Článek
Neudržitelný či nespravedlivý. Dvě přídavná jména, která se skloňují v souvislosti s důchodovým systémem v Česku. A stejně jako všechny polistopadové vlády i ta Andreje Babiše připravuje reformu, která to má změnit. Konkrétní představu zveřejní ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) na podzim.
„To, co zajímá většinu lidí, je to, že reforma nepočítá se zvyšováním důchodového věku. A to z několika důvodu – jedním z nich je to, že průměrná délka života ve zdraví je nižší než 65 let. Proto si myslíme, že v současnosti není prostor pro to, abychom zvyšovali důchodový věk,” uvedl pro Seznam Jiří Šatava, vedoucí koncepčně analytického oddělení ministerstva práce a sociálních věcí.
Přitom o potřebě jednat o zvýšení věkové hranice odchodu do důchodu před pár dny začala mluvit ministryně financí Alena Schillerová, která se odvolává na zprávu o stavu důchodového systému právě z pera resortu práce.
„Zpráva mluví o zvýšení důchodového věku u čtyřicátníků a mladších – o rok či o pár měsíců. I toto jednoduché opatření by mělo zásadní pozitivní vliv na udržitelnost systému, snížilo by výdaje státního rozpočtu o 1,6 procenta HDP, tedy zhruba 90 miliard korun ročně,“ řekla strážkyně státní kasy v rozhovoru pro MF Dnes, která patří do svěřenského fondu Andreje Babiše.
To ovšem rozporuje její vládní kolegyně Maláčová. Zvýšení důchodového věku by podle ní nepomohlo zachránit neudržitelný důchodový systém. Deficit v systému totiž převažuje nad tím, co by zmíněný krok přinesl.
Kde tedy chce vzít peníze na výplaty důchodů? Detaily ohledně reformy chce ministerstvo práce a sociálních věcí představit až na podzim.
Nicméně jednu možnost zmiňuje už nyní. „Pokud jde o odvody, může dojít k jistým dílčím změnám, ale víme, že je to v zájmu konkrétních skupin. Například víme, že osoby samostatně výdělečně činné do důchodového systému odvádí velmi malou část svých příjmů. To znamená, že jejich důchody budou velmi malé. Různé projekce hovoří o sedmi tisících korunách. Tudíž mohou být změny pro osoby samostatně výdělečně činné, ale je to pro jejich dobro,” vysvětlil Šatava.
To by se dotklo více než milionu lidí. Podle aktuálních statistik má živnost jako hlavní zdroj příjmů zhruba 600 tisíc lidí, dalších více než 400 tisíc pak jako vedlejší.
Důchodová reforma také hodlá pracovat s politikou takzvaných spravedlivých důchodů. Bude tak například řešit vyrovnání důchodů žen a mužů. Ještě v roce 2018 totiž měly ženy v průměru o 2 500 korun nižší důchod než muži.
Komise pro spravedlivé důchody jednala i o opatřeních souvisejících s dřívější penzí pro náročné profese či o změnách ve spoření ve třetím pilíři. Na návrhu řešení se ani u jednoho z bodů neshodla, začala je teprve probírat.
V nejbližší době tak bude vláda projednávat důvodovou zprávu ministerstva práce a sociálních věcí o důchodovém systému s přihlédnutím k demografickému vývoji.
Podle šéfky Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové pak záleží hlavně na Sněmovně a vládě, jestli se dál rozhodne jít cestou zvyšování daní, a také na tom, jaké daně případně zvedne. „Nebo cestou toho, že se sníží náhradový poměr mezi důchodem a průměrnou mzdou,” doplnila.
