnisku, aby ho mohlo testování odhalit. V jiných případech musí být spolehnutí na to, že se lidé nechají otestovat sami a sami si test také zaplatí.
Vyrovnaná křivka ukáže nárůst
Jedním ze statistických ukazatelů, který by mohl pomoct odhalit možný nárůst v případech, je sedmidenní klouzavý průměr. Ten zohledňuje, že se objevují dny, které statisticky vybočují tím, že je například provedeno méně testů, nebo když je odhaleno ohnisko a počet případů nárazově naroste.
Hodnoty jsou tak u sedmidenního průměru ve srovnání s denními přírůstky víc vyrovnané.
Na křivce je pak vidět, zda skutečně roste, nebo si i přes nárazově vysoké dny drží plochý tvar. Pokud se totiž vyšší počet pozitivních testů nakumuluje v jednom dni, ale zbytek týdne si drží podprůměrné hodnoty, křivka sedmidenního průměru tímto jedním dnem nebude natolik ovlivněna.
Samotné Ministerstvo zdravotnictví také podle mluvčí disponuje systémem včasného varování. Z denních analýz dostupných dat může zjistit, zda někde nedochází k nárůstu nakažených.
