Článek
Zavedení zpětného uplatnění daňové ztráty bez omezení by znamenalo výrazný zásah do rozpočtu státu i obecních a krajských rozpočtů. Navíc je ekonomicky neefektivní, selektivně podpoří velké firmy, oddálí potřebné firemní restrukturalizace a bude motivovat nadnárodní korporace k přenosu daňových ztrát ze zahraničí do ČR.
Shodl se na tom ekonomický poradní tým při Ústředním krizovém štábu. Doporučil proto vládě opatření vůbec nezavádět a investovat peníze například do opatření přímo vázaných na udržení zaměstnanosti nebo zavést u uplatnění ztráty limit deset milionů korun na firmu. Vyplývá to z dopisu, který poradní tým zaslal členům vlády. Dopis má ČTK k dispozici.
Návrh na zavedení zpětného uplatnění daňové ztráty (tzv. loss carryback) u daní z příjmů fyzických a právnických osob schválila vláda v pondělí v rámci protikrizového daňového balíčku. V současnosti mohou podnikatelé a firmy uplatnit daňovou ztrátu až v následujících zdaňovacích obdobích a za předpokladu, že opět generují zisk. Nově by mohli uplatnit vzniklou daňovou ztrátu i za dvě zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, ve kterém ztráta vznikla. Vláda plánuje, že uplatnit ztrátu zpětně bude možné už za zdaňovací období, které skončí 30. června 2020.
„Opatření je prezentováno jako řešení současné krize, a proto je realizováno bez analýzy RIA (hodnocení dopadů regulace, pozn. red.) ve zrychleném režimu, avšak do daňového systému se zavádí natrvalo. To neodpovídá avizovanému záměru a nízké efektivitě opatření pro řešení současné krize,“ uvedli v dopise ekonomové.
V dopise dále uvedli, že opatření je v neomezené formě velmi drahé a výrazně poškodí rozpočty obcí, měst a krajů snížením jejich příjmů v rámci rozpočtového určení daní. Při odhadovaném propadu daňových příjmů v letošním roce o 30 miliard korun by to znamenalo ztrátu sedm miliard v rozpočtu obcí a 2,7 miliardy korun v rozpočtu krajů. „Tato ztráta se přidá ke ztrátám z kompenzačního bonusu, snížení DPH a snížení odvodů daní fyzických a právnických osob a podváže schopnost obcí a krajů investovat a financovat sociální služby,“ uvedli ekonomové.
Opatření je navíc podle nich ekonomicky neefektivní v podpoře zaměstnanosti a likvidity firem. „Zatímco programy typu Antivirus B a Antivirus C přímo podporují udržení zaměstnanosti, loss carryback firmy nemotivuje k udržení zaměstnanosti a mezd,“ uvádí dopis. Podporu navíc paradoxně podle ekonomů dostanou firmy s největšími rezervami z minulosti a menšími aktuálními problémy s penězi. Malé a střední podniky kvůli omezeným ziskům z minulých let často uplatnění daňové ztráty zpětně podle ekonomů využít nemohou, přestože odvádějí státu velké sumy na sociálních a zdravotních odvodech zaměstnanců.
Dále riziko ekonomové vidí v tom, že by opatření mohlo motivovat nadnárodní korporace k přenosu daňových ztrát ze zahraničí do ČR. „Motivace posunu ztrát je vyšší, pokud bude v ČR loss carryback zaveden bez limitu, ačkoliv v Německu či ve Francii si firmy mohou odepsat maximálně jeden milion eur (cca 27 milionů Kč) ztráty,“ uvádí dopis. Navíc návrh může oddálit potřebné firemní restrukturalizace, protože daň si sníží i firmy, jejichž podnikání není udržitelné, dodali ekonomové.
V ekonomickém poradním týmu krizového štábu jsou vedle jeho předsedy Jana Švejnara dále například rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, Tomáš Sedláček z ČSOB a Univerzity Karlovy (UK), docentka ekonomie Ilona Švihlíková, ekonom ČMKOS Martin Fassmann, ekonom ETUI Jan Drahokoupil, Daniel Münich, Filip Matějka a Štěpán Jurajda z CERGE-EI, Michal Mejstřík z Institutu ekonomických studií UK, bývalý ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, ekonom Petr Zahradník nebo sociolog Daniel Prokop.
