Článek
Agentura uvedla, že se dotazovala 163 124 voličů u 800 volebních středisek v 25 z 85 regionů Ruské federace. Proti změnám v základním zákoně se podle údajů VCIOM k nedělnímu večeru vyslovilo 23,6 procenta respondentů. Z hlasujících, na něž se agentura obrátila, odpovědělo 70,6 procenta, ostatní odmítli. Podle sdělení ústřední volební komise do nedělního večera odhlasovalo 37,2 procenta voličů.
Ústavní reformu rámcově navrhl v lednu sám Putin, oficiálně kvůli posílení role parlamentu při vytváření vlády či sociálním garancím. Při diskusi v obou komorách zákonodárného sboru se objevila řada dalších návrhů ke změně základního zákona. K těm, jež prošly, přibyla možnost „vynulovat“ dosavadní prezidentské mandáty, což by Putinovi otevřelo možnost v roce 2024 znovu kandidovat, a to případně na dvě další šestiletá období.
Celý balík změn už schválily obě parlamentní komory, tedy Státní duma i Rada federace, zákonodárné sbory všech 85 regionů i ústavní soud a podpisem ho stvrdil prezident. Ke vstupu v platnost chybí již jen přijetí v celostátním hlasování.
Referendum vyhlášené na 1. července začalo už 25. června a v některých odlehlých končinách Dálného východu a Sibiře či na lodích a polárních stanicích ještě dříve. V Moskvě a v Nižním Novgorodu úřady umožnily rovněž internetové hlasování.
Odevzdat hlas v referendu o změnách ústavy může přibližně 110 milionů oprávněných voličů. Ústřední volební komise podle agentury TASS dnes oznámila, že jich do nedělního večera už odhlasovalo 40,4 milionu, což je 37,2 procenta.
Původně se mělo referendum konat 22. dubna, ale kvůli pandemii bylo odloženo.
