Článek
Zpravodajství Seznamu si podle studie Digital News Report drží prvenství v online zásahu mezi českými mediálními značkami. Týdně ho využívá 50 % Čechů. Podle aktuálního průzkumu, který každý rok připravuje Reuters Institute a Oxfordská univerzita, ho 40 % respondentů využívá minimálně třikrát týdně.
Největší zásah mezi offline médii má Česká televize, kterou každý týden využívá 58 % Čechů. Údaje o zásahu ale nelze zaměňovat s tvrdými daty o návštěvnosti či sledovanosti (v Česku je sleduje například NetMonitor).
Nejdůvěryhodnějšími mediálními značkami v Česku jsou veřejnoprávní Česká televize a Český rozhlas, kterým věří 60 %, respektive 59 % účastníků studie. Hned za nimi jsou Seznam Zprávy, kterým důvěřuje 55 % respondentů (do průzkumu důvěry bylo zařazeno pouze 15 vybraných zpravodajských značek napříč hlavními mediálními typy).
„I nadále jsou nejdůvěryhodnějšími značkami obě veřejnoprávní média. Srovnatelnou důvěru požívá v okolních zemích například slovenská RTVS, naopak v Maďarsku či Polsku veřejnoprávním televizím důvěřuje jen menšina respondentů, což nepochybně souvisí s tím, že tyto stanice jsou pod silnou politickou kontrolou a jsou vnímány jako nástroj vládní propagandy,“ doplňuje Václav Štětka z Loughborough University, který spolupracoval na přípravě výzkumu v Česku.
Pokles důvěry v mediální zpravodajství se poprvé za pět let obrátil a celosvětově podle průzkumu mediálnímu zpravodajství důvěřuje 44 % dotázaných. To představuje meziroční nárůst o 6 procentních bodů. Tento obrat se dotkl i Česka, kde se důvěra ve zpravodajství zvýšila o 3 procentní body na 36 %. Podobnou hodnotu uvádí studie mezi dotázanými ve Velké Británii a ve Španělsku, největší důvěra v média panuje tradičně ve skandinávských zemích.
„Globální nárůst důvěry pravděpodobně souvisí s tím, že lidé měli během pandemie tendenci vyhledávat kvalitnější zdroje informací, takže ve zvýšené míře konzumovali zpravodajství profesionálních zpravodajských médií. Tuto hypotézu potvrzují i jiné výzkumy, podle kterých se v loňském roce výrazně zvýšila sledovanost veřejnoprávních médií. Naopak důvěra ve zprávy na sociálních sítích zůstala víceméně stejná: Důvěřuje jim méně než čtvrtina všech dotázaných a v Česku pak ještě méně, a to 17%. Ve srovnání s loňským rokem se mírně, o 3 procentní body, snížil podíl těch, kteří využívají jako zdroj zpráv sociální síť Facebook,“ dodává mediální odborník.
České publikum je podle studie tradičně konzervativní ve volbě zařízení, které ke konzumaci zpráv používá. Ačkoliv se meziročně zvýšil podíl lidí, kteří zprávy sledují na chytrých telefonech na 62 %, prim stále drží počítače, ty využívá 72 % respondentů. Česko si tak nadále drží světový primát jako jediná země, kde nejčastější cestou k online zprávám není chytrý telefon.
Studie připomíná také byznysové pohyby na české mediální scéně. Největší komerční televize Nova v roce 2020 dokončila přechod do rukou PPF a na scénu vstoupil nový televizní kanál CNN Prima News. Velkou výzvou byla pochopitelně pandemie koronaviru - na jaře 2020 českým médiím výrazně klesly příjmy z inzerce, v květnu meziročně poklesly dokonce o 21 %.
„Výzkum dále odhalil, že Češi mají velmi zkreslenou představu o ekonomické situaci zpravodajských médií. Celá třetina je přesvědčená, že většina z nich má větší zisky než před deseti lety. Správnou odpověď – že zisky komerčních zpravodajských médií jsou nižší než před deseti lety – uvedlo pouze 13 % dotázaných, což je hluboko pod průměrem z celého vzorku Digital News Report, který činí 31 %. Zajímavé je, že nízké povědomí o finanční krizi mediálního sektoru nesouvisí s věkem ani se vzděláním respondentů,“ říká Václav Štětka.
Reuters Institute Digital Report dále uvádí, že 13 % dotázaných Čechů za online zpravodajství platí. „V porovnání s některými jinými státy je to stále velmi nízké číslo – v Norsku například platí za online obsahy 45 % obyvatel – na druhou stranu ale za poslední tři roky došlo k jeho zdvojnásobení,“ dodává mediální expert.
Desáté vydání studie celkem zahrnuje 46 zemí. Výzkum probíhal formou online dotazování na přelomu ledna a února 2021 na reprezentativním vzorku, v Česku o velikosti 2007 respondentů.
