Hlavní obsah

Znamení návratu, emocí a velké složitosti, to je letošní festival v Cannes

Foto: Štěpánka Strouhalová.

Snímek z archivu Štěpánky Strouhalové.

Plakát 74. festivalu v Cannes s prezidentem poroty Spikem Leem s pokrčeným čelem a pohledem obráceným k nebi nabízí symbolické poselství: nejistotu, těžkosti i vymodlené přání pandemií zkoušený festival znovu zažehnout.

Článek

Po historicky prvním roce „nula“ se letošní festival v Cannes koná netypicky ve dnech 6. až 17. července. 74. ročník se zrodil s nezdolnou vůlí vydržet a obrátit loňskou „bílou“ stránku festivalové historie. Motivace byla silná: „Nikdo by nám už neodpustil druhé zrušení,“ řekl delegovaný ředitel festivalu Thierry Frémaux.

Newyorčan Spike Lee ve fuchsiově růžovém obleku, který ladil s jeho brýlemi, a režisér Bong Joon-ho, laureát poslední Zlaté palmy v roce 2019, Pedro Almodóvar i Jodie Fosterová se při slavnostním zahájení festivalu spojili, aby po dlouhých měsících poznamenaných pandemií covidu-19 znovu nahodili továrnu na výrobu snů. V podvečer Cannes poprvé v nových podmínkách zažilo první „montée des marches“ (stoupání po schodišti). Hvězdy na červeném koberci měly právo stáhnout roušku, aby fotografická image slavného festivalu zůstala neposkvrněná. V euforii padají polibky – tváří, rukou i ty vzdušné určené nepočetnému přihlížejícímu publiku.

Rekordní program?

Jako by festival chtěl dohnat ztracený čas loňského ročníku, podle organizátorů nabízí snad nejbohatší program ve své historii s 24 soutěžními filmy. Přání je v tomto případě spíše otcem myšlenky, protože chybí velké americké trháky, které však vyvažuje rekordní počet 7 francouzských filmů v hlavní soutěži. Tematika kandidátů na zlatou palmu jako by nesla v unisonu otisk nedávné zkušenosti, kterou lze zhruba shrnout: život je sice někdy tragický, ale stojí za to žít. Neklidní od Joachima Lafosse (Belgie) o bipolaritě, Vlakový den od Seana Penna (USA) o otci s dvojím životem, Benedetta od Paula Verhoevena (Holandsko) o jeptišce téměř upálené za homosexualitu nebo Za jeho života o nevyléčitelné rakovině a tak dále. Těžká tematika, při které stříká krev, slzy, lesbické vzrušení i mateřské mléko!

Foto: Štěpánka Strouhalová.

Budova nového multiplexu.

Česká stopa chybí

Česká republika letos v hlavní soutěži zastoupena není a chybí i český stánek na filmovém trhu „Marché du film“. Na mořské promenádě za festivalovým palácem se vyprázdnilo, chybí zejména velké americké, britské, asijské a blízkovýchodní produkce. Český film alespoň připomene v sekci Cannes Classics zrestaurovaný film Vojtěcha Jasného Až přijde kocour, který v roce 1963 v Cannes získal zvláštní cenu poroty, a v sekci Cinéfondation se promítne i krátký animovaný film Rudé boty studentky katedry animované tvorby FAMU Anny Podskalské.

Restrikce – nová matka moudrosti

Stejně tak jako při dalších aktuálních událostech i v Cannes platí přísná pravidla a zdravotní protokol je nesmlouvavý. Buď máte platný očkovací pas či PCR test při vstupu do paláce, nebo musíte z kola ven. Připojuji se do fronty a chystám hrdě svůj čerstvý očkovací pas s nedávným druhým očkováním. „Váš kód ještě neplatí, další prosím,“ vystrčí mě nekompromisně z fronty s tím, že si mohu jít nechat udělat test PCR zdarma do nedalekého mobilního centra. Nohy se mi podlomí při představě, jak se v dlouhé róbě budu plazit po Croisette až k mobilním stanům u parkingu Pantiero. „Za kolik minut to bude hotové?“ snažím se popohnat proces, abych se stihla znovu zapojit do fronty ke vstupu na zahajovací večer: „Za šest hodin dostanete textovku, paní!“

Prázdninové vydání

Beznadějně odkládám lodičky a jdu se místo po červeném koberci bosky projít po horké Croisette. Zmatení na promenádě, kde se proplétají plážovníci s hosty v toaletách a motýlcích, náhodné setkání mezi nafukovacím krokodýlem a jezdci Republikánské gardy na koních dodává akci perlivou letní šťávu. Obvyklé publikum přihlížejících je letos trochu jiné. Dav rekreantů uvězní na chvíli se svými selfie překvapivě přístupnou Andie MacDowellovou, která září v róbě z mořské pěny. Později ještě v horkém podvečeru asi dvě stovky lidí, jen zlomek davu dřívějších festivalů, se snaží zahlédnout přes bariéry hvězdný výstup po červeném koberci. Konec lezení po pouličních lampách, nová doba přinesla sterilní pořádek s asistencí speciálních policejních jednotek CRS.

Filmová aréna s politickou příchutí

Marion Cotillardová, Adam Driver, zpěvačka Angèle a celý zbytek obsazení muzikálu Leose Caraxe „Annette“ vystoupali do filmového Olympu Grand Théâtre Lumière prvního festivalového večera. Kritikou zatím nejvíce ceněný film! Zábavný, překvapivý a silný hudební muzikál je „absolutní zážitek“ z kina. „Po měsících ztíženém společenském životě tento tragický milostný příběh se silným motivem představuje skvělou oslavu velkého shledání,“ řekla hlavní představitelka Marion Cotillardová. Sentimentální emoce však vzápětí přebil politický tón, když se první černošský předseda jury Spike Lee se slovy „Tomuto světu vládnou gangsteři“ opřel do Vladimira Putina a Jaira Bolsonara a pak odsoudil policejní brutalitu ve Spojených státech .

Přijďte se zasmát na pláž

Každý si však letos festival může užít na večerních venkovních projekcích na pláži Macé naproti hotelu Majestic. Pozvolna se schází dlouhá fronta na Cinéma de la Plage na každovečerní projekci od 21:30. Můžete si tak vystát plážové lehátko zdarma a s prsty zabořenými ještě v horkém písku sledovat bývalé festivalové hvězdy přímo pod hvězdami. To nejlepší od Kusturici, zásadní dílo Wong Kar-waie (In the Mood for love) nebo na závěr filmový koncert Americká utopie od Spike Leeho.

Cannes má nový multiplex

Festivalové město už dlouho potřebovalo moderní inovaci promítacích sálů, které pamatují už mnoho ročníků. A tak si u příležitosti festivalu pospíšilo s otevřením nového multiplexu Cineum Cannes s 12 promítacími sály, které pojmou 2 400 návštěvníků. Čtyři sály během festivalu hostí i soutěžní projekce. Moderní počin s rukopisem slavného architekta Rudy Ricciottiho se vzhledem betonového diamantu přistál jako vesmírná loď vedle nové univerzity zasvěcené 7. umění v západní čtvrti Cannes La Bocca a první veřejné projekce očekává 28. července.

Návrat Catherine Deneuveové

Víkend v Cannes přinesl jeden z nejočekávanějších okamžiků s Catherine Deneuveovou, která se osmnáct měsíců po mozkové mrtvici a padesát sedm let po jejím slavném křtu v Cannes s filmem Paraplíčka ze Cherbourgu vrátila na červený koberec ve skvělé formě, aby uvedla svůj poslední film Za jeho života. „Jsem šťastná, že se Cannes a jeho film podařilo obnovit jako předtím,“ svěřila se dojatá herečka, kterou publikum odměnilo dlouhotrvajícím standing ovation. V dramatu od Emmanuelle Bercotové hraje matku třicetiletého syna (Benoît Magimel) s nevyléčitelnou diagnózou rakoviny.

Ekologie historicky poprvé

Thierry Frémaux v neděli představil projekt Kinematografie pro klima se snahou podporovat prostřednictvím filmu ochranu přírody. „Povědomí a obrana planety se odehrávají také v kině. Nabízíme proto otevřenou platformu, abychom ukázali žhavá enviromentální témata a nebezpečí, která se týkají každého z nás. Ale také od tohoto roku během festivalu zavádíme důsledný ekologický protokol,“ důrazně potvrdil. Tento závazek má letos „filmově ztělesnit“ také šest dokumentů a jeden dlouhometrážní film. I když nezískají Zlaté palmy, zakládají první výběr ekologických filmů v historii festivalu.

Související témata:

Doporučované