Článek
„Mám tady rezervaci na jméno Moniová,“ hlásím se číšníkovi při příchodu do restaurace, kde mám domluvenou schůzku se svým spolužákem Tomášem. „Ano, je to tamhleten stůl, jak sedí ta slečna nebo paní,“ ukazuje mi obsluha. Její odpověď ukazuje, že hormonální terapie, kterou Tomáš podstupuje, zabírá.
Vždycky mi připadal trochu jiný, měl ženská gesta, pochopení pro ženské záležitosti, nosil růžové košile. Občas mě napadlo, že je gay. Mýlila jsem se.
Že se cítí být ženou, řekl Tomáš své rodině a postupně všem známým loni. Od té doby vystupuje jako Lenka. Chvíle strávené s ní jsou mi o moc příjemnější, než když jsem se čas od času viděla s Tomášem. Už vím, co od ní můžu čekat.
Svou přeměnu v ženu včetně složité situace, ve které se se svými nejbližšími ocitla, popisuje Lenka na sociálních sítích. Píše, jak se jí díky hormonům mění distribuce tuku v těle, kolik každý den používá kosmetických přípravků, aby zamaskovala třeba stále ještě rašící vousy, na fotkách ukazuje svou štíhlou postavu, kterou by jí leckterá žena „od narození“ mohla závidět. Dorůstají jí vlasy, rysy obličeje se mění na ženské. „Už mám i malá prsíčka a dělají se mi tvářičky,“ chlubí se. Ten, kdo neví, že se Lenka narodila v mužském těle, by to nepoznal.
Aby člověk označovaný jako transgender osoba, tedy ten, kdo zažívá nesoulad své fyzické a mentální identity, mohl kompletně změnit pohlaví na to kýžené, čeká ho dlouhá cesta. Musí projít rukama několika lékařských specialistů, předstoupit před ministerskou komisi, prodělat operaci a nakonec si změnit pohlaví i úředně.
Od roku 2012 do letošního dubna zažádalo v Česku o změnu pohlaví z mužského na ženské 313 lidí a z ženského na mužské 476 lidí. Jejich počet roku od roku roste. Podle sexuologa a psychoterapeuta Petra Weisse je to pravděpodobně osvětou a větší informovaností populace.
„Na západě převládají biologičtí muži, kteří se cítí být ženami, u nás je to naopak,“ říká. „Z těch, kteří skutečně požádají u Ministerstva zdravotnictví, naprostá většina pohlaví pak změní včetně operace a matriky,“ doplnil.
Tomáš alias Lenka. V občance už má ženskou fotku, jméno a pohlaví ale zatím zůstává stejné jako při narození.
Reakce okolí se liší. Podle Weisse ale „přiznaní“ trans lidé zažívají nesrovnatelně méně problémů než třeba před dvaceti lety.
Stále se najdou takoví, kteří trans lidi považují za divné. Problém nastává, když jsou v pozici nadřízeného. „Před několika lety jsem si našel práci na půl úvazku v jedné organizaci, jež pomáhala závislým na návykových látkách a která se prezentovala jako křesťanská,“ popisuje trans muž Karel, Lenky známý.
„Hned při nástupu mi ředitel řekl, že ví, že jsem před časem prošel změnou pohlaví a že podle něj nejsem schopen pracovat na pozici sociálního pracovníka, na to jsem podle něj příliš labilní. Vyjadřoval mi nedůvěru jen na základě toho, že jsem trans. Kromě toho mě vyoutoval před lidmi z organizace, což mi také nebylo vůbec příjemné,“ vzpomíná, jak jeho identitu prozradil nadřízený ostatním. Rozloučili se ještě před koncem zkušební doby, což byla pro Karla velká úleva.
Lenka pracuje jako softwarová vývojářka. Ve firmě, kde působí, neměl s její proměnou z muže na ženu nikdo problém. „Ale potíže zažívají třeba ti, kdo přicházejí do styku s klienty nebo trans lidi z jiných sociálních vrstev,“ tvrdí.
I díky své práci má Lenka oproti většině svých trans přátel slušné ekonomické zázemí. Její fyzická přeměna je tak rychlejší. Může si totiž v relativně krátké době dovolit finančně náročné kosmetické zákroky a kompletní změnu šatníku.
Za šaty a boty už utratila desítky tisíc. Kromě ženských svršků si koupila i korzet, který nosí od rána do večera. „Abych měla pas, než se mi díky hormonům změní rozložení tuku v těle,“ vysvětluje.
Kurz líčení a počáteční nákup kosmetiky ji vyšel na víc než deset tisíc, další dva tisíce měsíčně stojí průběžné dokupování kosmetických přípravků. Musí používat například speciální krycí make-up, který zakryje vousy. Zbavit se mužského porostu těla je další významná položka v Lenčině rozpočtu. Za hodinovou aplikaci laseru platí pět tisíc korun.
„Každý příběh trans člověka je hrozně individuální, i v tomto ohledu. U mě bude třeba laserování asi desetkrát opakovat, záleží na hustotě a odolnosti vousů. Doteď jsem byla pětkrát, už mi roste jen trošku knír,“ říká. A dodává, že při laserování vousů a ochlupení na hrudníku zažila dosud největší bolest v životě.
Hormony
Několik stovek měsíčně Lenku stojí také doplatky za hormony. „Do případné sterilizace beru blokátor testosteronu a také estrogen,“ popisuje. Hormonální léčbu předepisuje sexuolog nebo endokrinolog. Nejdřív je ovšem potřeba absolvovat vyšetření od psychologa, internisty a endokrinologa. „Někdo tím sítem neprojde a objednává si hormony načerno přes internet,“ konstatuje trans žena.
Hormony je třeba brát doživotně. „Operací člověk přijde o přirozený zdroj pohlavních hormonů, musí je brát externě,“ vysvětluje sexuolog Petr Weiss.
Operační změnu pohlaví Lenka dosud nepodstoupila. „Momentálně je pro mě důležité, že můžu být sama sebou. Vše ostatní se nějak vyřeší,“ říká spokojeně.
„Změna pohlaví z mužského na ženské zahrnuje při první operaci odstranění varlat a penisu, plastiku pochvy a zevního genitálu. Při druhé operaci se dělá plastická úprava zevního genitálu. Obě operace provádí urolog,“ informuje Ladislav Jarolím z Urologické kliniky 2. LF UK a FN Motol. „Při změně pohlaví z ženského na mužské pak gynekolog odstraní dělohu a vaječníky a plastický chirurg prsní žlázy,“ dodává.
Operativní změnu pohlaví plně hradí pojišťovny. „Za jednoho pacienta s operativní přeměnou pohlaví uhradí zdravotní pojišťovna zhruba 100 tisíc korun,“ uvádí mluvčí Oborové zdravotní pojišťovny Nicol Lenertová.
Vše ostatní, tedy estetické operace, které mají přeměnu „vylepšit“, si trans lidé hradí sami. U přeměny muže na ženu je to třeba zmenšení brady, odstranění ohryzku, zmenšení nosu, zvětšení prsou nebo nastřelování vlasů.
Stát vyžaduje sterilizaci
Podmínkou pro to, aby člověk mohl změnit pohlaví i úředně, je znemožnění reprodukční funkce a přeměna pohlavních orgánů. A to Lenku momentálně trápí. V občance už sice má ženskou fotku, ale stále mužské jméno a v kolonce Pohlaví písmeno M. Možnost úřední změny pohlaví bez sterilizace by velmi uvítala. Pro operaci se totiž zatím nerozhodla a možná na ni ani nepůjde. „Pro každodenní život není důležité, co máme nebo nemáme v kalhotách a ani pro spokojený partnerský život to nemusí být překážkou,“ vysvětluje.
„Dokud si nenechám odstranit varlata, můžu si úředně změnit jméno jen na neutrální jako třeba René, Andrea nebo Alex. Příjmení musí mít na konci ů nebo í,“ stěžuje si. „Po sterilizaci by mi všechno přepsali, měla bych nový rodný list, znovu by se vytiskla všechna vysvědčení. Zrovna vysvědčení totiž může být problém. Když žádáš o práci jako žena a na maturitním vysvědčení nebo v občance máš opačné pohlaví, vypadá to divně. Může to být podklad pro diskriminaci,“ podotýká Lenka.
Česko patří zatím mezi státy, které sterilizaci vyžadují. Zda jsou zákonné požadavky na chirurgické zákroky při změně pohlaví v souladu s lidskými právy zaručenými ústavou, aktuálně řeší Ústavní soud.
„O předložení věci plénu Ústavního soudu bylo rozhodnuto v únoru 2020 a dosud neuběhly lhůty pro vyjádření všech účastníků řízení. Je to velmi závažná otázka, a proto je třeba návrh pečlivě uvážit,“ uvádí mluvčí soudu Miroslava Sedláčková.
Ministerstvo spravedlnosti v roce 2018 připravilo návrh, který by úřední změnu pohlaví usnadnil a odstranil podmínku sterilizace. Podle návrhu by mělo postačit osobní prohlášení osoby před matričním úřadem a doložení potvrzení o tom, že je u něj trvalý nesoulad mezi duševním a zapsaným pohlavím. Potvrzení na žádost člověka vydá lékař se specializovanou způsobilostí v oboru sexuologie nebo se zvláštní odbornou způsobilostí v oboru sexuologie. Se zpoplatněním daného procesu se nepočítalo.
„I nadále však přetrvává rozpor Ministerstva vnitra a Úřadu pro ochranu osobních údajů, tudíž nelze v dohledné době předpokládat předložení návrhu vládě,“ uvedla mluvčí ministerstva Lucie Machálková.
Sexuolog Petr Weiss míní, že v rámci liberalizace se umožní změna pohlaví „na požádání“ i u nás. „Bude to ale vyžadovat změnu i jiných zákonů, například o rodině. Úřední muži totiž začnou rodit děti a úřední ženy budou děti plodit,“ podotkl.
