Změnit právní názor po letech vyšetřování? To je spíše výjimečné, říká šéf unie žalobců

Státní zástupce Jaroslav Šaroch změnil názor – a nechce poslat před soud premiéra Andreje Babiše kvůli údajnému dotačnímu podvodu v kauze Čapího hnízda. Jestli bude případ dál pokračovat, nebo se zastaví, rozhodne Šarochův nadřízený.

Unie státních zástupců nyní podle prezidenta Jana Laty očekává, že kolega Šaroch nebo jeho šéfové závěry vyšetřování vysvětlí veřejnosti.

Proč podle vás není zdůvodnění Městského státního zastupitelství v kauze Čapí hnízdo dostatečné?

Zdůvodnění rozhodnutí zatím není žádné, protože ani žádné rozhodnutí oficiálně vydáno nebylo. V tuto chvíli se čeká, zda se s návrhem nebo stanoviskem dozorového státního zástupce ztotožní vedoucí státní zástupce, nebo ne. My jsme jenom chtěli upozornit, aby rozhodnutí bylo náležitě vysvětleno – až bude vydáno. Protože je tady pochopitelný zájem veřejnosti, aby bylo vysvětleno bylo.

Kdy by to mělo být? Kdy bychom se měli podle vás dozvědět víc?

Až bude rozhodnutí rozesláno stranám trestního řízení. To znamená, až městský státní zástupce rozhodne, co s kauzou bude dál.

A jak v této fázi může státní zastupitelství o kauze informovat, když je trestní řízení neveřejné?

Neveřejné je přípravné trestní řízení. V té kauze byl únik informací, že kolega Šaroch se chystá trestní stíhání zastavit. Komunikace ze strany městského státního zastupitelství pak byla do jisté míry krizová. Byla připravená, ale reagovala na informační únik. Takže v tuto chvíli je poměrně těžko udílet nějaké hraběcí rady, co by mělo městské státní zastupitelství dělat. Ale pevně doufám, že finální rozhodnutí bude prezentováno brzy a srozumitelně.

Do jaké hloubky by mělo státní zastupitelství své rozhodnutí vysvětlit?

Informovat o tom, co bylo důvodem zastavení trestního řízení, lze třeba i na tiskové konferenci.

Jak je běžné je, že státní zástupce po letech vyšetřování zjistí, že se nemusel stát trestný čin? Je to obvyklé například u závažných hospodářských kauz typu Čapího hnízda?

Není to vyloučeno, trestní řád s touto eventualitou počítá, ale procentuálně vyjádřeno je to spíše výjimečná situace a dochází k ní zejména v takovém případě, pokud v průběhu vyšetřování, tedy po zahájení trestního stíhání, dojde k nějaké zásadní skutkové změně.

Nebo změně důkazní, která podezření na spáchaný trestný čin zeslabují, případně vyvracejí až do té míry, že není možné podat obžalobu k soudu.

Může být těžké pro státního zástupce mít na stole kauzu někoho vysoce postaveného? Třeba právě premiéra?

Já se domnívám, že každý státní zástupce by měl mít osobní integritu. Já samozřejmě chápu, že mít na stole takovouto kauzu, kdy je trestně stíhán premiér, je náročné. Ale od toho jsou státní zástupci státními zástupci, aby i takto náročné kauzy dokázali profesionálně a podle zákona zpracovat.

Co když se stane, že státní zástupce nevidí v kauze trestný čin, ale jeho nadřízený ano?

Kauza pak jde k soudu.

Ale nese ji tam státní zástupce, který vlastně důkazům nevěří? Který dospěl k názoru, že se trestný čin nestal?

Státní zástupce je povinen uposlechnout pokynu svého nadřízeného, případně nadřízeného státního zastupitelství. Ale pokud se domnívá, že pokyn je nezákonný, to znamená, že má třeba jiný právní názor, který může pramenit třeba ze skutkových okolností, může pokyn odmítnout. Pakliže nadřízený státní zástupce na pokynu trvá, rozhodne o tom, že věc tomu dozorovému státnímu zástupci odejme a vyřídí ji sám.

Zkrátka: pokud by byl pokyn nadřízeného opačný, než by byl původní názor dozorového státního zástupce, buď by se s ním dozorový zástupce ztotožnil, anebo by ho jako nezákonný odmítl. A kauza tedy by mu pak byla odebrána. Koneckonců i soudy jsou povinny následovat rozhodnutí třeba odvolacího soudu nebo Nejvyššího soudu, i když jsou jiného právního názoru.