Článek
Jeden z největších exportních projektů podpořených státními financemi a také jedno z největších aktuálních ohrožení pro českou státní kasu. To je projekt výstavby elektrárny v Turecku v režii strojírenského impéria Vítkovice miliardáře Jana Světlíka.
Klíčový krok, aby obří projekt pro tureckou společnost Adularya neskončil naprostým fiaskem, začal. Dělníci začali stavbu zazimovávat. Bez toho by byla bezmála hotová elektrárna za téměř dvacet miliard korun v podstatě ztracena. A s ní i mnohamiliardový úvěr, který pojistila státní exportní pojišťovna EGAP.
Ta vyčíslila potenciální ztrátu na 18,5 miliardy korun a přihlásila ji jako podmíněnou pohledávku do insolvence klíčové firmy z vítkovické rodiny - Vítkovice Power Engineering. Tu do stavu platební neschopnosti dostal mimo jiné právě ambiciózní turecký projekt.
Situace v Turecku se ještě zkomplikovala po červencovém pokusu o puč. Koncern Naksan, do nějž patří společnost Adularya, pro kterou Světlíkovi lidé staví, skončil pod kontrolou státu. Do jednání o dalším osudu stavby se tak zapojila i česká diplomacie. Na nedávné cestě o ní jednal i ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.
„Nikdo ze stran si nepřipouští variantu, že by se projekt nedostavěl. Rozhodně je shoda na tom, aby se dostavěla. A tím se i potenciální ztráta výrazně zmenšuje,“ uvedl v rozhovoru pro Seznam Jan Procházka, šéf státní pojišťovny EGAP, která má na svém kontě aktuálně exportní projekty pojištěné na více než 200 miliard korun.
Jak aktuálně vypadají jednání o pokračování stavby s tureckou stranou?
Jednání vypadají mírně optimisticky. Všichni poměrně logicky usoudili, že nejlevnější variantou, co dělat z 98 procent dokončenou elektrárnou, je ji dostavět.
Zatím není dohodnuto, co potom. Tedy, kdo bude elektrárnu provozovat, jak se bude provozovat, zda se třeba po dostavbě elektrárna prodá a jak se naloží s případným výtěžkem. Ale aktuální vývoj nám dovoluje být optimistickými, že ztráta bude minimalizována. Hodně k tomu přispěl i fakt, že věřitelé Vítkovic v čele s bankami dali firmě šanci přežít a schválili reorganizaci.
Insolvenční správce ovšem neuznal vaši pohledávku, kterou jste přihlásili vůči Vítkovice Power Engineering.
A to vcelku logicky. Byla to podmíněná pohledávka. Tedy - byla by platná za určitých podmínek, a ty nebyly naplněny. Tou hlavní bylo, že by stavba nebyla dokončena. A to už nehrozí.
Podmíněná pohledávka mluvila až o ztrátě 18,5 miliardy korun. V rámci těch variant, o kterých jednáte, ať už prodej či zprovoznění se stávajícím majitelem, je také odstupňováno, jak dalece to může být ztrátové pro Vítkovice a EGAP?
Všichni máme své propočty. EGAP, také Česká exportní banka a samozřejmě turecká strana. Takže zhruba tušíme, kolik by která varianta stála. Za nás platí, že uděláme vše pro to, aby dopad do našeho hospodaření a tudíž na daňového poplatníka byl nulový.
Dá se odhadnout časový horizont, kdy by elektrárna nakonec měla být spuštěna?
První fáze je zazimování. To je klíčové a právě probíhá. A někdy v březnu se budeme bavit, co dál. Především půjde o vyřešení otázky uhlí, u nějž se vyskytly určité potíže s dodávkami.
Podobný průšvih nehrozí, říká o Turecku šéf státní pojišťovny.
A dá se těm problémům nějak předejít?
Každému problému se dá předejít. Vítkovice by vám třeba řekly, že právě proto se pojistily.
Je třeba si říct, že je to i výsledek toho, jak byla nastavena proexportní politika. A to v rámci boje s krizí velmi proticyklicky v letech 2009 až 2011. Projekty z té doby by dnes určitě neprošly.
Dá se u projektu Yunus Emre dohledat v rozhodování o něm nějaké pochybení?
Myslím, že to je ještě předčasné hodnotit. Jistě probíhají vnitřní audity, zda nenastala někde chyba. Ale skutečně je to předčasné.
Je možné očekávat nějaké další průšvihy takového ražení z doby, o které mluvíme?
Většina projektů z té doby, pokud je tam riziko nesplácení, tak už je tak zvaně vyoprávkovaná, neboli jsou na ní vytvořené rezervy. Takže nějaký zásah do státního rozpočtu bych neočekával. A kromě toho v našem portfoliu už žádný tak obrovský projekt není.
Je po těchto zkušenostech s Yunus Emre možné se ještě zaměřit na exportní projekty v Turecku?
Pořád je to země, kam budou české firmy exportovat. Je to země, která je hladová po energetice. My si samozřejmě v rámci pojišťovací strategie musíme vyhodnotit změny, ke kterým došlo vzhledem k událostem z léta. Ale stopku na pojišťování tureckých obchodů určitě nevystavíme. Jen se nebudeme pouštět do tak obrovských projektů.
Kam nyní směřuje nejvíce český export a co má společného s dostavbou Temelína? Pusťte si další část rozhovoru ve videu.
Rusové nás lákají na jádro, říká Procházka z EGAP.Video: Seznam Zprávy
