Článek
Samice krokodýla nyní žije v zázemí pavilonu Vodní světy a zvyká si na nové prostředí. Lidé by krokodýla mohli vidět v příštím roce. „Bezpochyby jde o jeden z nejvýznamnějších přírůstků roku. V přírodě je krokodýl štítnatý velmi vzácný a bohužel i v lidské péči je raritou. Založení chovného programu plně odpovídá naší snaze věnovat se především chovu druhů, které to pro přežití nutně potřebují,“ uvedl ředitel Safari Parku Přemysl Rabas.
Osmnáctiletá samice váží zhruba 53 kilogramů a měří 203 centimetrů. V budoucnu by ji měli doplnit další zástupci jejího vlastního druhu. „V chovu krokodýlů štítnatých je vážný nedostatek samců. Proto vyjednáváme o dovozu chovného samce z prostředí mimo evropský chovný program,“ uvedl zoolog Michal Podhrázský.
V pavilonu Vodní světy by krokodýli štítnatí měli zaujmout místo po dvou krokodýlech úzkohlavých, kteří by se příští rok měli stěhovat do zoo v Lodži. V Polsku budou žít samec Kraken a samice Penelopa ve výrazně větším pavilonu, čímž by se podle chovatelů měla zvýšit jejich šance na početí mláďat. Kraken a Penelopa se přes opakované snahy dosud nerozmnožili.
Krokodýl štítnatý ve volné přírodě obývá tropické lesy střední a západní Afriky. Má bohatý rejstřík hlasových projevů, takže se mu občas přezdívá i zpívající krokodýl. O jeho životě v divočině je známo velmi málo, jde o nejméně prozkoumaný druh krokodýla. Nejasná je i početnost druhu, podle předpokladů je však kriticky ohrožený a populace vlivem přímého lovu i likvidace přirozeného prostředí dál rychle ubývá. Chov krokodýlů štítnatých v zajetí je vzácností. Na světě je v certifikovaných zoologických zahradách chována necelá stovka jedinců.
Krokodýl štítnatý patří mezi středně velké krokodýly. Obvykle dorůstá kolem 2,5 metru, ale jsou známí i samci dlouzí přes čtyři metry. V přírodě podle všeho preferuje rychle tekoucí řeky tropických lesů, nevyhýbá se ani brakické vodě. Do roku 1996 o něm nebylo známo prakticky nic, uvedli dvorští zoologové.
Vědci se nyní snaží druh poznat a najít cesty, jak ho efektivně chránit. Jednou z pojistek před úplným vyhubením je i ustavení jeho dostatečně početné populace v lidské péči a její pravidelné rozmnožování. V budoucnu se uvažuje i o případném vypouštění mláďat odchovaných v zoologických zahradách do divočiny například v Pobřeží slonoviny.
