Článek
Vědci v nové studii zjistili, že srdce mladých obyvatel měst obsahují miliardy toxických částeček prachu, které pochází ze znečištěného ovzduší. Nejmladšímu účastníkovi studie byly tři roky a podle serveru The Guardian bylo i u něj možné sledovat poškození srdce.
Ačkoli studie obsahuje nesrovnalosti, její výsledky jsou podle vědců natolik alarmující, že je zveřejnili. „Máme důkazy o tom, že se částice nachází v mozku a srdci velmi mladých lidí, a i o tom, že způsobují škody,“ řekla deníku The Guardian profesorka Barbara Maherová z univerzity v Lancasteru. „Jde v jistém smyslu o předběžnou studii, ale její zjištění a důsledky jsou moc důležité na to, abychom tyto informace nezveřejnili,“ dodala.
Vědci při studii použili srdce 63 mladých lidí, kteří zemřeli při automobilové nehodě, žili v Mexiku a bylo jim v průměru 25 let. Z výzkumu dále vyšlo najevo, že výskyt těcho nanočásteček byl až desetkrát vyšší u lidí žijících v zamořených městech. Podle Maherové navíc „není žádný důvod myslet si, že to bude jiné v jiném městě“, z předešlých studií podle ní navíc vyplývá, že částečky obsahují mix chemikálií.
Profesorka Maherová spolu se svým týmem ve studii z roku 2016 zjistila, že se stejné nanočástice vyskytují v lidském mozku. Částečky v něm způsobovaly poškození srovnatelné s Alzheimerovou chorobou, jež se řadí mezi nemoci, které se mimo jiné projevují vlivem znečištěného ovzduší.
Expert na kardiovaskulární nemoci Mark Miller z Edinburské univerzity, který nebyl součástí výzkumného týmu, potvrdil, že ve studii jsou některé nesrovnalosti, jejím poselstvím je podle něj ale porozumět vlivu toxických částeček na různé části lidského těla.
Podle nedávných studií se vědci shodují na tom, že důsledky znečištěného ovzduší mohou mít vliv na všechny orgány vzhledem k tomu, že se částečky dostávají skrze dýchání do krevního oběhu. Vliv mají pak například na cukrovku, sníženou inteligenci nebo potratovost, což vědci zjistili ve studii z roku 2018, kdy zkoumali placenty, ve kterých nanočástice našli.
Toxické nanočástice mohou podle vědců představovat ohrožení veřejnosti a je nutné okamžitě snížit znečištění vzduchu. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) žije 90 % lidí v místech s toxickým vzduchem, což WHO označila za stav ohrožení veřejného zdraví a dýchání znečištěného ovzduší nazvala novým kouřením, protože v jeho důsledku ročně zemře na sedm milionů lidí.
Maherová spolu s vědeckým týmem studii vypracovala bez jakýchkoli dotací. „Jsme nuceni to dělat na koleni, je to šílené,“ řekla.
