Článek
Studie EPHA z roku 2003 zjistila, že oběti SARS podlehly nemoci 84krát častěji, pokud pocházely z oblastí se znečištěným ovzduším. Znečištěný vzduch ve městech totiž způsobuje mimo jiné cukrovku, vysoký tlak nebo různé respirační choroby, které vytvářejí ideální podmínky pro to, aby se viru v organismu dařilo.
SARS, který v letech 2002 až 2003 zabil 774 lidí, je stejně jako COVID-19 druhem koronaviru.
„Pacienti s chronickými plicními a srdečními problémy způsobenými znečištěním vzduchu jsou méně odolní v boji s plicními infekcemi a náchylnější k úmrtí,“ citoval server Euronews profesorku Saru De Matteisovou z univerzity v Cagliari. „To je i případ COVID-19,“ dodala vědkyně, která je členkou Evropské respirační společnosti.
Autoři studie opírají svá tvrzení i o severní Itálii, která se stala během pandemie koronaviru jejím epicentrem v Evropě. Právě severní Itálie je také jednou z nejznečištěnějších oblastí v Evropě. Podle satelitních snímků z konce února, kdy epidemie v oblasti vypukla, se hladina znečištění vzduchu kvůli utlumení ekonomické aktivity značně snížila.
Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že znečištěný vzduch dýchá devět z deseti lidí na světě a že proto každý rok umírá sedm milionů osob. Třetina ze všech mozkových mrtvic, rakovin plic a srdečních chorob připadá právě na znečištění.
Politici dali přednost ekonomice před zdravím lidí
Šéf EPHA Sascha Marschang tvrdí, že se sice vzduch nyní zlepšuje, škoda na lidském zdraví a také na schopnosti bojovat s infekcí už ale byla učiněna. Vlády podle něj měly začít se znečištěním vzduchu bojovat už před lety, místo toho ale dávaly přednost ekonomice před zdravím a byly mírné na automobilový průmysl.
„Jakmile krize přejde, politici by měli zrychlit opatření, která vyženou špinavá auta z našich ulic,“ myslí si. Takovéto „vyčištění ulic“ je podle něj základní investicí do zdravější budoucnosti.
Česká vláda by ale s tímto tvrzením zřejmě nesouhlasila – premiér Andrej Babiš v pondělí prohlásil, že by se Evropská unie měla nyní kvůli koronaviru vzdát svého Evropského zeleného údělu – programu na dekarbonizaci unijních ekonomik.
