Článek
Jan Marsalek byl ještě nedávno provozním ředitelem jedné z nejrychleji rostoucích finančních firem Wirecard. V loňském létě utekl z Evropské unie, když se provalilo, že společnosti chybí dvě miliardy. Podle informací americké agentury, která má k dispozici zatýkací protokol, měl bankéř odcestovat v polovině června soukromým letadlem do Běloruska. K bezpečnému útěku mu údajně pomáhal agent tajné služby BVT a rakouský krajně pravicový politik.
„Nejhledanější muž světa“, jak Marsalkovi přezdívá například sever Bellingcat, zmizel v polovině loňského června. V té době byl propuštěn z firmy Wirecard společně s celým vedením, když vyšlo najevo, že firmě v účetnictví chybí asi 1,9 miliardy eur, tedy víc než 50 miliard korun.
Dlouhé měsíce se pak diskutovalo, kam Marsalek jako jedna z hlavních postav podvodného podnikání zmizel. Původně se spekulovalo o tom, že rakouský podnikatel zamířil na Filipíny, kde měla Wirecard své obchodní zájmy. Objevil se totiž padělaný záznam, podle kterého měl podnikatel přiletět na letiště v Manile. Místní úřady pak popřely, že by vstoupil do země. Ve hře bylo také Rusko a právě Bělorusko.
Podle zjištění reportérů německého časopisu Spiegel využil toho, že kromě role druhého nejvýše postaveného manažera finanční firmy měl v záloze ještě celou řadu dalších identit a nejrůznějších cestovních dokladů. Marsalek má podle německého zpravodaje české kořeny a údajně hovoří plynně česky.
Podle informací agentury Bloomberg má kauza nyní další vývoj, který ukazuje prstem na rakouskou kontrarozvědku BVT. Už dříve byl bankéř, který měl ve své mnichovské luxusní vile kancelář vybavenou ochranou proti odposlouchávání, kromě finančních podvodů podezřelý i kvůli vazbám na ruské tajné služby.
Právě s ruskými agenty měl být Marsalek v intenzivním kontaktu, zejména v době, kdy vystupoval ve funkci provozního ředitele Wirecard.
Podle některých médií firma pro něj mohla být hlavně zdrojem peněz a zástěrkou pro jeho skutečné zájmy. Ještě mnohem temnější, než je falšování účetnictví – podvody a možná i praní špinavých peněz v miliardách, kvůli kterým teď úřady firmu vyšetřují.
Minulý pátek rakouská policie zadržela jednoho z vysokých úředníků služby BVT, který měl údajně Marsalkovi v útěku pomáhat, informovala mluvčí vídeňské prokuratury Nina Busseková.
Politické vazby
Do vazby nyní míří také bývalý poslanec z krajně pravicové Strany svobodných, který se na útěku měl podle mluvčí vídeňského soudu Christiny Salzbornové také podílet. Identita mužů ale prozatím zůstává z důvodu bezpečnosti utajena.
Podle doložených e-mailů a fotografií, které získala agentura Bloomberg, mají oba zadržení dosud s Marsalkem dlouhodobý osobní i obchodní vztah.
Podle vyšetřování britského investigativního webu Bellingcat byla zadržena z řad BVT i další osoba, která je podle vídeňské prokuratury vyšetřována ve vztahu ke kauze Wirecard, ze zneužití své funkce. Podle dostupných informací ale zatím není podezřelá z napomáhání k útěku bankéře Marsalka.
Další podrobnosti k útěku bankéře Jana Marsalka:
- 19. června loňského roku letěl Marsalek v soukromém letadle Cessna z rakouského Bad Voeslau do běloruského hlavního města Minsk.
- Předchozího dne, krátce poté, co byl Marsalek propuštěn z Wirecard, se s ním úředník BVT setkal na večeři v mnichovské restauraci, aby společně koordinovali jeho útěk. Úředník měl požádat krajně pravicového politika o pomoc s organizací letu.
- Marsalek nastoupil 19. června do taxi a odjel na letiště v Bad Voeslau. Marsalek pak zaplatil za let v hotovosti a byl převezen do Minsku.
- Rakouský politik byl zadržen minulý týden a připustil, že odlet soukromého letadla zorganizoval jménem úředníka BVT.
- Úředník BVT znal Marsalka mnoho let a státní zástupci mají podezření, že on a další agenti BVT dříve pracovali pro Wirecard. Měli jim pomáhat vyšetřovat solventnost společností, které natáčí porno filmy.
Zdroj: Bloomberg
Marsalek byl v době slavného období Wirecard pravou rukou bývalého generálního ředitele Markuse Brauna, který si v současné době odpykává trest v německém vězení.
Firma pod jeho vedením vstoupila na burzu už v roce 2001. Její akcie ale začaly strmě růst až v roce 2017. Rychlý skok udělal z Brauna, který v té době držel ve firmě sedmiprocentní podíl, miliardáře. V té době se už ale začínaly objevovat první informace ukazující na nesrovnalosti v hospodaření německé firmy.
Braun jakékoliv nesrovnalosti vždy vehementně odmítal, čehož se držel až do samotného provalení skandálu.
Jak fungoval Wirecard a jak Marsalek zbohatl?
Společnost poskytovala služby zpracovávání plateb, vydávání karet a rizikový management více než 7000 společnostem po celém světě. Její služba internetových plateb Wirecard konkurovala i službám, jako je PayPal a Western Union.
Jan Marsalek a Markus Braun, tehdejší generální ředitel firmy, vysoké obraty a zisky v účetnictví vytvářeli uměle. Nakupovali firmy a zakládali dceřiné společnosti v lokalitách mimo dohled. Fiktivní zisky se měly hromadit na kontech dvou malých bank na Filipínách. Jak ale v loňském roce vyšlo najevo, tyto zdroje na Filipínách vůbec neexistovaly, doklady o nich byly falešné.
O tom, že účetnictví firmy je podvodné, se na základě zjištění britských Financial Times spekulovalo už v roce 2016. Až v roce 2020 ale auditoři podvod odkryli. Německé úřady v současné době řeší, proč se tak nestalo dříve.
Společnost Wirecard vznikla v roce 1999 a zaměřila se na zpracovávání plateb a na finanční služby. V Německu byla považována za nadějného hráče na rychle rostoucím trhu finančních služeb, dávána za vzor domácího úspěchu a označována za hvězdu německého technologického sektoru. Pád firmy zasáhl i klienty v Česku.
Firma v loňském létě přiznala, že účty, kde mají peníze být, vůbec neexistují. Dlouhodobý auditor Wirecardu, společnost EY, svého klienta obvinila ze sofistikovaného podvodu. Německá prokuratura nedávno zahájila vyšetřování také auditorů společnosti EY, kteří se zabývali kontrolou účetnictví firmy. Reaguje tak na stížnost, která auditory viní z kriminální činnosti.
