Znalci se spletli o stamiliony. Beztrestně, posudky můžou psát dál

Oba se týkají stejného pozemku a oba jsou opatřené kulatým razítkem. Jenže v částkách se tyto znalecké posudky zásadně liší: Soubor polí ve středních Čechách má podle jednoho hodnotu 36 milionů a podle druhého už 234 milionů.

Právě ony však hrály klíčovou roli v případu největšího novodobého tunelu, jehož obětí se stalo Metropolitní spořitelní družstvo. Kdysi vyhledávaná záložna, z níž mezi lety 2012 a 2013 zmizelo 1,3 miliardy.

Její krach začne od pondělka rozplétat soud.

Video: Jak může zmizet miliarda z kampeličky? Bylo to prosté 

Pět znalců stálo podle obžaloby na začátku příběhu. Posudky s kulatým razítkem mnohonásobně nadhodnocovaly ceny polí, které skupovaly firmy - prázdné schránky napsané na bílé koně.

Firmy pak v záložně žádaly o úvěr. Jako ručení nabízely pozemky s nafouknutou cenou. Když peníze dostaly, obratem je poslaly na účet do banky v Honkongu.

A přestože v obžalobě, kterou Seznam získal, státní zástupkyně výslovně označuje posudky za „nepravdivé", pro znalce to nemá žádnou dohru. Policisté je vyšetřovali, ale neobvinili. Zůstali i oficiálně zapsaní v seznamu státem jmenovaných držitelů kulatého razítka.

Video: Jak jsme honili bílé koně ze záložny

„Vyslýchali mě, ale všechno jsem si dokázal obhájit," říká například znalec Pavel Pech ze středočeské Dobříše.

Vzpomíná, že mu jednou v roce 2013 kdosi zavolal, ať vypracuje posudek na soubor polí. Kdo, to už prý neví - a nevěděl to ani při výslechu. Tvrdí také, že netušil, že někdo se pokusí zneužít posudky ke zpronevěře.

Cenu polí Pavel Pech stanovil na 234 milionů, přestože firma Moladen (jedna z těch, které takhle podvodně žádaly o úvěr) tato pole nedlouho předtím koupila od soukromníků za 39,8 milionu. I díky Pechovu posudku půjčilo Metropolitní spořitelní družstvo firmě Moladen celkem 134 milionů.

Policií najatý znalec později pole ocenil zhruba na 36 milionů. Takže záložna přijala jako ručení pozemky, které zdaleka nemohly úvěr pokrýt.

Podobný je příběh příbramského znalce Stanislava Podlešáka: Cenu v jednom případě odhadl podle policie desetkrát výš. Došel k hodnotě 245 milionů, reálná cena pozemků nepřesáhla 25 milionů. Podlešák se dnes nechce o své práci bavit, ihned pokládá telefon.

Znalec Pavel Pech vysvětluje, že rozptyl desítek milionů u jednoho pozemku není neobvyklý. Záleží prý na tom, jaký je v parcele potenciál. Třeba jedno z polí, které posloužilo k podvodu, leží blízko letiště. Takže podle Pecha mělo obrovský komerční potenciál.

I proto stíhat znalce pro zmanipulovaný posudek obecně není snadné. Policisté musí znalci prokázat úmysl. Tedy že chyboval záměrně.

V případě Metropolitního spořitelního družstva dala státní zástupkyně Daniela Smetanová pokyn k vyšetřování znalců hned od propuknutí kauzy v roce 2014. Policisté však nic trestného nezjistili. Pochybení nenašel ani krajský soud, který na znalce dohlíží.

Pouze v případě ostravského znalce Josefa Fojtíka ještě vyšetřování trvá. Obviněn zatím nebyl.

Ani Fojtík se na radu advokáta nechce ke svým posudkům vyjadřovat. U policejního výslechu nicméně podle informací Seznamu řekl, že mu podklady přišly e-mailem, když pak posudek sepsal, poslal ho vlakem do Prahy.

Příjemcem byl Petr Koltok, podle obžaloby jedna z ústředních postav kauzy - byl to člověk, který údajně řídil přesuny stamilionů do zahraničí. Stejně jako hladké schvalování úvěrů v Metropolitním spořitelním družstvu.

Na druhou stranu, není to tak, že se záložna stala obětí podvodníků. Před soud míří i tři bývalí členové představenstva tohoto družstva, které mělo 14 tisíc klientů a nabídku zajímavých úroků.

Obžaloba říká, že šéfové kampeličky nastavili systém řízení tak, že tím obří zpronevěru umožnili. Záložna například neprověřovala, jestli žadatelé o úvěr nejsou rizikoví. Podle kontroly České národní banky byl její systém „naivní".

Mezi obžalovanými je také „střední management" celé zpronevěry. To znamená lidé, kteří sháněli bílé koně a organizovali přesuny peněz do Honkongu.

Policii se z 1,3 miliardy, vyvedené ze záložny, povedlo na českých kontech zmrazit 437 milionů. Velkou část peněz se ale nikdy nepodařilo najít. A policisté jsou přesvědčeni, že skončily u hlavního organizátora, který stál celou dobu v pozadí. Jeho jméno se jim nepodařilo vypátrat.

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) sepsal nový zákon o znalcích, který má dohled nad touto důležitou profesí zpřísnit. Protože u soudů dnes stále víc sporů nebo trestních kauz rozhoduje názor znalců - třeba lékařů nebo ekonomů. Ministerstvo si bude moci od znalců vyžádat ročně pět posudků, které pak podrobí vlastnímu přezkumu.

Když zjistí chyby, budou znalcům hrozit sankce. V krajním případě i vyškrtnutí ze seznamu.