Znečištěný vzduch zkracuje život až o deset let. Ohrožená je miliarda lidí

Zpráva, kterou ve středu zveřejnila americká výzkumná skupina Energy Policy Institute na University of Chicago (EPIC), zjistila, že znečištění překračující směrnice stanovené Světovou zdravotnickou organizací (WHO) pravidelně čelí 1,3 miliardy obyvatel Indie.

V roce 2019 vyhlásila centrální indická vláda kampaň za čistý vzduch, jejímž cílem bylo snížit znečištění pevnými částicemi až o 30 % do roku 2024. V posledních několika letech se však situace jen zhoršuje, zejména v západním státě Maháráštra a v centrálním státě Madhjapradéš.

„Indické hlavní město Dillí je také velmi znečištěné,“ uvádí studie. „Obyvatelé Dillí by mohli žít až o 10 let déle, kdyby se znečištění snížilo na limity stanovené WHO, a až o 7 let déle, kdyby odpovídalo národní normě Indie.“ Podle studie znečištění ovzduší pravděpodobně snižuje délku života 40 % Indů – což je asi 520 milionů lidí.

Boj se smogem je v Indii dlouhodobým problémem, který přiživují ucpaná městská centra s vysokým množstvím automobilového znečištění a průmyslového odpadu, ale i venkovské zemědělské oblasti, které trpí znečištěním způsobeným spalováním plodin. Na venkovech je běžné záměrně vypalovat obdělávanou půdu, a připravovat ji tak na další úrodu.

Podle každoročního globálního hodnocení IQAir AirVisual se v roce 2019 21 z 30 měst s nejhorším znečištěním ovzduší nacházelo v Indii. Nejhůře znečištěné město toho roku Ghaziabád zaznamenalo znečištění polétavým prachem devětkrát překračující zdravotní limit stanovený americkou Agenturou pro ochranu životního prostředí.

Špatný stav ovzduší je problém, který sahá za hranice Indie. Kromě ní se do pětice nejznečištěnějších států světa pravidelně řadí Pákistán, Nepál a Bangladéš. Tamějšímu obyvatelstvu se tak čím dál akutněji snižuje střední délka života.

Špatná kvalita ovzduší pak dle dalších studií nejenže zkracuje životy, ale významně zvyšuje riziko potratů, neplodnosti a předčasných porodů. Asi 349 681 nucených přerušení těhotenství a předčasných porodů mrtvého dítěte ročně v souvislosti se špatným ovzduším zaznamenává opět Indie, Bangladéš a Pákistán.

Za přetrvávajícím znečištěním stojí několik faktorů, uvádí zpráva, včetně masové industrializace a raketového nárůstu poptávky po energii a využívání fosilních paliv.

Právě dýchání znečištěného vzduchu obsahujícího částice z fosilních paliv zkrátí životy více než osmi milionům lidí, dokazuje například únorová studie zveřejněná v časopise Environmental Research. V desítce takto znečištěných měst bylo Česko zastoupeno hned třikrát.

Česká republika své nelichotivé místo zaujala v jiné studii barcelonského Institutu pro globální zdraví zveřejněné v lednu. V první desítce měst, kde znečištění jemnými částicemi připravilo o život nejvíce lidí, se umístila města Moravskoslezského kraje – Havířov, Karviná a Ostrava.

Studie zkoumala přičinění dvou látek znečišťujících ovzduší – jemné částice (PM2,5) a oxid dusičitý. Výsledky studie pak naznačují, že kdyby zkoumaná města dosáhla úrovně doporučené Světovou zdravotnickou organizací, bylo by možné zabránit 51 tisícům předčasných úmrtí v souvislosti s PM2,5 a 900 úmrtím u oxidu dusičitého. Kdyby všem stála příkladem města s nejkvalitnější mírou ovzduší, bylo by možné ročně ušetřit až 125 tisíc životů.

Spalování fosilních paliv, jako je uhlí a ropa, produkuje skleníkové plyny, které zachycují sluneční záření v atmosféře a mají vliv na změnu klimatu. Také ale uvolňují jemné, nebezpečné částice známé jako PM2,5. Ty mají schopnost proniknout člověku při nádechu hluboko do plic a dostat se do krevního oběhu. Částice složené z prachu, špíny, sazí nebo kouře často pocházejí ze stavenišť, nezpevněných cest, polí, komínů nebo požárů a mohou obsahovat různé chemikálie.

Většina částic je však směsí znečišťujících látek z emisí z elektráren, průmyslu a vozidel. Vystavení těmto částicím souvisí s plicními a srdečními poruchami, zhoršují astma, vedou k rakovině plic, mrtvici a narušují kognitivní a imunitní funkce. Dle studie Environmental Research částice z emisí fosilních paliv zaviní 18 % z celkového počtu celosvětových úmrtí. V roce 2018 tak téměř každý pátý člověk zemřel v souvislosti s dýcháním ovzduší znečištěného fosilními palivy.