Článek
Ministři zdravotnictví a školství představili návrh novely vyhlášky, která určuje, jaké potravinářské výrobky smějí nabízet školní bufety a automaty.
Ministři deklarovali, že takzvanou pamlskovou vyhlášku zmírnili, aby se ve školách mohl rozšířit potravinářský sortiment.
Ne všichni jsou však z jejich kroku nadšeni.
Jednou z kritiček je specialistka na zdravotní prevenci a výživu Margit Slimáková, které se nelíbí především způsob, jakým chtějí ministři v demisi Adam Vojtěch a Robert Plaga změnu udělat.
„Když vyhláška poprvé vstoupila v platnost, Ministerstvo školství původně navrhovalo dvouleté testování v praxi. S tím, že pak by byla možná nějaká aktualizace,” říká Margit Slimáková.
Novelizaci vyhlášky by prý přivítala, avšak není spokojena ani s výsledným návrhem, ani s tím, jak vznikal.
„Nyní je po několika měsících fungování, bez jakékoliv analýzy, tedy na základě dojmů a snahy zájmových skupin, představen návrh, který je poměrně tajný. Nevíme, kdo se na něm podílel a kdo na něm pracoval,” uvedla Slimáková.
Podle ní ministři ustupují ve vyhlášce potravinářské lobby, protože ta podle ní povoluje vyšší množství cukru v nápojích a také v jemném pečivu - v koblihách a koláčcích.
Zmírnění těchto limitů pak považuje za nesmyslné.
„Úkolem škol není vyživovat žáky, úkolem škol je žáky vzdělávat. A jestliže bychom měli poskytovat nějakou výživu, tak bychom měli poskytovat stravu v souladu s výukou ke správné výživě,” uvedla Slimáková.
Argumenty ministrů, že musely některé bufety po vyhlášce zavřít, nebo že se studenti stravují mimo školu, pak Slimáková neuznává. Neexistují pro ně podle ní relevantní data a ministři vycházejí pouze z domněnek a odhadů.
„Relevantní data neexistují, nebo minimálně nejsou přiloženy k té aktualizaci. Faktem je, že podle sledování školní inspekce z let 2012/2013 mělo doplňkový prodej zhruba jen 60 procent škol. To znamená, že mnoho škol tento doplňkový prodej nikdy nemělo a nic se nestalo,” uzavírá.
