Článek
Hurikán Ida se minulý týden přiřítil z Mexického zálivu na americkou pevninu ve státě Louisiana. Na jihu USA si živel vyžádal 13 obětí, skoro milion lidí zůstal bez elektřiny. Jednalo se o pátý největší hurikán, se kterým se země ve své historii potýkala.
Silný vítr a déšť, pozůstatky hurikánu Ida, si na severovýchodě Spojených států vyžádaly nejméně 48 obětí. New York a okolní státy v noci ze středy na čtvrtek zasáhly bleskové záplavy, rekordní srážky a silný vítr. Pro zhruba 4,5 milionu lidí stále platí varování před záplavami, uvádí web stanice CNN.
V Kalifornii mezitím řádí rozsáhlé požáry. Na jejím území už shořelo dohromady okolo 200 000 akrů půdy, v ohrožení je momentálně dalších 35 000 staveb. Jedná se o jeden z mála požárů, kterému se podařilo prostoupit z jedné strany pohoří Sierra Nevada na druhou.
Prezident Joe Biden ve svém čtvrtečním proslovu v Bílém domě stanovil, jak bude probíhat mimořádná pomoc zasaženým oblastem. Varoval ovšem, že přírodním katastrofám v zemi rozhodně není konec. V budoucnu k nim podle něj bude docházet ještě častěji a s větší intenzitou. Kvůli klimatické krizi, řekl Biden.
„Tady nejde o politiku. Hurikánu Ida je jedno, jestli jste demokrat nebo republikán, z venkova nebo z města,“ uvedl americký prezident. „Je to všudypřítomná destrukce. Je to otázka života a smrti, jsme v tom všichni společně,“ dodal. V nejbližších dnech má v plánu navštívit postiženou Louisianu i Philadelphii a obhlédnout škody.
Bidenova slova jsou ztělesněním výrazného posunu v klimatické politice Bílého domu. Velmi nápadně se totiž liší od toho, co byli Američané zvyklí slýchat od bývalého prezidenta Donalda Trumpa, poukazuje britský deník The Guardian. Ten ještě loni popíral jakoukoliv souvislost mezi čím dál častějšími přírodními katastrofami a klimatickou změnou způsobenou člověkem.
Když byl minulý rok dotazován, zda jsou kalifornské požáry způsobené převážně klimatickou krizí, odpověděl: „Nemyslím si, že by to vědci věděli.“ O spojitosti mezi těmito jevy často vtipkoval a označoval ji za podvrh. „Začne se ochlazovat. Sledujte,“ uvedl po smrtících požárech.
Jeho nástupce Biden se rozhodl zvolit dosti rozdílný přístup. V létě představil dosud nejambicióznější plány v oblasti čisté energie a životního prostředí, které kdy z Bílého domu zazněly.
Senát Spojených států minulý měsíc plán investic do infrastruktury v objemu jednoho bilionu dolarů (21,6 bilionu korun) schválil. Peníze mají putovat na vylepšení silnic, mostů, elektrické sítě a veřejné dopravy. Cílem je, aby byly energeticky účinnější, udržitelnější a odolnější vůči extrémnímu počasí. Návrh ale musí schválit ještě Sněmovna reprezentantů.
„Bude se jednat o historické investice do elektrické infrastruktury, které pomůžou k modernizaci našich silnic, mostů, vodovodů, kanalizací a odvodňovacích systémů, elektrických sítí a přenosových vedení, učiní je odolnějšími vůči velkým bouřím, požárům a povodním, ke kterým bude docházet s rostoucí frekvencí a prudkostí,“ nechal se slyšet Biden.
Přestože se Biden v mnoha ohledech snaží zasahovat proti klimatické krizi, v jiných jeho zájem o životní prostředí ustupuje do pozadí. Biden se tak tento týden stal terčem kritiky po tom, co Bílý dům oznámil, že v Mexickém zálivu zahájí na desítkách milionech akrů průzkum ropy a zemního plynu. Ekologické skupiny kvůli tomu podaly na federální vládu žalobu.
„Jak jde tohle dohromady se závazkem Bidenovy administrativy podniknout odvážné kroky v boji s klimatickou krizí?“ napsala na svém twitterovém účtu ve středu environmentální organizace Ocean Conservancy.
