Článek
Zkušenosti lidí, kteří se oficiálně vyléčili z covidu-19, a přesto i několik měsíců poté pociťují negativní dopady nemoci na své zdraví, se objevují po celém světě. Takzvaný postcovidový syndrom se přitom zdaleka netýká jen těch, kdo prodělali těžký průběh nemoci.
„Kdybych tušil, že budu takhle nemocný, bral bych tehdy v březnu všechno mnohem vážněji. Pořád jsem ale slyšel jen to, že pokud onemocníte a jste mladí, pravděpodobně nebudete mít žádné příznaky, nebo budete nemocní jen pár týdnů a tím to skončí,“ popsal 27letý Charlie Russell pro britský list Guardian svoji zkušenost s covidem. Ani víc než 182 dní od vzniku infekce není schopen vrátit se ke svému původnímu životnímu stylu – trpí bolestmi na hrudi, migrénami, dušností, závratěmi a únavou.
Lidé, kterým akutní příznaky covidu odezněly, mají negativní test a jsou považováni za vyléčené, mohou trpět celou škálou zatím popsaných zdravotních potíží. Některé – například ztráta čichu a chuti – jsou jim zřejmé, jiné odhalí až lékařské vyšetření.
„Když máte těžké nachlazení a rýmu, také necítíte, takže vám to nepřijde tak zvláštní, ale když už necítíte vůbec nic – to se mi ještě nikdy nestalo. Cítíte, jen když je něco hodně slané nebo hodně kyselé, ale vůbec necítíte tu chuť. Mám 14. den v karanténě, ale pořád ještě nemám stoprocentní chuť a čich. Prý se vrací i několik měsíců,“ popsala už dříve pro Seznam Zprávy jedna z pacientek, třicetiletá Eva Marie Lišková.
První české výsledky
Větší povědomí o dlouhodobých dopadech covidu už je i v Česku. Jejich sledování se od léta systematicky věnují odborníci z Fakultní nemocnice Hradec Králové, kteří se zaměřili zejména na následky v oblasti plic.
Zatím vyšetřili 79 pacientů průměrného věku 45 let. Většina, celkem 65, se s covidem-19 léčila doma, menší část – 14 lidí – v nemocnici.
„Téměř polovina všech nemocných ještě tři měsíce po prodělané infekci udává přítomnost respiračních příznaků,“ popsal Vladimír Koblížek, přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové.
Mezi takové potíže patří nejčastěji horší dýchání, to hlásí 21 procent vyšetřovaných lidí. Až 10 procent z nich si i měsíce po covidu stěžuje na častý kašel, 17 procent na zvýšenou únavu a devět procent na bolesti na hrudníku.
Kromě toho má 28 procent vyšetřovaných i po třech měsících narušený čich a devět procent chuť.
„Při vyšetření plicních funkcí jsme u poloviny sledovaných pacientů nalezli lehce porušené funkce. Nejčastěji – u 37 procent – sníženou schopnost přenosu kyslíku v oblasti plicních sklípků, méně často pokles kyslíku v krvi při zátěži – ten se týkal sedmi procent – a některé další změny. U přibližně 20 procent nemocných kontrolní zobrazovací vyšetření plic ukázalo určité zbytkové postižení plicní tkáně,“ dodal Vladimír Koblížek.
Stav se zlepší
Rozsah a závažnost dlouhodobých důsledků na zdraví se podle něj lišila i podle toho, jak závažný průběh covidu-19 lidé měli – u lidí s lehčími symptomy byly zároveň mírnější dopady.
„Nejde o těžké poruchy, které by člověka zahubily. Změny ale na plicích vidět jsou – je tak pravděpodobné, že i část pacientů, kteří se léčili doma, má přetrvávající potíže s dýcháním. Věříme nicméně, že se jejich obtíže zlepší. Sám jsem přesvědčený, že u většiny lidí do roka zmizí,“ uvedl lékař pro Seznam Zprávy.
Připomíná zároveň, že i po prodělání těžkého průběhu SARS či MERS měla část lidí známky zvazivovatění plic – takzvanou plicní fibrózu.
Plicní fibróza
Plicní fibróza (doslova „zjizvení plic“) je onemocnění dýchacích cest, v němž vznikají jizvy v plicní tkáni, což vede k vážným problémům s dýcháním. Vznik jizev a hromadění přebytečné vláknité pojivové tkáně vedou ke ztluštění plicní stěny a způsobují snížení koncentrace kyslíku v krvi.
„V tuto chvíli nevíme, jak budou pacienti po covidu vypadat za rok. Nicméně tam, kde by obyčejná chřipka po třech měsících už nedělala žádné potíže, se u nich objevily popsané změny,“ dodal.
Podle docenta Koblížka je třeba, aby lidé věděli, že covid-19 může dlouhodobé následky mít, a aby se v případě přetrvávajících potíží obrátili na lékaře s žádostí o vyšetření.
„Lidé v naší studii měli v drtivé většině lehký průběh, téměř všichni nicméně připustili, že měli výrazné potíže, které začaly ustupovat asi po 14 dnech, nezlepšily se však úplně. Virus tedy člověka může trápit dlouho – pokud se někomu bude špatně dýchat, měl by vyhledat lékaře a nechat si udělat potřebné testy,“ uzavírá lékař.
Jak už dříve Seznam Zprávy popsaly, mezi méně časté následky covidu patří i potíže v oblasti cév, kůže nebo srdce.
