Článek
Vyjmenovaná slova se učí od třetí třídy. Způsob výuky se za posledních sto let téměř nezměnil. Je stále založená zejména na memorování. Děti se učí řady vyjmenovaných slov po B, L, M, P, S, V a Z jako básničku. A pak výrazy procvičují v doplňovacích cvičeních či v diktátech.
„Ta metoda, kterou všichni pamatujeme ze školy, je poplatná snad ne ani 19., ale dokonce 18. století. Učit se vyjmenovaná slova v daném pořadí je zcela zbytečné,” podpořil jazykovědec Karel Oliva reformu výuky. I Jana Skřivánková, která vede web Moje čeština, je jednoznačně pro změnu. „Děti by měly být víc zapojeny do procesu učení, nestačí klasické biflování. Když memorují, pak nevědí, co se skutečně učí. Pokud jim chybí význam toho slova, tak se jim to špatně pamatuje.”
„Smyslem nové metody má být způsob, jak by se děti nemusely učit vyjmenovaná slova všechna najednou a nazpaměť. Učily by se je postupně, a navíc jen ta, která používají a kterým rozumí,” vysvětlil didaktik Stanislav Štěpáník novou metodu v České televizi. I proto by mělo podle obou hostů Duelu smysl seznam vyjmenovaných slov pokrátit. Zůstat by měla jen ta, která žáci ve svém věku používají. Ta málo frekventovaná jako třeba vyžle, babyka, slynout, sumýš a vyza by se učili později, až na ně budou zralí.
Anketa
Skřivánková v Duelu poukázala na to, že ne všechny školy stále preferují klasické biflování. „Jiné s vyjmenovanými slovy už více pracují, vymýšlí pohádky, příběhy. Děti si dělají pamatováčky. Píší si, že vyžle znamená hodně hubený člověk, nakreslí si ho tam,” ocenila češtinářka.
A kde Češi ve vyjmenovaných slovech nejčastěji chybují? Problémy bývají ve spojení nabít mobil nebo ve slovech vidět či víkend. Pro děti jsou podle Skřivánkové nejtěžší vyjmenovaná slova po b, protože se učí jako první a chvíli trvá, než pochopí systém. A také vyjmenovaná slova po v, ta kvůli předponám vy- a vý-.
K nejproblematičtějším jevům v češtině ovšem podle jazykovědců nepatří tvrdé a měkké i, ale velká písmena. Ta prošla reformou v roce 1993. Podle Karla Olivy nepodařenou. Systém podle něj nemá žádnou logiku a ani ti nejlepší češtináři se v něm neorientují. Proto už se řadu let mluví o nové změně v psaní velkých písmen.
