Článek
Důsledky znečištěného prostředí si tak vyžádaly více obětí než například dětská podvýživa, AIDS, tuberkulóza, malárie či války a další násilí.
Na vině je zejména kontaminovaný vzduch, ten měl za rok 2015 na svědomí 6,5 milionu životů. Za ním následuje znečištěná voda, která zapříčinila 1,8 milionu úmrtí.
Většina obětí spojených se znečištěným životním prostředím pocházela z chudých zemí.
Letadla mají létat na biopaliva, ochránci přírody se bojí dalšího odlesňování kvůli jeho produkci
„Znečištění má dopad na chudé a zranitelné,” říká doktor Olusoji Adeyi, který ve Skupině Světové banky vede oddělení zdravotnictví.
„Největšímu riziku čelí děti. Je důležité převést povědomí o problému na akci na lokální, národní i globální úrovni,” dodává Adeyi.
Podle jiného odborníka, doktora Phillipa J. Landrigana, problém tkví v chemikáliích. „Venku jsou tisíce chemikálií a víme, že lidé jsou jim vystavováni. Jen jsme dostatečně nevěděli, co tyto chemikálie lidem dělají,” říká Landrigan.
Podle studie by si lidé měli vzít příklad ze Západu, kde různé regulace a nařízení omezily míru znečištění. Například v Pekingu je nyní vzduch špinavý stejně, jako byl v New Yorku během 60. a 70. let.
Ministři financí z nízkopříjmových zemí se ale domnívají, že znečištění prostředí je nezbytné pro industrializaci.
„Když si osvojíte ekologické strategie, bude pravděpodobnější - podle literatury - že se stanete silnějšími, protože vám lidé nebudou umírat předčasně,” namítá Richard Fuller z neziskové organizace Pure Earth.
Na agendu ohledně znečištění se začíná zapomínat, protože planeta je čistší díky snaze z USA a Evropy. Podle Fullera zbytek světa ale tuto snahu nemá.
