Článek
Rybáři i další aktéři loňské otravy Bečvy od počátku upozorňovali na chyby při vyšetřování havárie. Z třicetistránkové závěrečné zprávy sněmovní vyšetřovací komise však vyplývají některé detaily, o nichž se doposud nemluvilo.
Dokument členové komise předloží Poslanecké sněmovně v pondělí, doposud je neveřejný. Redaktorům Seznam Zpráv se ale podařilo získat závěrečnou část zprávy a také souhrn zásadních pochybení, které komise zjistila.
Podle sněmovní komise při šetření havárie zasahující orgány selhaly, zmiňuje přitom především inspekci. Jednotliví aktéři se špatně domluvili na odběru vzorků pro následné rozbory. Nedostatečná byla také komunikace zaměstnanců jednotlivých inspektorátů.
Ze zprávy mimo jiné vyplývá, že úředníci už v den zásahu řešili nutnost odběru vzorků ze všech výpustí. Tehdy v neděli upozornila brněnská pobočka České inspekce životního prostředí pracovníka valašskomeziříčského vodoprávního úřadu na to, že je v blízkosti masivního úhynu chemička Deza. A sdělila, že je nutné odebrat vzorky.
Z nejasných důvodů se to ale nestalo. U hlavní výpusti Dezy dokonce podle souhrnu pochybení nebyl odebrán ani jeden vzorek.
Komise zmiňuje také výpusť z nádraží ve Lhotce nad Bečvou, která je nejblíže hromadnému úhynu ryb. Jako nejvíc podezřelou ji od počátku zmiňovali rybáři. Z tohoto potrubí inspektoři odebrali jediný vzorek, a to až tři dny po havárii.
Politické ambice, tvrdí inspekce
Inspekce pochybení odmítá. Její mluvčí Jiří Ovečka řekl, že se nemůže vyjadřovat k závěrům komise, které nemá k dispozici. „Koordinaci vzorků neměla ČIŽP na starosti, od prvního okamžiku koordinoval práce vodoprávní úřad. Inspekce převzala šetření až v následujících dnech. Vámi uvedené – pokud je to tak uvedené – je tvrzení politiků, kteří si jen řeší své politické ambice,“ sdělil na dotaz Seznam Zpráv.
Ředitel inspekce Erik Geuss od počátku práci svých lidí hájí. „Vzorky odebrali a odvedli svoji práci profesionálně,“ opakoval.
Práci inspektorů hájil také vedoucí olomoucké pobočky inspekce Radek Pallós. „Mezi lidmi panuje představa, že se měly hned odebrat vzorky ze všech vyústí. To je hodně teoretická představa, která není v praxi uskutečnitelná,“ řekl už dřív.
Zasahující inspektor podle dokumentu nedostatečně vymezil zdroj znečištění řeky. Neprověřil úsek řeky od Juřinky ve Valašském Meziříčí po Choryni. Hasiči s policií přitom už kolem poledne označili tuto oblast jako potenciální zdroj otravy.
Co se stalo v řece Bečvě
Závažná ekologická havárie, kterou podle České inspekce životního prostředí způsobily kyanidy, postihla řeku 20. září 2020 v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov. Jedovaté látky podle odborníků poškodily celý vodní biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy asi na 40 kilometrech toku. Do kafilerie odvezli rybáři přes 40 tun ryb.
Do Dezy inspektoři údajně zamířili až dva měsíce po otravě poté, co Deník Referendum upozornil na provozní havárii v areálu. Deza v závěrech komise figuruje ještě minimálně jednou. Její laboratoř pravidelně analyzuje chemické látky ve svém provozu. V protokolu o analýze vzorků z dvacátého září ale chybějí některé ukazatele týkající se chromanů či snadno rozpustitelných kyanidů.
Továrna spadá pod koncern Agrofert ve svěřenském fondu premiéra Andreje Babiše. Společnost od počátku jakoukoli vinu na otravě Bečvy odmítá.
Premiér v pátek práci vyšetřovací komise kritizoval. Podle něj supluje práci policie a snaží se o viníkovi ekologické havárie rozhodovat namísto kriminalistů a státního zastupitelství. „Už dopředu vědí, kdo za to může,“ kritizoval Babiš v Rapotíně na Šumpersku na setkání s občany.
Expert: Fatální chyba
Na nesrovnalosti od počátku upozorňují třeba rybáři, kteří postupně odvezli do kafilérie 40 tun uhynulých ryb. Vzorky, které odebrali v plastových lahvích bezprostředně po zjištění katastrofy, kdy byly koncentrace jedů nejvyšší, se do laboratoří vůbec nedostaly.
Podle šéfa místního rybářského svazu Stanislava Pernického jeho kolegové vzorky předali pracovnici vodoprávního úřadu z Hranic. „Později uvedla, že inspektor po konzultaci s laboratoří provedl vlastní odběr vzorků a ryb,“ uvedl Pernický. Kde vzorky rybářů skončily, je dosud nejasné.
O „diletanství“ už dřív hovořil toxikolog Masarykovy univerzity Ivan Holoubek. „Skutečně nejde říct, kdo to udělal. Stojí za tím fatální chyba, které se instituce dopustily. Chybí dva nejpodstatnější vzorky. Jednoznačné informace pro určení viníka chybí,“ řekl. Měl na mysli výpustě Dezy a společnosti Energoaqua.
Právě firma z továrního areálu v Rožnově pod Radhoštěm podle policie za únikem stojí. Verzi kriminalistů však část vědců zpochybňuje.
Poslanci z komise zároveň žádají změnu zákonů i metodických zákonů, které mají podobným haváriím v budoucnu zabránit. Podle nich je potřeba také zpracovat kompletní seznam výustí do řek a při řešení katastrof zajistit koordinaci laboratoří.
Pro další volební období navrhují opakované zřízení komise, která dostane víc času na dokončení práce. Z dvouměsíční činnosti také vyplývá, že ani po havárii nedošlo k žádným systémovým změnám, které riziko opakování katastrofy eliminují.
Ministerstvo životního prostředí sice nachystalo novelu vodního zákona, současná Sněmovna už ji však téměř jistě nestihne projednat.
Komise schválila závěrečnou zprávu téměř jednomyslně a požádala o svolání mimořádné schůze Sněmovny. Kompletní třicetistránkový dokument bude veřejný od pondělí, přesně rok od havárie. „Dáme tak Bečvě k ročnímu výročí dárek,“ konstatoval zpravodaj dokumentu Petr Gazdík (STAN).
Materiál podle něj zahrnuje všechna pochybení, kterých se vyšetřovací orgány dopustily, a další zjištění na základě konkrétních výpovědí a také návrhy opatření, aby se podobná katastrofa nemohla opakovat.
