Článek
Například 915 výrobků od 233 producentů aktuálně nese asi nejznámější označení kvality potravin Klasa. Právě tak velké množství a příliš benevolentní přidělování značky podle odborníků dokazuje, že výrobky ve skutečnosti nemusejí splňovat žádná nadstandardní kritéria kvality.
Kromě toho značek kvality potravin je v Česku nespočet a zákazníci často ani nevědí, co jim dané označení na obalu výrobku zaručuje. Některé značky přitom odkazují na původ a složení výrobku, některé poukazují jen na jeho chuť. „Všechny značky jsou hlavně o marketingu. Zákazník na první pohled vidí, že je potravina vyrobena podle zpřísněné Cechovní normy či Klasy, to jsou značky, které jsou kontrolované veterináři nebo Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí,“ tvrdí předseda Českého svazu zpracovatelů masa Karel Pilčík.
Ve velkém množství potravinových značek se však laik jen těžko zorientuje. „Zákazníků, kteří rozumí tomu, zda jsou ve výrobku například nějaké přídavné látky, je asi deset procent. Běžný zákazník většinou etiketu nezkoumá,“ uznává Pilčík.
„U značek obecně platí, že zákazník vnímá benefit, který mu přináší. Pokud benefit chybí, jde jen za nejnižší cenou,“ vysvětluje ředitel marketingové společnosti Ogilvy Ondřej Obluk.
Upozorňuje navíc, že otazník se vznáší nejen nad kvalitou potravin, ale i nad efektivitou peněz, které do podpory výrobců investuje stát. „Ministerstvo zemědělství na značky kvality potravin přispívá přibližně 200–250 milionů korun ročně,“ sdělil tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Například 915 výrobků od 233 producentů aktuálně nese označení kvality potravin Klasa. A právě efekt označení produktů značkou Klasa je podle Obluka diskutabilní: výrobek nemusí splňovat žádná nadstandardní kritéria kvality. Aby potravina zapadala do škatulky s nápisem Klasa, nesmí obsahovat aromatické látky, zahušťovadla nebo barviva.
Karel Pilčík je ke Klase shovívavější – podle něj stále poukazuje na kvalitu a stanovuje pravidla, podle kterých ji orgány kontrolují. „U značek jako Česká chuťovka a Česká potravina se sice dělají senzorické testy a zkouší se, jestli je výrobek chutný, přihlíží se k tomu, jestli tam jsou přidaná nějaká ochucovadla, ale nejsou tam už žádná pravidla výroby,“ vysvětluje Pilčík.
Třeba u Regionální potraviny je zase jasné, že se jedná o produkt lokálního původu vyrobený alespoň zčásti ze surovin, které pocházejí z daného kraje.
Někteří spotřebitelé si také mohli všimnout, že na krabici od mléka Madeta se objevila reklama na Českou cechovní normu, kterou jsou některé výrobky mlékárny označeny. „Věříme, že cechovní norma je jeden ze způsobů, jak spotřebitelům vrátit potraviny, které jsou vyrobené tak, jak mají. Zkrátka jogurt jen z mléka a jogurtové kultury. Pro Madetu to je důležitější než zisk z jiné reklamy,“ popisuje Jan Teplý, ředitel obchodu, marketingu a nákupu firmy Madeta.
Českou cechovní normu spravuje Potravinářská komora České republiky. Nositelem tohoto označení je momentálně 182 výrobců a 1706 potravin. Garantují zákazníkovi, že je jejich produkt vyroben danými postupy a obsahuje pouze ty složky, které mu povoluje norma.
Vybrané značky na českých potravinách
Klasa
Národní značku kvality Klasa uděluje ministr zemědělství od roku 2003. Výrobky mohou nést toto označení po dobu tří let, během nichž Státní veterinární správa ČR a Státní zemědělská a potravinářská inspekce provádějí namátkové kontroly. Měla by zákazníkům garantovat kvalitu. Podle kritérií pro udělení značky to znamená například, že výrobek bude bez éček, v šunce nejvyšší jakosti, výběrové šunce a trvanlivých tepelně opracovaných masných výrobcích se neobjeví aromatické látky a látky s barvicími účinky, jako je červená řepa.
Regionální potravina
Od roku 2010 vydává značku Regionální potravina Ministerstvo zemědělství. Regionální potravinou se může stát výrobek na čtyři roky, pokud projde krajskou soutěží. Toto označení může mít pouze produkt od menšího výrobce (podnik do 250 zaměstnanců) z daného kraje. Potravina musí být z větší části složena z místních produktů – ze 30 procent však může být vyrobena ze surovin ze zahraničí. Regionální potravina je pro lidi vodítkem, že podporují lokální výrobce, ale kvalita tohoto výrobku už je nejasná. Značku nese 409 výrobků od 313 producentů.
Česká cechovní norma
Označení Česká cechovní norma spravuje Potravinářská komora České republiky. Kvalitu, kterou má výrobek splňovat, posuzuje hodnotící komise z výkonné rady potravinářské komory. Česká cechovní norma udává složky, které potravina musí, může a nesmí obsahovat, a technologické postupy výroby. Užívání značky je zpoplatněno, nositelem tohoto ocenění je 1706 potravin od 182 výrobců.
Česká potravina
Logo Česká potravina mohou užívat potraviny, které dodržují pravidla vydaná Ministerstvem zemědělství. Výrobci si na produkt mohou dát tuto značku, pokud splňují dvě kritéria: potravina musí být vyrobena na území České republiky a musí splňovat stanovený podíl českých potravin.
Český výrobek
Potraviny mohou být označeny dvěma typy značky Český výrobek. Buď Český výrobek s nálepkou české vlajky, nebo s modrým kolečkem a červeným lipovým listem. Variantu s českou vlajkou od roku 2011 vydává Potravinářská komora ČR. Potraviny musí splnit určitý podíl českých surovin a musí být vyrobeny v Česku. Projekt financují sami výrobci, jelikož musí za značku platit poplatek 1 500 korun za výrobek.
Druhá možnost označení Český výrobek je komerční projekt společnosti Český výrobek s.r.o., který sám systém označení financuje. Nejméně polovina surovin, z nichž je potravina vyrobena, musí pocházet z tuzemska. Výrobce musí řádně platit daně a zaměstnávat alespoň nějaké české pracovníky. Krom toho, že potraviny nesmí obsahovat separát, neklade Český výrobek na složení potravin žádné další požadavky.
Česká chuťovka
Produkt s označením Česká chuťovka je vítězem soutěže o Dobrý tuzemský potravinářský výrobek Česká chuťovka, která existuje od roku 2008. Tato potravina musí být především chutná, porotci tedy hledí hlavně na chuť, vzhled, vůni a konzistenci výrobku. Přihlášený výrobek musí být od českého výrobce a musí být vyroben v tuzemsku. Na soutěži spolupracuje Senát a odbornou garanci nad ní drží Vysoká škola chemicko-technologická, Vyšší odborná škola ekonomických studií, Střední průmyslová škola potravinářských technologií a Střední odborná škola přírodovědná a veterinární.
Zdravá potravina
Mezinárodní označení Zdravá potravina existuje od roku 2010. Udělování značky se řídí kritérii Světové zdravotnické organizace a Organizace OSN pro výživu a zemědělství. Potraviny takto označené mají garantovat, že neobsahují škodlivé látky, které by mohly v při nadměrné konzumaci způsobovat civilizační choroby. U potravin se sleduje obsah nasycených kyselin, soli a cukru.
Vím, co jím
Občanské sdružení Zdravá potravina zkoumá od roku 2013 vliv potravin na lidské zdraví a také na přírodu. Potravina se značkou Vím, co jím musí splňovat základní nutriční hodnoty, nesmí obsahovat éčka a umělá aromata. Při posuzování výrobku se však nehledí na chuť a neprovádí se ani laboratorní analýza. Občanské sdružení Zdravá potravina čerpá informace pouze z etiket výrobků.
