Článek
Základ je o znásilnění promluvit
Pro spoustu žen je znásilnění doživotním traumatem, a to z toho důvodu, že se rozhodnou o něm nemluvit. „Je to pro ně osobní hanba a raději si ji nechají samy pro sebe a celé to v sobě zazdí,” vysvětluje Jana Zbořilová.
Sama přitom o svém traumatizujícím zážitku 15 let mlčela, loni se rozhodla pro tzv. „coming out” a s příběhem zneužití se svěřila na YouTube. „Spadl mi obrovský kámen ze srdce, bylo to jako tahat kámen, o kterém člověk ani neví. Předtím jsem to řekla rodičům a najednou jsem to netajila vůbec před nikým. Pomohlo mi to nahlížet na věci jinak, díky této zkušenosti teď mohu pomáhat i dalším obětem. I když někdy je to velmi těžké, protože toho násilí, které se kolem odehrává, je na jednoho člověka moc,“ říká autorka projektu.
Obrovským tabu je náhled na sex, mladá generace je ale v bourání tabu naší nadějí
Kromě témat spojených se sexuálním násilím se projekt STOP TABU snaží pomáhat i obětem šikany nebo domácího násilí. To se přitom nemusí odehrávat jen za dveřmi domácností manželských párů, ale i mezi dospívajícími. „Rodiče si ani nemusí uvědomovat, že se jejich dcera nebo syn ocitl v takové situaci a většinou tomu nepřikládají pozornost, obhajují to pubertou,” upozorňuje Zbořilová.
Mladší generace je zároveň podle Jany Zbořilové naší nadějí v prolamování tabuizovaných témat. „Například ke znásilnění přistupují jinak než generace našich babiček a maminek, které se snažily podobná témata udržet co nejvíc v tajnosti a nikde je neventilovat,” právě mlčení je podle autorky projektu největší problém.
Oběti znásilnění mají nárok na právníka zdarma
Základem je o traumatizujícím zážitku promluvit. Jana Zbořilová ale vysvětluje, že ohlášení na policii není jedinou možnou cestou. „Nejlepší je pochopitelně jít na policii bezprostředně po incidentu, ale pro spoustu lidí to může být strašný zážitek, a protože nemají odvahu jít na policii, neřeknou to nikomu, vnímají to jako vlastní selhání a vlastní chybu.” Přitom dodává, že na policii může jít oběť i s právníkem, který by v případě potřeby do výslechu zasáhl, a má tak vedle sebe potřebnou podporu. Při trestných činech jako je znásilnění mají navíc oběti nárok na právníka zdarma.
Jana Zbořilová se proto snaží ve svém projektu podávat potřebné informace a propojovat oběti i s psychology a dalšími institucemi. Spolupracuje tak například s organizacemi proFem, Persefona nebo s Bílým kruhem bezpečí.
Autorka webu STOP TABU se v rozhovoru rozpovídala také o tom, jak důležité je, aby se ženy naučily říkat ne a vyvarovaly se tak nedorozuměním, kdy mužům nemusí být vždy zcela jasné, že ženy pohlavní styk skutečně nechtějí. „O znásilnění si všichni myslí, že k němu dochází večer v parku a že násilník celou noc číhá ve křoví a čeká, až kolem půjde opilá holka domů, ale znásilnění se přitom často odehrává doma mezi manželi, v rodině, mezi rodinnými příslušníky a tam je právě velký problém stanovit hranici, kdy o sex skutečně stojí obě strany a užívají si ho.”
Stejně tak Jana Zbořilová ale upozorňuje, že je důležité změnit pohled na sexuální násilí a neházet všechnu vinu jen na muže. „Je opravdu chyba myslet si, že každý muž je schopen znásilnit ženu, to není pravda,” upozorňuje.
Na celý rozhovor se můžete podívat v úvodním videu.
