Známe „analytičku festivalů“ u Jermanové. Brala 45 tisíc měsíčně

Jmenuje se Kristýna Medvedíková a před jméno si píše bakalářský titul. A pak má ještě jeden neoficiální: je to nejznámější poradkyně ve veřejné správě – žena, která brala 45 měsíčně mimo jiné za „analýzu hudebních festivalů“ nebo za sledování vánočních zvyků.

Po roce a půl se Seznam Zprávám podařilo získat kompletní soupis lidí, kteří v roce 2017 pracovali jako externí poradci pro kancelář středočeské hejtmanky Jaroslavy Pokorné Jermanové (ANO).

Jde o dokument přímo z krajského úřadu, jeho pravost redakce ověřila.

Připomeňme, oč šlo: zaměstnanci, jejichž jména kraj úporně tají, brali desítky tisíc korun měsíčně za práci, jejíž potřeba byla minimálně sporná. Většinou to byly různé analýzy, monitoringy nebo v jednom případě „poskytování zpětné vazby“.

Policie kvůli tomu dokonce vyšetřuje podezření, že z kraje takhle unikaly peníze za práce zbytečné a nikdy neodvedené. Detektivové kvůli tomu udělali domovní prohlídku i v domě hejtmanky Pokorné Jermanové.

Když loni Seznam Zprávy v sérii článků popsaly podezřelé utrácení za tyto poradce, měly k dispozici pouze anonymizované interní dokumenty z krajského úřadu: zaměstnanci byli označeni jen číslem a popisem činnosti. Ve výkazech práce, v nichž rozepisovali, na čem a jak dlouho dělali, byla zase jména začerněná.

Nyní je jasné, že například zaměstnancem ukrytým dosud pod číslem 5678 byla právě zmíněná Kristýna Medvedíková. Pro ilustraci přikládáme faksimile jednoho z měsíčních výkazů její práce.

Podle smlouvy bylo náplní práce Kristýny Medvedíkové „vyhodnocování akcí krajského úřadu, podpora při organizaci společenských akcí a eventů, příprava a realizace komunikačních strategií, analýza dopadů PR akcí, monitoring činností ostatních krajů“.

Odměna 45 tisíc měsíčně byla za poloviční úvazek (smlouva totiž zní na dohodu o pracovní činnosti, která povoluje odpracovat jen 20 hodin týdně, podobnou měli téměř všichni další externisté).

Pohled do výkazů práce ukazuje, že Medvedíková prováděla 1. června od osmi do jedenácti „analýzu hudebních festivalů.“ Druhý den se věnovala pět hodin „monitoringu činnosti ostatních krajů“ – což bylo její hlavní náplní až do konce měsíce.

V červenci to bylo podobné: vedle monitoringu činnosti jiných krajů se objevuje ještě heslo „Projekt 100 let Československa“. Souvisí to zřejmě s velkou knihou o Středočeském kraji, kterou kraj vydal u příležitosti výročí založení republiky.

Koncem roku zase Medvedíková vykázala, že monitorovala opatření při smogové situaci v Praze, podílela se na blíže neurčené práci na knize Voda v krajině a další z bodů zní: Vánoční a novoroční zvyky ve Středočeském kraji.

Seznam Zprávám se nepodařilo zjistit, kdo Kristýna Medvedíková vlastně je, jak se k práci na externí smlouvu dostala a co konkrétního vykonala.

Výkazy práce externistů přebíral a kontroloval tehdejší šéf hejtmančiny kanceláře Roman Šubert. Šubertova manželka se za svobodna jmenovala Lucie Medvedíková, ale nebylo možné zjistit, jaký je mezi ní a zmíněnou externistkou vztah.

Roman Šubert s redakcí dlouhodobě nekomunikuje a tento postoj zaujal i tentokrát. Na otázku, jestli poradkyně Kristýna a jeho manželka Lucie jsou příbuzné, neodpověděl.

Dalším novým jménem na seznamu poradců je Dana Pavlousková, která se dobře zná s hejtmankou a také založila Klub svobodných matek – neziskovku, jež chrání práva samoživitelek.

Její práci za 35 tisíc měsíčně (opět na poloviční úvazek) popisují dokumenty kraje jako „získávání a zpracovávání informací, vyhledávání a posuzování témat ke zpracování, sledování aktuálního dění a poskytování zpětné vazby, příprava edičního plánu, koordinace redakční činnosti, redigování dodaných podkladů.“

„Já se s vámi vůbec na tohle téma nebudu bavit, protože nemůžu,“ říká Pavlousková.

Jaký je důvod mlčení, nebo zda jí rozhovor s reportérem někdo zakázal, nelze zjistit. Dana Pavlousková totiž hned po položení otázky pokládá mobil.

Když Seznam Zprávy na kauzu s poradci loni na jaře upozornily, v přehledu smluv zaujal i „monitoring periodik vydávaných místními akčními skupinami na území Středočeského kraje.“ Za 20 tisíc měsíčně.

To proto, že některé tyto skupiny, založené většinou pro čerpání evropských dotací, sice vlastní informační časopisy vydávají. Ale jedná se většinou o několikastránkové newslettery, spíš jen takové poloamatérské letáky. Takže není jasné, co a jak mohl někdo na nich monitorovat.

Každopádně tuhle práci vykonávala Jiřina Petrželková, bývalá zastupitelka za ČSSD v Mladé Boleslavi. „Nemůžu, kojím,“ odpovídá Petrželková na žádost o rozhovor. Pak už telefon nezvedá a neodpovídá ani na zprávu.

Další z externistů na seznamu - Kateřina Kubíčková - dnes pracuje jako mluvčí Středočeské centrály cestovního ruchu. V roce 2013 ale měla externí smlouvu na PR.

„Já s vámi moc mluvit nechci. Dělala jsem klasickou práci na tiskovém oddělení. Nabídli mi to a prošla jsem konkurzem,“ vysvětluje Kubíčková s odkazem na víc než desetiletou praxi v médiích.

Na otázky, kdo jí dal nabídku a jestli je na tiskovém odboru obvyklý plat 30 tisíc za poloviční úvazek, už Kateřina Kubíčková Zápotocká nechce odpovídat. „Přeju vám hezký den,“ ukončuje hovor.

Vztahy s veřejností měli v popisu práce také Martin Brummel, který je dnes ve vedení Středočeského inovačního centra. A pak i Tomáš Haspeklo, vystudovaný politolog pracující od založení jako analytik v centrále ANO. Byl i poslaneckým asistentem ministra životního prostředí Richarda Brabce.

Haspeklův otec je členem středočeského ANO a vysokým manažerem ve skupině Agrofert.

„Tu práci jsem reálně dělal,“ ukazuje Haspeklo v mobilu například komunikaci s Ministerstvem životního prostředí – šlo o případ neziskovky, která v bývalém vojenském prostoru v Milovicích vypustila divoké koně.

Tomáš Haspeklo vysvětluje, že měl například za úkol prověřit, z jakých zdrojů – kromě Středočeského kraje – získává organizace peníze: tedy zda a kolik z Ministerstva životního prostředí nebo z resortu zemědělství.

V jeho výkazech práce se píše také o „PR analýzách, analytice a zpracování podkladů,“. Několikrát také o práci „dle zadání hejtmanky“.

Jednu z mála smluv, které nezněly na poloviční úvazek, měla překladatelka z angličtiny Kristina Farris. Jako poradkyně pro PR a podobné služby brala 550 korun na hodinu. To znamená kolem 92 tisíc měsíčně.

„Normálně jsem tam denně chodila a pracovala. Ale byla jsem tam jen tři měsíce a pak jsem se s nimi s láskou rozloučila,“ říká ironicky Farris, která se věnovala například známému srazu harleyářů, na nějž kraj před třemi lety sporně přispěl dotací 10 milionů.

Farris jen neurčitě naznačuje, že když nahlédla do toho, jak to na kraji chodí, raději sama odešla. „I policie se mě ptala, jakou práci jsem dělala. Všechno jsem jí řekla a doložila,“ říká Farris.

Pod zaměstnaneckým číslem 9527 se zase skrývá historik Michail Odarčenko, jehož si kraj zjednal na „obsahové a formální zajištění komunikace kanceláře hejtmanky s veřejností a interní komunikace v rámci krajského úřadu formou písemných projevů.“

V první půlce roku 2017 za to Odarčenko měl odměnu 50 tisíc, poté mu ji kraj zvedl na 75 tisíc měsíčně. S Odarčenkem, který v minulosti pracoval pro Andreje Babiše i pražského primátora Pavla Béma z ODS, se Seznam Zprávám nepodařilo spojit. Na zaslaný e-mail nereagoval.

A další jméno: Barboru Štenglovou, bývalou šéfredaktorku bulvárního časopisu, si kraj v polovině roku 2017 najal na psaní do časopisu Středočech. „Dělala jsem normální práci jako dřív v redakci,“ říká Štenglová, která dnes pracuje jako mluvčí předsedy Sněmovny Radka Vondráčka z ANO.

Ve starých číslech časopisu je opravdu možné dohledat její články, mezi jinými také o hudebních festivalech. „Ne, žádný monitoring jsem k tomu vážně neměla,“ směje se Štenglová s odkazem na už zmíněnou analýzu hudebních akcí ve středních Čechách.

O sociální sítě se pak staral jistý Matěj Pálka, za 44 tisíc měsíčně na plný úvazek. Měl také – jak ukazuje popis jeho práce – vypracovat koncepci komunikace kraje na Facebooku nebo na Twitteru.

Pálka je synem Ireny Bartoňové Pálkové, dvojky ANO pro krajské volby.

„Rozdělal jsem spoustu projektů, ale poměrně brzo jsem odešel. Měl jsem představy, co by se dalo dělat, ale ty se nestřetly s realitou. A stejně by se mi asi nechtělo pracovat pod komunisty,“ naráží Pálka na to, že v roce 2017 vyšachovalo ANO na kraji z koalice ODS a Starosty – a nově začalo vládnout se sociálními demokraty a KSČM.

„Všechno jsem odevzdával přes mail své vedoucí,“ vzpomíná Pálka, který několik let spravoval sociální sítě v Českém rozhlasu.

Podobně mluví i další poradci. Shodují se, že práci odevzdávali elektronicky, často že pracovali z domova.

Jenže když Seznam Zprávy už dříve žádaly podle informačního zákona o poskytnutí všech oněch analýz a monitoringů, kraj odpověděl, že tyhle výstupy nemá: prý měl všechno vytištěné na papírech – a ty si při zásahu odnesli detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu.

Úplně jiné zaměření měl mít na kraji jako expertní pracovník Dušan Strakula z Příbrami, člen ANO a někdejší volební manažer hnutí.

Podklady Seznam Zpráv popisují jeho úkoly takto: „Poskytování sociálních služeb, start-up sociálních služeb, prevence kriminality“.

„Já mám svědomí čisté. Je za mnou odborná práce a ke všemu, co jsem dělal, existují podklady. Dal jsem je i policii,“ vysvětluje do telefonu Dušan Strakula a ochotně vyjmenovává, na čem se jako externí spolupracovník podílel: je například autorem humanitárního projektu, při němž kraj rozdává ročně 35 milionů, sepsal také projekt, jak zajistit lidem se zdravotním postižením stejné příležitosti, jaké mají ti zdraví.

Strakula bral za své služby 30 tisíc měsíčně (opět za poloviční úvazek). Tvrdí ale, že ve skutečnosti šlo o práci „od rána do večera“.

Životnímu prostředí se zase věnoval Martin Itterheim, další z někdejších volebních manažerů ANO. Měsíčně mu kraj posílal 50 tisíc korun, jak už loni zjistila Mladá fronta Dnes. Itterheim se tehdy nechtěl o svém angažmá podrobně bavit.

U několika dalších poradců sice Seznam Zprávy zjistily jména, není však možné k nim přiřadit konkrétní smlouvy a výkazy práce.

To je případ Dušana Lošotha. Je to jméno, které se už v souvislosti s vyšetřováním poradenských smluv objevilo. Policie po razii z loňského jara začala stíhat Roberta Georgieva, bývalého ředitele Středočeské vědecké knihovny v Kladně a člena ČSSD.

Georgiev je zatím jediným obviněným v celé kauze externích poradců.

Vyšetřovatelé zjistili, že vyplácel desítky tisíc za nic právě Dušanu Lošothovi, svému registrovanému partnerovi. A také sestře-právničce za služby, které nikdy knihovně nedodala. Podle policie způsobil škodu 670 tisíc. Georgiev to kriminalistům přiznal a škodu zaplatil.

Nyní se čeká, jestli případ doputuje k soudu.

Hejtmanka Pokorná Jermanová ani další radní za ANO se nikdy nesnažili po své linii vyšetřit, jestli kraj skutečně neplatil externí poradce zbytečně. Radní pouze ujišťovali, že „dohodáři“ práci jistě odevzdali.

„Nemáme co skrývat a je dobře, že budou všechna podezření policií prošetřena,“ prohlásila už dříve hejtmanka.

Když ale Seznam Zprávy chtěly výsledky práce externistů získat podle informačního zákona, úřad žádost zamítl. V případě PR analýz a monitoringů se podle něj jedná o „výsledky dlouhodobé a náročné tvůrčí činnost“, které není možné nikomu dalšímu ukázat.