Známe znění první smlouvy s EU o dodávkách vakcín. To hlavní ale neříká

Jde o více než šedesátistránkový materiál definující vztah Evropské komise se společností CureVac, německou biofarmaceutickou firmou, jejíž vakcínu očekává Česká republika k dodání po jejím schválení Evropskou lékovou agenturou (EMA) po prvním dubnu 2021. Ačkoli vakcíny této společnosti zatím v oběhu nejsou, jde o první případ, kdy obě strany přistoupily k uveřejnění jejich vakcinační dohody a zpřístupnění informací, které byly dosud velkou neznámou.

Právě informační embargo, kdy se nejen běžní občané, ale ani představitelé vlád a jednotliví europoslanci nemohli dostat ke znění zásadních smluv, způsobovalo na unijním poli značné emoce. A smlouva CureVacu byla první, která toto dlouhé dusné mlčení prolomila. Náladu však příliš neuklidnila. To zásadní - tedy ceny a další citlivé informace, zůstává utajené nadále.

Hned v první polovině smlouvy například stojí, že nasmlouvané vakcíny nesmí členská země prodávat nebo darovat mimo státy Unie. A na to by přišla řeč v okamžiku, kdyby se vakcíny v unijních státech teoreticky nestihly včas spotřebovat.

„Členské státy přijmou opatření, aby zajistily, že dodávané produkty nebudou vyvezeny, distribuovány nebo darovány zdarma do jiné země mimo Evropskou unii a Evropský hospodářský prostor a Švýcarsko,“ stojí v nově zveřejněné smlouvě. Podle ní tak nemohou státy vakcíny ani darovat nevládním organizacím „nebo Světové zdravotnické organizaci bez předchozího souhlasu dodavatele“, stojí dále v textu.

Jestli jsou tyto podmínky stejné v případě jiných dodavatelů vakcín, není jisté. Podle europoslankyně Kateřiny Konečné (KSČM) se to však dá předpokládat. „Tím, že CureVac je první firma, která smlouvu zveřejnila a nastínila nějaký rámec dohod, tak se dá předpokládat, že stejná podmínka bude i v ostatních smlouvách,“ řekla Seznam Zprávám Konečná, která nezveřejňování smluv dlouhodobě kritizuje. „Řada států přitom počítala s tím, že si nakoupí větší objem vakcín a zbytek daruje do zemí třetího světa,“ doplnila.

Klíčové údaje jsou však ve smlouvě začerněny a veřejnost se ve smlouvě nedočte přesné ceny vakcín pro Evropskou unii.

„Možnost nahlédnout do dosud přísně tajné smlouvy však nepřišla bez omezení. V prvé řadě si ji přečíst mohli pouze poslanci Evropského parlamentu, a to jen na místě a za podmínek určených komisí. Smlouva měla být také značným způsobem anonymizována a některé její zveřejněné části měly být úplně začerněny. Do čítárny si poslanci nemohli donést nic, kromě listu papíru a tužky,“ popisuje Konečná své první setkání s dříve tajnou smlouvou.

Přesnou cenu se tak veřejnost nedozví ani ve smlouvě u společností Pfizer, která má být podle europoslance Stanislava Polčáka se zveřejňováním další na řadě. „Eurokomisařka pro zdravotnictví Stella Kyriakidisová nám sdělila, že dojednala to, že Pfizer souhlasí s tím, že smlouvy s komisí zveřejní, tento týden nás o tom ujistila,“ řekl Seznam Zprávám europoslanec za STAN Stanislav Polčák.

Přísnost informačního embarga ohledně přesných cen, které Evropská komise „ze zákona není schopná zveřejňovat“, narušuje pouze případ první vlaštovky, která skutečnou částku aspoň přibližovala - únik informací z Belgie.

Ceník odhalila v polovině prosince až příliš transparentní belgická státní tajemnice pro rozpočet Eva De Bleekerová. Kompletní „nákupní seznam“ včetně cen jednotlivých vakcín zakoupených Evropskou unií a celkovou částku, kterou Belgie za vakcíny utratí, vypustila De Bleekerová na svém Twitteru. „Letos bude zakoupeno 33,5 milionu vakcín,“ napsala De Bleekerová na svých sociálních médiích. „A za to zaplatíme celkem 279 milionů eur.“

Začátkem května 2020 uspořádala Evropská komise největší dárcovskou konferenci, na které vybrala na vývoj vakcíny v přepočtu 200 miliard korun. Z tabulky vyplývá, že do společného evropského fondu se přispívalo celkem třikrát. Poprvé 4. května minulého roku, kdy se Česká republika svým příspěvkem 20 milionů korun z celkové částky 7,5 miliardy eur zařadila mezi menší přispěvatele. Například Itálie přispěla částkou více než 100 milionů eur, zpěvačka Madonna pak přihodila milion eur.

Na druhé várce, tedy 27. června, během Globální dárcovské konference, se na celkovém fondu o 6,15 miliardy eur Česko nepodílelo. Přispělo pak 14. září částkou 305 milionů korun.

Jelikož nebylo jasné, kdo „závod s časem“ o vakcínu vyhraje, rozhodly se členské státy EU ve společné strategii rozložit riziko a objednaly vakcíny od těchto nejnadějnějších firem:

Evropská komise průběžně jedná i s dalšími perspektivními výrobci.

Podle dostupného vládního usnesení vláda na konci listopadu avizovala, že za vakcíny pro 5,5 milionu lidí zaplatí zhruba 1,8 miliardy korun. Celkově by Česko mohlo objednat vakcíny až pro 10,6 milionu lidí v ceně 4,6 miliardy korun.

Tyto údaje se však neustále mění. V pátek navíc přišlo oznámení o zpoždění dodávek ze strany farmaceutické firmy Pfizer/BioNTech. Původně plánovaný počet dávek očkovací látky by se měl dorovnat do poloviny února, pak by se měl zvýšit, uvedl po jednání se zástupci firem ministr zdravotnictví Jan Blatný.

Plat vakcíny a lahviček by podle šéfa resortu zdravotnictví mělo přijít asi o pětinu méně. Při používání šesti dávek místo původních pěti by se ale měl zachovat původně plánovaný počet naočkovaných. V sobotu pak přišla další nepříjemná zpráva - kvůli problémům s výrobou v Belgii sníží AstraZeneca dodávky do EU v prvním čtvrtletí o 60 %. AstraZeneca není schopná říct, kolik dodá EU vakcín ve 2. čtvrtletí.

„Abych své poznatky na konec shrnula: zveřejnění smlouvy s CureVacem mě moc neuklidnilo a většinu mých otázek, kterými každodenně bombarduji instituce EU posledního půl roku, rozhodně nezodpovědělo. Naopak – její přečtení u mě vyvolalo otázky nové. Pokud uveřejnění smlouvy s CureVacem na internetu mělo občany uklidnit a motivovat je k očkování, tak se obávám, že výsledek bude spíše opačný. Je potřeba navíc zdůraznit, že se jedná o smlouvu se společností, která vývoj vakcíny ještě nedokončila, nezískala oprávnění k jejímu použití na území EU a ani vakcínu nezačala vyrábět. Společnosti, jejíž vakcínou se v EU již očkuje, zveřejnění smluv zatím nepovolily,“ píše Konečná. Jediná jistota tak podle ní je, že stát bude z veřejných peněz hradit veškeré škody a újmy, které očkováním vzniknou.