Znásilnil ji i miloval. Slavná tenistka po obvinění čínského politika zmizela

„Vím, že to nedokážu vysvětlit jasně, a i kdyby, nebude to považováno za důležité. Vím, že někdo ve tvém významném postavení, vicepremiére Čangu Kao-li, řekne, že se nebojí. Ale i kdyby to byl jen úder oblázkem do kamene nebo můra útočící na plamen usilující o sebezničení, řeknu o tobě pravdu.“

Těmito slovy uvedla 2. listopadu svou zpověď bývalá hvězda čínského tenisu Pcheng Šuaj. Adresátem vzkazu publikovaného na sociální síti Weibo je Čang Kao-li, který byl v letech 2013 až 2018 jako vicepremiér jedním ze sedmi členů stálého výboru politbyra, v jehož čele tehdy stejně jako nyní stál čínský prezident Si Ťin-pching.

„Jsem pokrytec. Přiznávám, že nejsem dobrá žena, ve skutečnosti jsem velmi špatná žena. Asi před třemi lety jsi, Čangu Kao-li, vicepremiére, odešel do důchodu. Skrze tenisové centrum Tchien-ťinu jsi mě znovu kontaktoval a požádal mě, abych si s tebou zahrála tenis…,“ napsala a hned bylo jasné, že u tenisu příběh nekončí.

„Proč ses musel ke mně vrátit, vzít mě k sobě domů, kde jsi mě donutil k sexu?“ citují zahraniční i česká média kousek původního příspěvku čínské tenistky. Po přečtení celého příběhu v čínštině však vychází najevo, že ani tento příběh není černobílý.

Po oné tenisové výměně se měl jen zopakovat deset let starý scénář. „Poté co jsme skončili s tenisem, jsi mě a svou ženu Kchang Ťie přivedl k vám domů. Pak sis mě vzal do svého pokoje. Stejně jako před deseti lety v Tchien-ťinu jsi se mnou chtěl mít sex,“ píše Pcheng v původním příspěvku.

Příběh, podle kterého se mladá tenistka stala dlouholetou milenkou vysoce postaveného politika, který ji prý po letech přemlouval k pohlavnímu styku, ze sociálních sítí zmizel do půl hodiny.

Dlouhou životnost neměly ani screenshoty jejího původního příspěvku. Na sáhodlouhém seznamu cenzurovaných slov na nějakou dobu dokonce přibyl i „tenis“. Čínský web Douban, který se podobá českému ČSFD, zablokoval stránku korejského romantického televizního pořadu „Premiér a já“, pod níž uživatelé v sekci recenzí o obviněních diskutovali.

Jenže vyšlo najevo, že nezmizel jen internetový obsah. Tváře světového tenisu, novináři i kamarádi se dva týdny od vypuknutí kauzy, která nemá v čínské společnosti obdoby, ptají – kam zmizela Pcheng Šuaj?

Chris Evertová, bývalá americká světová tenisová jednička a vítězka 18 grandslamových turnajů na Twitteru uvedla, že jsou tato „obvinění velmi znepokojivá“. „Znám Pcheng od jejích 14 let. Všichni bychom měli být znepokojeni. Toto je vážné. Kde je? Je v bezpečí? Jakékoli informace oceníme,“ napsala Evertová na Twitteru. Francouzská profesionální tenistka Alizé Cornetová hashtag #WhereIsPengShuai doplnila slovy: „Nebuďme zticha“.

Čínskou tenistku se pokoušeli kontaktovat také novináři. Neúspěšně. Hongkongskému médiu South China Morning Post odpověděl jeden z jejích bývalých kolegů z reklamního týmu. Ani s ním ale Pcheng Šuaj nekomunikuje. „Když jsme se dověděli o jejím příspěvku, pokusili jsme se jí několikrát volat, ale není k zastižení,“ uvedl pro SCMP muž, který kvůli citlivosti celé záležitosti požádal o anonymitu.

V neděli se ke znepokojivému obvinění vyjádřila také Ženská tenisová asociace (WTA), která vyzvala k „úplnému, spravedlivému a transparentnímu vyšetřování“. Organizace požádala o konec cenzury bývalé čínské nejvýše postavené hráčky ve čtyřhře.

„Těmto obviněním bývalého čínského vůdce zahrnujícím sexuální napadení je nutné věnovat se s maximální vážností,“ uvedl předseda a generální ředitel WTA Steve Simon. „Takové chování musí být v každé společnosti prozkoumáno, nikoli tolerováno a přehlíženo. Pcheng Šuaj zaslouží pochvalu za svou pozoruhodnou odvahu a sílu vystoupit. Ženám po celém světě pomáhá najít hlas a umožňuje napravit nespravedlnost.“

WTA v prohlášení čínského lídra konkrétně nejmenuje. Zaměstnanci kanceláří asociace v Pekingu a Šen-čenu v pondělí odmítli záležitost dále komentovat.

Jak Pcheng v původním příspěvku doznává, důkazy o znásilnění předložit nemůže. Ačkoli světová média případ popisují jako nátlak s cílem dosáhnout pohlavního styku, původní příspěvek tenistky psaný v čínštině dlouze vypráví příběh ženy, která kvůli tenisové kariéře opustila domov jako velmi mladá a chyběla jí láska.

S politikem měla dle vlastních slov navázat dlouholetý vztah, který ale vzhledem k jeho manželství a kariéře neměl šanci přežít. Tenistku navíc trápilo svědomí a posměšky politikovy ženy pronášené na její účet, kterých si prý byla vědoma.

„Vzhledem k tomu všemu jsem si o sobě nikdy nemyslela, že jsem hodná holka. Nenávidím se, nenávidím, že jsem přišla na tento svět a zažila tuto katastrofu. Říkal jsi mi, že mě miluješ, moc mě miluješ a doufáš, že se potkáme v příštím životě, kdy ti bude 20 a mně 18. Tvrdil jsi, jak jsi osamělý a uvnitř sebe smutný,“ vzpomínala Pcheng před svým zmizením na období, kterým si před deseti lety procházela. Čang Kao-li jí měl tvrdit, že se vzhledem k okolnostem nemůže rozvést.

„Nemám žádné důkazy, žádné ani nebylo možné pořídit. Vždycky ses bál, že přinesu třeba diktafon. Neexistuje ale žádný zvukový záznam, žádný videozáznam, pouze můj pokřivený, ale velmi reálný zážitek,“ napsala s tím, že jejich „vztah“ skončil ve chvíli, kdy byl Čang povýšen na člena stálého výboru politbyra v Pekingu. Na starou známost si vzpomněl po odchodu do důchodu.

Při setkání po letech Pcheng Šuaj nejdřív návrh na návrat do starých kolejí ustála a Čanga odmítla. „Ale řekl jsi, že mě nenávidíš. Řekl jsi, že za těch sedm let jsi nikdy nezapomněl a že se ke mně budeš chovat hezky. Byla jsem vyděšená a cítila úzkost. S ohledem na náklonnost, kterou jsem k tobě chovala před sedmi lety, jsem nakonec souhlasila. A ano, měli jsme sex,“ napsala tenistka a dále v textu přiznává, že si s politikem velice dobře rozuměla a jejich společný čas kdysi nevyplňovaly jen sexuální aktivity.

„To, co k tobě cítím, je velmi složité. Od toho dne jsem v sobě znovu našla lásku k tobě, ke dnům, které jsem s tebou strávila. Jsi velmi milý člověk. Choval ses ke mně dobře, probírali jsme témata od moderní historie až po starověk. Sdílel jsi se mnou znalosti od ekonomiky po filozofii. Hráli jsme šachy, zpívali, hráli stolní ping pong, kulečník a také tenis. Vždy jsme se nekonečně bavili.“

Avšak stejně tak jako není možné zjistit, kde se Pcheng Šuaj právě nachází, je obtížné ověřit, nakolik jsou printscreeny původního příspěvku reálné. Pasáže o nátlaku citované dalšími médii se však v textu objevují také.

V neposlední řadě Pcheg Šuaj svou zpovědí narazila na dlouho tabuizované téma. Vlna MeToo, která z piedestalu svrhla nejednoho slavného muže, do Číny v porovnání se zbytkem vyspělého světa dorazila poměrně pozdě – první žena o sexuálním obtěžování promluvila před třemi lety. Ačkoli své příběhy od té doby začaly sdílet desítky žen různých profesí, Komunistická strana Číny se zdála být z obliga. Až do minulého měsíce.

Čínský systém kauzy MeToo „přežvýkat“ nezvládá ani v případech, kdy se obvinění netýkají vysoce postavených straníků, Je tomu téměř rok, kdy do světových médií prorazil příběh, který měl podle analytiků ambice definovat budoucnost hnutí MeToo v Číně.

On, Ču Ťün, je jednou z nejznámějších tváří čínské televizní stanice CCTV, ona, Čou Siao-süan, tehdy 21letá stážistka, pomáhala při tvorbě jeho show. Nevyžádané osahávání a líbání se mělo odehrát před sedmi lety v šatně prominentního moderátora. Mladá stážistka (na internetu známá pod přezdívkou Sien-c') do „jámy lvové“ dle svých slov vešla s vidinou rozhovoru.

Místo toho ji měl ale opakovaně 50 minut osahávat, přestože se mu bránila. Interakci několikrát přerušili zaměstnanci vstupující do místnosti. Sien-c’ byla tak znehybněna strachem a studem, že se nedokázala ozvat. Pokoj opustila ve chvíli, kdy Čua zaneprázdnil hovor s jiným členem štábu.

V roce 2018, který se datuje jako začátek hnutí MeToo ​​v Číně, publikovala Sien-c’ esej o třech tisících slovech. Detailně popsala onen den stejně jako následný výslech u policie.

„Bála jsem se, že urážka Ču Ťüna ovlivní moje studium, takže jsem se neodvážila bránit,“ napsala v eseji. Přesto se odvážila incident nahlásit na policii. Tam jí ale mělo být doporučeno, aby si příběh nechala pro sebe, protože je Ču národním příkladem „pozitivní energie“ – což je označení státní kampaně zaměřené na podporu slušného chování. A moderátor byl tudíž někým, jehož pověst pošpiněna být prostě nemůže. Sien-c’ tak mlčela několik let. Až do chvíle, kdy hnutí MeToo dorazilo i do Číny.

Za sexuální obtěžování, ze kterého Čua obvinila v roce 2014, požadovala veřejnou omluvu a odškodné 50 tisíc jüanů (asi 166 tisíc korun). Moderátor jakékoli provinění odmítl. Na svou obranu podal proti ženě neúspěšnou žalobu za poškození pověsti a újmu na duševním zdraví.

Podobných případů, kdy obtěžovaná žena dotáhne případ až k soudu, je v Číně jako šafránu. I proto měl být případ Čou Siao-süan a Ču Ťüna barometrem pokroku Číny hluboce zakořeněné v genderové nerovnosti.

Před neveřejným slyšením Sien-c' pro BBC řekla, že ať to dopadne jakkoli, nebude litovat. „Pokud vyhraji, povzbudí to mnoho žen, aby vystoupily a povyprávěly své příběhy. Pokud prohraji, budu se odvolávat, dokud nebude dosaženo spravedlnosti.“

Verdikt si Sien-c' vyslechla letos v září. Pekingský soud však rozhodl v její neprospěch kvůli „nedostatečným důkazům“. Ani proces ale neproběhl podle jejích očekávání. Sien-c’ pro BBC uvedla, že dostala minimum příležitostí vypovídat, stejně tak byly mizivé její šance předložit podpůrné důkazy – videozáznamy z prostoru před šatnou i fotografie z jejich setkání.

Důkazy navíc předložila už v roce 2014, kdy policii přinesla šaty, které na sobě měla v onen den. Prvotní vyšetřování nenašlo žádné stopy DNA. Když u soudu požádala o prověření, bylo jí řečeno, že „šaty nejsou nikde k nalezení“. U soudu mělo zaznít také to, že nutit moderátora svědčit je „zbytečné“. Po desetihodinovém slyšení za zavřenými dveřmi tak ze soudní budovy vyšla jako poražená. Desítkám příznivcům čekajícím na Sien-c' až do půlnoci řekla, že se plánuje odvolat.

„Vyčerpala jsem veškeré své úsilí,“ řekla v slzách. „Velmi mě mrzí, že jsem nemohla přinést všem lepší výsledek.“ Od fanoušků se jí však dostalo podpory. „Zvládla jste to skvěle! Už jste toho dokázala tolik,“ křičeli lidé podle videozáznamů.

Podle experta na čínské právo Daria Longarina citovaného BBC bylo zdůvodnění soudu „nepřesvědčivé“. Někteří v Číně věří, že za těmito soudními rozhodnutími byly politické motivy.

57letý Ču je bývalým členem Čínské lidové politické poradní konference, nejvyššího politického poradního orgánu čínské vlády. Nejvýrazněji se proslavil moderováním dvou desítek ročníků galavečeru CCTV k Lunárnímu roku, nejsledovanější televizní show v Číně s více než 700 miliony diváky.

Ču se k případu přímo veřejně nevyjádřil. Prostřednictvím svého právníka popřel všechna obvinění. 28letá žena byla po soudu navíc odstřižena od kontaktu se svými podporovateli na sociálních sítích. „Účty jsou každou chvíli blokovány. Nemám způsob jak je kontaktovat, nemám šanci jim poděkovat. Poslední tři roky byly celé o tom, že se od sebe snaží čínské feministky rozdělit,“ řekla pro BBC.