Znečištění vzduchu pomáhá šíření viru. Roli může hrát i písek ze Sahary

Francouzský úřad pro veřejné zdraví zaregistroval už třetí týden po sobě nárůst případů koronaviru. Ten jde ruku v ruce s dny, kdy úřady naměřily zvýšené znečištění vzduchu, jako například toto úterý v regionu Ile-de-France.

Znečištění obvykle způsobuje silniční doprava a také topení dřevem v krbech francouzských domácností. Tentokrát se k těmto dvěma faktorům přidal ještě třetí: písek přilétající vzduchem ze Sahary, který zasáhl nejen okolí metropole, ale i departementy Hauts-de-France, le Grand-Est a Rhône-Alpes-Auvergne.

Epidemiolog Antoine Flahault v deníku Le Monde řekl, že ať už jde o jemné částice pocházející ze Sahary, nebo o ty vytvořené lidskou činností, vždy jsou spojené se šířením respiračních chorob.

Jemné částice mohou sloužit jako vektor pro různé nebezpečné látky, jako jsou pesticidy nebo těžké kovy. Proč by tedy nemohly sloužit také k rychlejšímu šíření koronaviru, upozornil vědec v časopise Earth system and Environment.

Souvislost mezi atmosférickým znečištěním a šířením viru se už ostatně stala předmětem několika vědeckých studií. Na problém poprvé upozornili vědci na jaře loňského roku, kdy se covid-19 masivně rozšířil v Pádské nížině na průmyslovém severu Itálie.

„Několik mezinárodních studií spojuje vrcholy znečištění s nárůstem případů,“ řekl televizi LCI virolog Vincent Maréchal. Odborník sice zatím odmítá mluvit o korelaci, tvrdí ale: „Zdá se, že to není náhoda. Tento fenomén byl pozorován na více místech světa.“

Nárůst onemocnění koronavirem krátce poté, kdy země zaznamenaly dny s velkým znečištěním vzduchu, hlásí vědci ze Spojených států, Číny, Španělska, Itálie i Velké Británie. S nárůstem případů covidu-19 samozřejmě přišlo i více hospitalizací i následných úmrtí.

„V praxi vidíme, že částice PM10 a PM5 nejvíce korelují s počtem případů (koronaviru). Jinými slovy: když se zvýší množství těchto částic, zvýší se i počet nakažených,“ myslí si profesor pro veřejné zdraví Philippe Amouyel, podle něhož však nelze dopad znečištění změřit.

Vliv má zjevně i výše zmíněný písek ze Sahary. Už v únoru loňského roku zjistili vědci nárůst počtu pozitivních na Kanárských ostrovech krátce po tamní písečné bouři. Světová zdravotnická organizace je ale zatím opatrná a výskyt prachových částic se šířením viru nezmiňuje.

Vědci podezírají především částice o průměru 2,5 mikrometru, které mohou proniknout hluboko do organismu poté, co je lidé vdechnou. „Mohou jít dál do plic a nést s sebou toxické látky,“ vysvětluje Amouyel. Dodává přitom, že tento efekt se netýká jen koronaviru, ale i dalších respiračních chorob, které může znečištěný vzduch přenášet a zhoršovat.

Virolog Maréchal upozorňuje i na další faktor, který může hrát při šíření viru roli – meteorologické podmínky. „Vrcholy znečištění bývají ve dnech, kdy je jen málo větru,“ podotýká. To, zda vane vítr, má podle něj vliv na stabilitu viru v aerosolech. Pokud nefouká, virus se hůře rozptýlí.

„Naskýtá se otázka, zda je účinek znečištění přímý, nebo zda jde o dva jevy, které nastanou současně a vedou nás k domněnce, že odpovědnost nese znečištění,“ shrnuje virolog s tím, že studie na toto téma už probíhají.

Podle aktuální studie mezinárodního vědeckého týmu vedeného Technickou univerzitou v Mnichově existuje u nákazy koronavirem i přímá souvislost s koncentrací pylových zrn v ovzduší.