Článek
Vláda sepisuje novou hospodářskou strategii, podle které by se Česko v příštích deseti letech mělo nejen dostat z dopadů koronavirové epidemie a následného pádu ekonomiky, ale navíc využít šanci k tomu, aby změnilo strukturu svého hospodářství.
Smělý plán představili po jednání s členy Národní ekonomické rady vlády premiér Andrej Babiš a vicepremiér Karel Havlíček. „Jsme zhruba ze 70 procent hotoví,“ řekl Havlíček o tom, jak je vláda s plánem daleko.
Jako klíčový problém ministři i členové NERVu označili udržení zaměstnanosti. Babiš v této souvislosti řekl, že vláda zvažuje „trvalý kurzarbeit“ podle vzoru Německa.
Peníze z Bruselu
Babišovi a jeho týmu pomáhá, že se ze summitu Evropské unie, který schválil evropský Fond obnovy na léta 2021 - 2027, podařilo přivést dodatečné finanční zdroje pro Česko.
Dosavadní realita, kterou od státu po koronaviru cítí byznys, je zatím ale jiná. Když vše propuklo a vláda před půl rokem „vypnula“ českou ekonomiku, slíbila na její záchranu přes bilion českých korun. Přímá pomoc měla dosáhnout 100 miliard, dalšími 900 miliardami pak chtěla zaručit půjčky firmám postiženým následky pandemie.
Firmám, živnostníkům a celým oborům se však dosud podařilo doručit jen desetinu slíbené pomoci, ukazují dosavadní odhady.
Nová hospodářská strategie je plán, který obsahuje smělejší záběr než „jenom“ finanční pomoc byznysu v koronavirové pasti. Chce změnit českou ekonomiku. S ní - tedy s novou strategií a s Havlíčkem v čele - slibuje premiér Babiš i jiné výsledky. „Jsme ve zlomové době, připravujeme finanční zdroje na příštích deset let,“ prohlásil Havlíček.
Strategie popisuje především, jak stát hodlá investovat v příštích letech, aby například změnil strukturu zaměstnanosti, aby byl víc digitální, ale také „detailnější“ záležitosti - například aby lépe fungovalo exekuční právo.
Součástí strategie je i Národní investiční plán, který Babiš a jeho ministři představili už dříve. Jde o soupis investičních akcí, do kterých chce stát v příštích letech „nalít“ peníze. Většinou jde o dopravní, nebo ekologické stavby, ale také o investice do vzdělání.
Členové NERVu vládě předali první připomínky k nové hospodářské strategii. „Zjišťujeme, že naším hlavním cílem je zvýšení produktivity v českém hospodářství a současné zachování zaměstnanosti,“ uvedl jeden z členů NERVu, generální ředitel ČEZu Daniel Beneš.
Kurzarbeit natrvalo
Babiš uvedl, že vláda v příštích dnech povede debatu, zda kvůli udržení zaměstnanosti zavést „trvalý kurzarbeit“. „Členové NERVu nám to doporučují, zavést něco jako trvalý kurzarbeit jako v Německu,“ řekl Babiš. V srpnu totiž skončí program Antivirus, který dočasně pomáhá firmám překlenout problémy s vyplácením zaměstnanců. Babiš také mluvil o nutnosti podpořit domácí spotřebu.
„Shodujeme se na tom, že kurzarbeit ano, ale ještě se musíme dohodnout, odkdy a za jakých podmínek,“ doplnil premiéra Havlíček.
Strategie počítá s několika pilíři: investicemi do digitální i klasické infrastruktury, do vzdělání, do vědy a výzkumu a se změnami fungování institucí a státem nařízených regulací. Alespoň tak plán popsal Beneš. „Zbývají nám tak dva měsíce, abychom doručili definitivní výsledek v podobě strategie,“ dodal Beneš.
